Design modrého ukřižování

Základem plastiky je latinský kříž. Ten je pokryt barevnými skvrnami: černou, fialovou, šedofialovou a šedozelenou. Na tomto podkladě jsou připevněny světle modré ostroúhlé mnohoúhelníky. Jejich rozvržení připomíná lidskou figuru.

Díla, která se nějakým způsobem vztahují k náboženství či vůbec rozvíjí náboženská témata jsou v tvorbě Milana Knížáka velice vzácná. Zároveň se však tvorba Milana Knížáka vyznačuje citem pro ony stránky lidského života, v nichž je zakoušena obecněji vymezená dimenze posvátného. Jde např. o akci Okamžité chrámy 1970-1971, kde je vztah k této dimenzi výslovný. Smysl pro hlubší zakotvení lidského života je patrný především v prvcích rituálu a ritualizovaného chování, jež prostupují množství akcí Milana Knížáka (např. část 2. manifestace aktuálního umění, akce Kamenný obřad 1971 apod.). Charakteristické je rovněž i to, že mnohé své akce nazývá obřady (Ležící obřad 1968, Obtížný obřad 1969 atd.), objevuje i rituální funkci předmětů (cyklus Relikvie 1980-1981). Vlastní náboženská témata se však v jeho akcích prakticky nevyskytují. Milan Knížák se totiž soustřed'uje především na bezprostřední, psychofyzické zažívání hlubší dimenze lidské existence, tedy na stránku, jež je v náboženských systémech pro svoji spjatost s individuálním pojetím sakrálního spíše potlačována.

Název díla Design modrého ukřižování zdůrazňuje především formální stránku díla. Může být až jakýmsi módním návrhem na téma ukřižování. Krom, v podstatě již postmoderního přístupu, jenž zbavuje náboženské téma vší výlučnosti, můžeme v tomto designérském pojetí ukřižování vidět poukaz na jistou snahu po formalizaci, která je přítomna v každém náboženském systému a která se rozchází s individuálním, hlouběji zakotveným náboženským prožitkem i s Knížákovou vlastní citlivostí k hlubším stránkám našeho života.

V souvislostech takto dvojznačného díla je třeba upozornit, že vedle tohoto, spíše formálního zpracování náboženského tématu, existuje v díle Milana Knížáka i zpracování náboženských motivů, jež hledí na jejich sakrální obsah. Součástí jeho návrhů designu (sborník Various design, oddíl Ideas for Altars 1984) jsou jeho návrhy oltáře pro kostel v Klíčově z roku 1984, návrhy ohňových oltářů a monstrancí (Fire Altars & Monstrances 1974-1985). V jeho návrzích architektury (sborník Architektura, několik základních tezí a návrhů, oddíl Kostely a kaple 1985-1986) se objevuje množství návrhů kostelů a kaplí. Lze říci, že vedle návrhů, jež vycházejí ze znalostí konkrétních podmínek (Klíčov) se Milanu Knížákovi v některých návrzích daří postihnout i onu obecně kultickou a mysteriózní stránku náboženství, což je právě v oblasti moderní architektury mimořádně obtížný úkol.

Design modrého ukřižování je dílem, jenž sice náboženský námět formalizuje, zároveň však v celku tvorby Milana Knížáka odkazuje k jiným dílům, v nichž jsou podobné obsahy přítomny ve své živoucí formě.

Text z podrobné dokumentace pro Sorosovo centrum současného umění,

Mgr. Kamil Nábělek, Praha, 1996