Místo konání: kterékoli reálné místo + prostor mysli
Účastníci: může provést kdokoli
Citován text Milana Knížáka:
Tužka, vítr, vepřový kotlet.
Víčko, chvění víčka, židle, strom.
Písek, lepidlo, bolest.
1/2 košile, 1/2 rtu, měsíc.
Dotek, rána (třesk rány, síla rány), duše natřená na bledě modro.
15 minut, kouř, žaludeční křeče.
Pohled, pohyb a louka spletená v cop. Činnost.
Pád.
Výsledky pádu.
Dům, touha, sperma, výběr, utíkat.
Atd. + atd.
Atd.
Myšlené asambláže patří mezi díla, která lze charakterizovat jako procesy probíhající v prostoru mysli. Milan Knížák jmenuje v Myšlených asamblážích vedle konkrétních předmětů i přírodní a tělesné děje či činnosti, aniž by charakterizoval vztah mezi nimi. Jejich vztahy se ostatně vymykají přesné charakteristice a mnohdy slovnímu popisu vůbec. Neurčitelnost vztahů v textu poukazuje na nepopsatelnost mnohých myšlenkových procesů. Myšlené asambláže vypadají jako možný výsledek bezděkých asociací, jakoby samovolně se vynořujících z prostoru mysli. Jsou však mnohem spíše výsledkem určitého myšlenkového procesu, jenž záměrně tuto volnost představ iniciuje. Myšlené asambláže neobsahují pokyny k jejich provedení, nelze je provést v reálném prostoru, možná je nelze provést ani v prostoru mysli, respektive nelze je opakovat tak, jak vznikly; jsou spíše návodem jak vyvolat podobný spontánní proces. Je-li onen nepopsatelný obsah Myšlenkových asambláží zasazen do souvislostí každodenních činností, může při srovnávání s nimi, bud' prostě iritovat nebo upozornit na rozlehlost a nevyčerpatelnost onoho prostoru mysli, v němž, díky naší iniciační aktivitě, volně vznikají i tyto nepopsatelné obsahy.
Text z podrobné dokumentace pro Sorosovo centrum současného umění, Mgr. Kamil Nábělek, Praha, 1996