O projektu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Antonín Tomalík

Jméno
Antonín
Příjmení
Tomalík
Narozen/a
1939
Místo narození
Jablunkov na Ostravsku
Úmrtí
1968
Klíčová slova
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Tomalíkova tvorba je nerosáhlá co do počtu děli proměn vývojových etep. Od raných prací (1957 - 58) tíhnul k expresivnímu výrazu, který odpovídal jeho naturelu a vitalitě. Zprvu byl zaměřen na figurální tematiku symbolických podobenství, do nichž se nejednou promítaly rysy autostylizace. (Don Quijote, Pierot, Ukřižování). Řešením i zpracováním se tyto práce opíraly o poučení uměním Kubišty, G. Rouaulta, B. Matala a J. Baucha, kteří stáli ztvárňováním dramatu lidské existence jeho pocitovému světu nejblíže. Vázanost raných děl na viděnou realitu mizela na sklonku 1958 postupným uvolňováním rukopisu a osamostatňováním výtvarných prostředků. Vytvářel si tak předpoklady k vzniku svých prvních abstraktních obrazů a k přijetí koncepce expresivní gestické malby, jež plně vyhovovala jeho psychickému založení a k jejímuž podnětu - jmenovitě k Pollockovi - se otevřeně hlásil. V intencích gestické abstrakce vytvořil v průběhu 1959 a na počátku následujícího roku řadu pozoruhodných obrazů (Menstruace velkoměsta, Černožlutá kompozice, Bez názvu), v nichž dominovala syrovost a anarchie. Počínaje létem 1960 proměnil plošné drama gest psychické sebe-identifikace v reliéfní útvary brutálně destruovaných obrazů- objektů, k jejichž vzniku užíval nejrůznější materiály (dřeva, dráty, provázky, textilie, plechy, asfaltové laky, akronex aj.), technické postupy a nástroje. Právě těmito díly, jež od poloviny roku 1960 vytvářel a jež se vyznačovaly nebývalou přímostí, se Tomalík zapisoval do hnutí, které otevřely neoficiální výstavy Konfrontace a které u nás formovalo specifickou, expresivně symbolickou podobu evropského informelu. Výrazovou kapacitu zdejších prací iniciovala tehdy zejména díla Dubuffeta, Burryho, Tapiese ad., s nimiž se příležitostně mladí umělci seznamovali na stránkách katalogů a časopisů. Tomalíkův projev vedlo tehdy úsilí o silný autentický výraz. Artikuloval ho řečí syrových, záměrně antiestetických hmot materiálových struktur, monochromní potemnělé barevnosti. V rozvržení významově exponovaných míst svých obrazů-objektů postupoval často podle kompozičního schématu zlatého řezu. Náhodnost a spontánnost projevu tak spoutával ověřenými pravidly, jimiž chtěl dílům zajistit trvalejší platnost, byť se tato pravidla jevila v daném typu abstrakce jako jistá anomálie. V roce 1962, kdy vznikaly Krajiny K.H. Máchy, zastřel bezprostřednost výrazu ztěžklý romantický tragismus, jenž v následujících letech (zejména po roce 1964) reevokoval figurální prvky, které malíř vtiskoval do struktur materiálových abstrakcí. S nástupem roku 1964 se z hmotných útvarů stávaly "zpovědní desky" jeho životního dramatu. Sugestivnost prací násobila červenočerná tonalita. (Obraz II) Koncepci materiálové abstrakce zastával Tomalík poměrně dlouho. Teprve návrat k figurální tématice (Ukřižování) a tím také k plošné malbě, vyřešil v polovině 60. let úskalí petrifikace, do něhož se abstraktní projev dostával. Předchozí martyrizaci hmotných materiálových struktur začal malíř nahrazovat ilustrativním obrazem destrukce (Hlava). Zůstalo však jen u rozvrhu tohoto nového konceptu. Tomalík zemřel předčasně ve věku 29 let.

Autor/ka anotace
Mahulena Nešlehová

Publikováno
1991

Profesní životopis

Vzdělání:

1960-1962 Uměleckoprůmyslová škola v Praze, ateliér Aloise Fišárka

1962 vyloučen

1957-1958 Výtvarná škola prof. Vodrážky v Praze na Vinohradech

1954-1956 Škola uměleckých řemesel v Brně

Členství ve skupinách nezařazených do databáze
Somráci

Výstavy

Samostatné výstavy
1991
Antonín Tomalík, výběr z díla GHMP, Staroměstská radnice, Praha, katalog

1966
Antonín Tomalík, Miloslav Hotový, Mánes - Galerie mladých, Praha, katalog
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2003
Umění je abstrakce. Česká vizuální kultura 60. let, Salon, Kabinet, Olomouc
Prazdroj české kultury. Umění inspirované pivem, Mánes, Praha
Umění je abstrakce. Česká vizuální kultura 60. let, Moravské uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
Umění je abstrakce. Česká vizuální kultura 60. let, Jízdárna Pražského hradu, Praha

2002
Objekt - objekt: Metamorfózy v čase / Object - object: Metamorphoses in time, Pražákův palác, Brno

2000
Současná minulost. Česká postmoderní moderna 1960-2000, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
Ozvěny kubismu, Dům U Černé Matky Boží, Praha

1998
Český informel ve „Ztichlé klice“ 1958-1965 / Czech Informel at “Ztichlá klikaˮ 1958-1965, Galerie Ztichlá klika, Praha

1994
Ohniska znovuzrození, GHMP, Městská knihovna, Praha, katalog

1991
Český informel, GHMP Praha, Staroměstská radnice
repríza v Galerii výtvarných umění v Litoměřicích, katalog
In memoriam, Mánes, Praha

1968
Danuvius 1968, mezinárodní bienále mlsdých výtvarníků, Dom umenia Bratislava, katalog

1966
Výstava mladých (u příležitosti kongresu AICA) Dům pánů z Kunštátu, Brno

1965
Konfronace III, Galerie mladých, Alšova síň UB, Praha, katalog

1964
Rychnov 64, Současná výtvarná tvorba, Rychnov nad Kněžnou

1962
Umění mladých II. Klub Mánes, Praha

1960
Konfrontace I, neveřžejná, ateliér Jiřího Valenty, Praha, katalog - strojopis
Konfrontace II, neveřejná, ateliér Aleše Veselého, Praha
Zastoupení ve sbírkách
NG v Praze
GHMP Praha
Galerie Benedikta Rejta Louny
Galerie výtv. umění v Roudnici
Alšova Jihočeská galerie v Hluboké n. Vltavou
Galerie Moderního umění v Hradci Králové
soukromé sbírky v Čechách a v Německu

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz ©2006–2024
Nahlásit chybu