Materiálová events

Datum konání: 23. 3. 1977

Místo konání: les mezi Mostem a Lovosicemi 4. Účastníci: Milan Knížák

Citován text Milana Knížáka:

Setkání různých látek. Diskuse materiálů.

Souboje předmětů, látek.

Materiálové války.

Personifikace čehokoliv.

Setkání různých oblastí existence. Setkání jako setkání živých bytostí.

Popis některých setkání (popis vnějšího děje):

Horký kov teče do hmoty vejce.

Oheň, krev, led, vlasy.

Oheň, kámen, jídlo.

Kyselina, kov, umělá pryskyřice.

Maso, kyselina, hořlaviny.

Kámen, umělá hmota.

Barva, tráva, vzduch.

Kov, krev.

Kov, tráva. Atd...

Tato činnost připomínala již dávno známé činnosti. Byla často dokonce jimi. Nechtěla být něčím novým. Nešlo o hmotný či vizuální výsledek. Šlo tu o zkoumání procesu setkávání. Neexaktní zkoumání. Snažit se zcela soukromě a usilovně přisoudit těmto jednajícím věcem, látkám, materiálům, vlastnosti jednajících osob. Záleží jen na zcela soukromé a neměřitelné kvantitě a kvalitě personifikace. Po skončení aktivní části demonstrace byly ležící zbytky demonstrace zarámovány kameny složenými do čtverce. Vznikl tak nový prostor neobvyklé (obvyklé) existence, o kterém můžeme přemýšlet jako o bojišti, o chrámu či o prostoru pro lásku. Atd.

V této akci jsem se pokoušel vytvořit napětí mezi děním ve zjevné skutečnosti a děním v našich představách. Otisk tohoto napětí na naše myšlení může být novou kvalitou.

P.S. Je možno chodit pozorovat zanechané bojiště a pozorovat, jak se vyvíjí proces sbližování. Nebo jen o tom přemýšlet.

Milan Knížák ve svém textu shrnuje průběh i vlastní smysl akce. V této souvislosti lze jen připomenout jakou váhu klade na moment setkání různých materiálů. Akce tedy není zaměřena na materiály samé, nýbrž na vztahy a napětí mezi nimi. Zároveň usiluje o psychologický prožitek prostého materiálového děje, zvnitřnění děje je posíleno i snahou přisoudit materiálům vlastnosti jednajících osob. Tato vitalizace vyjadřuje zároveň Knížákův vztah ke všem projevům a aspektům života. Odtud pramení též i jeho porozumění hlubším stránkám všedního života, ,jež mohou poté vystoupit v jeho ritualizovaných akcích.

Za pozornost stojí i fakt, že Materiálová events je akcí, kterou provádí sám, akcí pro něj samotného. Provádět tuto akci může vlastně jen člověk již předem připravený, tj. přesvědčený o jejím smyslu. V tom spočívá velký rozdíl mezi jeho ranými a pozdějšími akcemi. V raných akcí bylo možné jistým způsobem násilné vtažení do děje, jakmile se však děj akce stává zároveň dějem niterným, je nutno základnímu smyslu akce rozumět již nějakým způsobem před jejím provedením.

Text z podrobné dokumentace pro Sorosovo centrum současného umění, Mgr. Kamil Nábělek, Praha, 1996