O projektuNahlásit chybu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Dominik Gajarský

Jméno
Dominik
Příjmení
Gajarský
Narozen/a
1986
Místo narození
Havlíčkuv Brod
Působiště
Praha
Web
dominikgajarsky.com
Klíčová slova
digitální obraz
fotografie
instalace
nová média
video
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Dominik Gajarský je zástupcem nejmladší generace současné české umělecké scény. Jeho práce není striktně ukotvena v jednom technologickém médiu, přesto si stihl vybudovat specifický vyjadřovací jazyk, a to po obsahové i formální stránce. Forma jeho děl se otáčí kolem černobílé vizuality, která navazuje na jazyk modernistické fotografie. Subjektivním způsobem, a přesto s poukazem na historii, mapuje události kulturní minulosti. Výsledky však nejsou okleštěny na pouhý výzkum, ten tvoří konstrukci pro stavbu vizuálních vztahů.

Archeologickou činností, kde ale naopak převládá vědecký přístup, je instalace Přijde kostra na akádu (2011). Společně s Tomášem Hrůzou a Romanem Štětinou zde komentovali dojem ze školního klimatu. Vitrína s věcmi, které pomocí přístrojů na hledání drahých kovů vykopali na zahradě Akademie, nejstarší archivní kresby z počátku 19. století a fotografie nynějších klauzurních instalací tvořily kompozici fragmentů různých časů. Kritický osten byl omezen na divákovu schopnost tyto časy poskládat v celek.

Inspirace moderní fotografií je zjevná v sérii Backsides (2012). V ní se Gajarský dotknul aktů amerického fotografa Mana Raye způsobem, že stejné motivy vyfotografoval zezadu. Vznikl tak jistý odvrácený pohled, na kterém se dá vnímat jak jeho stylistické kvality, tak konotace na vztah k moderně. Série Album bílého muže (2013) se může na první pohled zdát jako minimální malířská abstrakce. Jedná se však o fotografie replik primitivních soch, které plavou v černé ploše. Primitivismus byl jedním ze základních inspiračních kamenů avantgardy, která ve snaze vzdálit se soudobým měšťanským konvencím sáhla na okraj. V Gajarského práci však opět můžeme naleznout záměrné balancování mezi estetikou a komentářem. Album bílého může se dá vnímat i jako doklad o přejímání a rekonstrukcí vnějších vlivů a to hned dvojím způsobem. Bilí intelektuálové si na začátku 20. století přisvojili některé znaky primitivních soch a současný umělec si podobně přisvojuje aspekty avantgardního umění.

Práce Vzkaz v láhvi (2014) nepracuje s konkrétním náznakem minulého děje, ale s narativní linií, která vede až do dobrodružného přiběhu. Ačkoli je opět výsledkem série kompozičně vyvážených černobílých fotografií, ty kromě výtvarných artefaktů přejímají úlohu jednotlivých indicií. Pomocí zachyceného místa, knihy a mapy se případný účastník může dopracovat až k tajnému vzkazu. Toto dílo má základ v minimálním výtvarném gestu, svým happeningovým i literárním přesahem však překračuje hranici k životu a hře.

Kontinuita fotografického přiběhu je krok od pohyblivého obrazu, který patří mezi Gajarského další vyjadřovací prostředky. Krátký film Cesta do pravěku (2014) se tématicky i technologicky vrací do času vzniku filmu. Je natočen na film 35 mm a symbolicky ve třech částech odráží magii filmového média. Škrtnutí sirky, hoření, a nekonečný pohyb ručičky metronomu mezi bystami.

Další video prací je černobílý Pavilon (2013), které kombinuje záběry z botanické zahrady s anglicky namluvenými básněmi Langstona Hughese. Ambietní vizuální atmosférou tvořenou průhledy do rostlinného světa se mísí dvě řeči. Řeč poezie a přirozené zvuky přírody. Přesto však, oboje jsou jen výseky umělé reality. Stejně jako příroda je uzavřená v lidmi vytvořené architektuře, život je vyjádřen slovy a symboly. Kombinace o mísení různých myšlenkových polí je typickou strategií současného umění. Nejinak je tomu u Garajského, který mísí historii se současností, obraz se slovem.

