Ecce homo

Dokumentární cyklus Ecce Homo (2000–2003) začal vznikat jako volné pokračování cyklu Romové ve městě, avšak Sobek se zde již striktně nezabývá konkrétní komunitou či lidmi, jeho zájem se přesouvá k obecnějším tématům lidskosti. Svými fotografiemi z cest po Francii, Portugalsku, Španělsku a Izraeli kontempluje nad stavem současné společnosti, lidskými hodnotami, mezilidskými vztahy, touze po svobodě nebo nad pocity vykořeněnosti, izolace i lásky. Sobek zde upouští od klasického přístupu k dokumentárnímu žánru, narativ vysoce kontrastních černobílých fotografií není budován pouze literárně, ale často jej zastupují subjektivní obrazové metafory prázdných pláží a velkých pustých ploch.
Cyklus Ecce Homo vznikal několik let na řadě míst Evropy i Asie, původně jako autorova diplomová práce na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, později jako soubor oceněný japonskou MiO Photo Award, jejíž vítězství Sobkovi současně umožnilo celý projekt financovat.

„Byla to v podstatě náhoda. Končil jsem soubor o brněnských Romech a jeden z nich mi řekl: ‚Když nás chceš fotit, musíš jet na festival do francouzského Saintes Maries de la Mer.ʻ Zkušenost z tohoto místa mě posunula k obecnějším projektům a stala se základem pro můj později oceňovaný soubor Ecce Homo.“
(Evžen Sobek v rozhovoru s Petrem Vilgusem, Evžen Sobek: Ecce Sobek, www.vilgus.cz)