About the projectReport a problem
CZEN
Artlist — Center for Contemporary Arts Prague

Martin John

First Name
Martin
Surname
John
Born
1960
Birth place
Prague
Place of work
Prague
Died
1994
Lived and worked in
Prague
Keywords
painting
CSU Library
↳ Find in the catalogue

About artist

Umělec Martin John patřil ke generaci progresivního českého umění osmdesátých a počátku devadesátých let. Spolu s Vladimírem Skreplem a o málo později i s Jiřím Kovandou zastupovali neoficiální enklávu v kontextu tehdejších uměleckých tendencí na tuzemské výtvarné scéně. Martina Johna a Vladimíra Skrepla, které spájelo vzájemné a bujaré kamarádství, magnetizoval nejen aktivní zájem o hudbu, ale rovněž povědomí o posunech v malířství, konkrétně o možnostech tzv. „nové malby“. Tento pojem v sobě ukrýval především spontánní přístupy vyjádření svých momentálních stavů. Byla to svým způsobem psychologicky podmíněná malířská poloha, která měla zpočátku blízko k některým příkladům italské „transavantgardy“ (např. Mimmo Paladino). Výmluvně o tom píší Jana a Jiří Ševčíkovi v textu k výstavě Vladimíra Skrepla a Martina Johna v roce 1987: „Martin John spolu s Vladimírem Skreplem se před čtyřmi lety u nás první odvážili vědomě vstoupit do proudu nové malby, který už tehdy měl prudký spád a široké nepřehledné řečiště. Z protikladných možností si vybrali sobě nejbližší: pokusili se vsadit na přímé sebevyjádření malbou. Šlo jim o spontánnost, bezprostřednost, fascinaci, bezostyšné předvedení privátní sféry. Tento záměrně stupňovitý výraz daleko překračoval subjektivní pocity, jež s úzkostlivostí zachycovala velká část tehdejšího českého umění“.

 

Martin John (syn Adrieny Šimotové a Jiřího Johna) ve své rané tvorbě uplatňuje příslovečně „transavantgardní figuraci“. Ta mu byla přestupným a přípravným polem k „prošlápnutí“ do fáze geometrické abstrakce, s jejímž převzatým jazykem pak pracoval v následujících obdobích. Původně divoká figurální malba se posunula do plošné redukce figurálního znaku. Martin John ovšem nepostupoval podle klasického mustru geometrické abstrakce, ale mnohem spíše ji uchopil jako existující jazyk, jako nástroj. Její použití mělo sloužit ke konkrétní podobě abstrahování, ba dokonce k jeho vyprázdnění a čistě formalistické artikulaci. Johnův malířský vývoj tak nabízí dvojí čtení, s nímž autor ostatně vědomě počítal již během své poměrně krátké a předčasně uzavřené umělecké dráhy.

 

Proto je na místě vnímat dílo Martina Johna v obecném smyslu analogicky vůči jazyku. Bezprostřednost figurálních obrazů, na nichž jako rozlité stíny a démonické siluety „hoří“, vždy po jedné, dvou nebo třech postavách, jindy pouhý obrys, nabízí první stupeň čtení Johnova díla. Je možné jej chápat coby vyslovení se hned na počátku. Odříkání nezbytného přetlaku expresivních malířských vět nasáklých prvotní zkušeností, která je schopna ihned sdělit nějaký impuls nebo zažitý obraz. Je to tedy něco dočasného, od čeho se mu nabízí odvrátit pozornost ke zcela opačné malířské parcele. Tedy ne tak docela opačné. I v ní lze vycítit jakýsi existenciálně podprahový a naléhavý tón. Čisté kompozice „vystavěné“ z několika barevných ploch nebo jedinou barevnou škálou určené závěsné „objekty“ lze interpretovat především skrze jejich abstraktní vyhranění a odstupem ke klasickému jazyku abstrakce. Johnovy pozdější práce, tvořené z několika dílů, vyznačují důležité přeskupování předešlých fází. Původně plošné znaky nabírají hodnotu zpředmětnění, povrchy jsou u některých z nich pojednávány vzorovacím válečkem nebo svižnými štětcovými tahy. V detailu se dokonce vrací k zobrazivému malířskému modelu (výsek zčeřené vodní hladiny, která odráží červánkový západ slunce).

 

Dílo Martina Johna, i přes svou zdánlivou stručnost nevelkého množství artefaktů, v sobě uchovává fascinující aktualitu a energickou živost. Svými vícedílnými monochromy a závěsnými objekty se John v poměrně radikálním předstihu pustil do pozoruhodného přehodnocení malby a jejího uplatnění v českém postmoderním umění. Poukázal na dobrodružství prefabrikace malířského média. Učinil to však bez nadbytečné ironie, zcela přímo a mimo jakoukoliv nostalgickou zahleděnost.

Author of the annotation
Radim Langer

Published
2014

CV

1975-78 School of Applied Arts-Prague

Exhibitions

Solo exhibitions
1987
Martin John: Obrazy, Galerie mladých, Brno
Group exhibitions not included in ARTLIST.
2012
Ostrovy odporu: Mezi první a druhou moderností 1985 -2012, Veletržní palác, Praha (Prague)

2010-2011
1984-1995: Česká malba generace 80. let, Wannieck Gallery, Brno

2010
Jiří Kovanda, Martin John, Vladimír Skrepl, 1988, SVIT Praha, kurátorka Edith Jeřábková

1990
Současná česká malba, Walker Hill Art Center, Soul, Korea, katalog (text Jana Ševčíková a Jiří Ševčík)

1989
Popis jednoho zápasu. Česká výtvarná avantgarda 80. let, Orlická galerie výtvarného umění, Rychnov nad Kněžnou / Oblastní galerie výtvarného umění, Roudnice nad Labem / Galerie výtvarného umění, Cheb / Galerie výtvarného umění, Karlovy Vary / Dům umění, Opava, (kurátoři a katalog Jiří Ševčík a Jana Ševčíková)

1988
Malá výstavní síň Okresního kulturního střediska, Liberec (s Jiřím Kovandou a Vladimírem Skreplem), katalog (text Jana Ševčíková a Jiří Ševčík)

1987
Rockfest, Palác kultury, Praha
Obrazy, kresby, Kulturní středisko Opatov, Praha – Jižní město (s Jiřím Kovandou a Vladimírem Skreplem), kurátor Jaroslav Krbůšek, katalog (text Jana Ševčíková a Jiří Ševčík)
Obrazy, Galerie mladých při Městském kulturním středisku S. K. Neumanna, Brno, katalog (text Jana Ševčíková a Jiří Ševčík)
Krok 88, Ústřední kulturní dům Barikádníků, Praha
Konfrontace, Praha – Vysočany
Geometrie v současném výtvarném umění, SKZ Benar, Litvínov

1985
Klub Vysoké školy zemědělské, Praha – Suchdol (s Vladimírem Skreplem)

1984
Rosy Luxemburgové, Praha – Smíchov (s Vladimírem Skreplem)
Klub Vysoké školy chemicko-technologické, Praha – Dejvice (s Vladimírem Skreplem)

Photo

Center for Contemporary Arts Prague www.fcca.cz 2006–2017
This website is archived by National Library of the Czech Republic within the project WebArchiv