Proces pro mysl a trochu reality

Místo konání: kterékoli reálné místo + prostor mysli

Účastnící: proces může provést kdokoli

Citován text Milana Knížáka:

Představa představy (kamene, tónu, myšleny, atp.)

Skutečný kámen.

Pochod.

Diskuse (s kýmkoli, čímkoli) odehrávající se v mysli.

Diskuse.

Pohyb lžíce od talíře k ústům.

Rudá lžíce.

Skutečná rudá lžíce.

Zrychlení udělené lžíci rukou. Chemická značka pokrmu.

Diskuse v které mlčím.

Pochod. Město. Slova. Obloha.

Obloha v představě. Obloha představitelná. Nepředstavitelná obloha.

Kus masa. Pohlazení. Kalkulátor. Zápach dechu.

Představa středu.

Hledat střed. Ztotožnit se se středem.

Nůž.

Šedivá s červenými skvrnami.

Smích nebo představa smíchu.

V tomto procesu jsou některé události (věci) přímo předepsány v realitě, tedy by mělo dojít k jejich viditelné (hmatatelné, vnějškově existující) realizaci. Jiné, označené jako existující v představě, zůstávají v prostoru mysli. U těchto událostí, kde není blíže určen prostor realizace, záleží na nás v jaké oblasti se je rozhodneme realizovat. Pořadí (událostí) by mělo zůstat tak, jak je uvedeno, výjimku tvoří případy, kdy by změna měla osobní význam (vzhledem k minulosti, místu děje, vztahům, atp.).

K výše uvedenému textu Milana Knížáka, jenž je popisem i charakteristikou akce zároveň, lze dodat, že Proces pro mysl a trochu reality je dalším procesem-akcí odehrávajícím se v prostoru mysli. V tvorbě Milana Knížáka se tyto mentální akce začaly objevovat v druhé polovině 70. let. Odmaterializování jeho akcí probíhalo postupně, počáteční akce plné tělesných aktivit (manifestace a demonstrace z první poloviny 60. let) se postupně na konci 60. let zklidňovaly a zniterňovaly (např. Ležící obřad 1968) až se v druhé polovině 70. let přesunuly do prostoru mysli (Procesy hlavně pro mysl 1977-1981).

V případě Procesu pro mysl a trochu reality, jde o proces, jenž se odehrává ve skutečném i myšleném prostoru (myšlený prostor je ovšem pro Knížáka "skutečným prostorem mysli"). Též se v něm objevují vedle sebe reálné předměty i nemateriální stavy a představy. Proces pro mysl a trochu reality se tedy stává procesem, jenž propojuje různé prostory i stavy existence.

Text z podrobné dokumentace pro Sorosovo centrum současného umění, Mgr. Kamil Nábělek, Praha, 1996