Intermediální translace mezi dvěma systémy je zjevná v díle Alekhine vs Capablanca (2013), kde se projevuje i autorův zájem o hudbu a zvuk. Toto dílo je postaveno na překladu zápisu slavné šachové partie do hudební partitury, který byl následně Marií Ladrovou zahrán na theremin. Kromě práce s hudbou ve vizuálních projektech se Dominik Gajarský angažuje i v několika hudebních projektech, z nichž nejnovější nese název Slowmotiondancer.

Zajímavá syntéza vizuálních fragmentů je cyklus fotografií Nechtěná dobrodružství (2015), kde autor otevírá významy položením bankovek do akvárií a klecí v obchodě se zvířaty a následnou interakci fotografuje. Každodenní krajina zvířat je doplněna o absurdní prvek, který v uzavřeném světě leguánů nemá žádný význam, ve světě lidském má však úlohu, která ovlivňuje i život samotných leguánů v obchodě.

Autor anotace
František Fekete

Publikováno
2015

Profesní životopis

2009–2015
AVU Praha, ateliér Anny Daučíkové

2013
UdK Berlín, ateliér Josephine Pryde

2012
Ateliér hostujícího profesora, Florian Pumhösl, AVU Praha

2011
Ateliér hostujícího profesora, Marcus Geiger, AVU Praha

2006–2009
Ústav umění a designu při Západočeské univerzitě, Plzeň, Multimédia, ateliér Michala Pěchoučka a Dušana Záhoranského

stáže, tvůrčí pobyty:
2014
Leinemann Foundation Award finalist

2014
EIB Artists’ Development Programme residency, Lucemburk, Lucembursko

Výstavy

Samostatné výstavy
2014
Message in the bottle, EIB Art Institute, Lucemburk, Lucembursko
Cesta do pravěku, galerie Jelení, Praha

2013
Pavilon, galerie Pavilon, kurátor Jan Pfeiffer, Praha
Alekhine vs Capablanca, galerie 207, VŠUP, Praha

2012
Mechanický dokument, kurátor Martin Mazanec, galerie TIC, Brno
Backsides, kurátor Michal Pěchouček, galerie 35m2,Praha

2011
You don't want me You just like the attention, Šalounův ateliér, Praha
Přijde kostra na akádu, spolu s Tomášem Hrůzou a Romanem Štětinou, kurátor Rado Ištok, GAVU, Praha

2009
Někdo na tebe myslí, spolu s Romanem Štětinou, Studio Petrohrad, Plzeň
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2015
Skrytá řeč rostlin. Florální symbolika v asijském umění a její odraz v současném umění a designu, Národní galerie v Praze, Palác Kinských, Praha
REW / FFWD, galerie SPZ, Praha
Fénix v síti, galerie Luxfer, Česká Skalice
Sedmý zlínský salón mladých, kurátor Lucie Šmardová, Zlín

2014
Leinemann Foundation Award, České centrum, Berlín
Umění a stín, kurátoři Edith Jeřábková a Dominik Lang, České centrum, Praha

2013
Immer noch allein, Karriereseife?, After the Butcher, Berlin
Mysl je sval, kurátor Viktor Čech, galerie Meet Factory, Praha

2012
Zkušební vrty, kurátor Anna Vartecká, galerie G99, Brno
Intruder, kurátor Florian Pumhösl, Lístkárna budovy bývalých Elektrických Podniků, Praha

2009
Můj šálek čaje, GAVU, Praha

2008
Keep the cult, galerie A.M. 180, Praha

2007
Jen mezi námi, kurátor Dušan Záhoranský, Karlin studios, Praha
Zastoupení ve sbírkách
EIB Art institute

Monografie, katalogy, publikace

Články, média, internet

Václav Magid - Zlínský salon mladých (katalog k výstavě), 2015

Martin Mazanec - Journey to the Beginning of Time (katalog k výstavě), 2014

Viktor Čech - Mysl je sval (katalog k výstavě), 2013

Tereza Jindrová - Intruder (katalog k výstavě ateliéru Floriana Pumhösla), 2012

Martin Mazanec - Křehké kino (katalog k výstavě), 2012

Rado Ištok - TZ Přijde kostra na Akádu, 2011

Michal Pěchouček - TZ Někdo na Tebe myslí, 2009

Video

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006–2017
Tyto stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu WebArchiv