Dvě slunce

kurátor: Pavel Liška, Spejs, Praha, 2011

Autor vychází z hypotetické možnosti, kterou nabízí prosklený světlík atria: v případě, že by do prostoru svítilo slunce, vytvářel by se na podlaze a stěnách mřížkovaný světelný ovál, který by podle pohybu slunce pomalu prostorem putoval. Tento případ ve skutečnosti nehrozí, neboť se pasáž celý den nachází ve stínu a pouze v letních večerních hodinách může docházet k přímému prosvětlení jeho západní stěny. Autor však svou instalací simuluje přímý průnik slunečního světla světlíkem - a to dokonce zdvojeně. Dva divadelní projektory, umístěné vlevo a vpravo proti sobě na horních traverzách atria, projektují přes ocelové mřížky světelné obrazce mřížovaného světlíku, které jako by byly výsledkem záření dvou virtuálních sluncí. Obě projekce se pomalu pohybují (projektory jsou pomocí servomotorů a řízeny počítačem natáčeny), částečně se překrývají a simulují na podlaze a stěnách hru "slunečního" pohybu, včetně změn "teploty" barvy ranního či večerního světla. Pro diváka, a ještě více náhodného chodce, se tato hra jeví nejprve jako "samozřejmost", posléze jako překvapení a konečně jako objevení neskutečné virtuální manipulace světelného dne.

Pavel Liška