About the projectReport a problem
CZEN
Artlist — Center for Contemporary Arts Prague

Martin Kolář

First Name
Martin
Surname
Kolář
Born
1969
Birth place
Ústí nad Labem
Place of work
Ústí nad Labem
Website
http://www.kolar.wz.cz
Keywords
graphic art
painting
CSU Library
↳ Find in the catalogue

About artist

Martin Kolář se věnuje především kresbě a malbě. K jeho tvorbě patří také trojrozměrné prostorové realizace. Předtím než Kolářovo dílo chronologicky roztřídíme a blíže popíšeme, zaměříme pozornost na jeho celkové ladění.

Hlavní doménu zájmu umělce Martina Koláře představuje obraz ve smyslu nosného média informace. Kolář obraz nekonstruuje za pomoci jednotlivých stavebních prvků, jež by měly funkci tvarosloví kódujícího předměty nacházející se v „reálném“ světě. Zajímá ho naopak postup destrukce. To znamená, že Martin Kolář uvažuje jinak, než by tomu bylo u umělce vytvářejícího iluzivní obrazový časoprostor: nesnaží se diváka oklamat tvarem, jenž by přesně umožnil rozeznat, s jakou věcí ve světě se tento tvar shoduje. Spíše se snaží zavést pozornost k tomu, co se skrývá za tvarem ve smyslu kulturně kódovaného vizuálně obrazného vyjádření. Za pomoci metafory můžeme říci, že umělec „vytahuje na světlo“ bytnost věci, tedy to, čím věc je ve své přirozenosti.

 

Prostřednictvím procesu „vytahování na světlo“ (in lustro trahere) se Martin Kolář stává „ilustrátorem“ v nejširším smyslu tohoto slova, neboť odkrývá samu funkci ilustrace. U Koláře ilustrativnost přímo souvisí s aktem zviditelňování světa. Martin Kolář dovede umělecky zaznamenat napětí přechodu neviditelného k viditelnému. Dokáže zachytit mezní okamžik přerodu neviditelna ve viditelno, a to platí i pro proces zpětný. Můžeme říci: viditelné vzchází z neviditelného, ale viditelnost není ve svém stádiu něčím definitivním, je to naopak cosi neskutečně prchavého, nepředmětného – cosi, co nelze zapsat do časové řady posloupnosti objektivního řádu. Vyjádříme-li tento Kolářův zájem shrnujícím vymezením, konstatujeme, že se umělec dotýká negativity viditelna, které není definitivním výsledkem procesu zviditelňování, nýbrž dlí v bytostném svazku s neviditelnem.

 

Mají-li věci v tvorbě Martina Koláře pevné obrysy (pokaždé nejsou dobře identifikovatelné), neznamená to, že pevný obrys podává charakteristiku věci z nezaujatého stanoviště. Každou věc, se kterou můžeme disponovat a přiblížit našemu kulturnímu pohledu, Martin Kolář nahlíží s vtipným nadhledem. Proto daná věc navenek nepůsobí jako do sebe uzavřená, ale naopak se svému okolí otevírá, přijímá jeho výzvy a opětuje jeho pohledy. Věc může působit komicky nebo vážně, a to z toho důvodu, že je otevřena lidskému pohledu a interpretaci, že jí není přiděleno na lidském výkladu naprosto nezávislé určení. U Martina Koláře je tento náhled zcela zřetelný tam, kde výtvarně zaznamenává věci každodenního života spjaté s civilizací a kulturou, tehdy neopomene lehce karikovat jejich původní kontext: lehčí žánr působí majestátně nebo naopak. Kolář tak poukazuje na historičnost lidského pohledu na svět, na hranice výkladu světa a spolu s tím neodmyslitelně na časovou dimenzi lidského života a prožívání světa.

 

Na uměleckém zaznamenání přírodních procesů zajímá Martina Koláře konfrontace přírody s kulturou jak v dějinném, tak osobním smyslu. Kolář si pohrává se svou pamětí i s pamětí druhých lidí. Lyrická atmosféra přírodních motivů, se kterými opakovaně pracuje v rozsáhlých experimentálně laděných cyklech, a jejich elementární tvarové dispozice, svědčí o tom, že umělec prověřuje kombinatorické možnosti jednoduchých přírodních elementů a jejich tvarových vztahů. Přitom dochází k základním geometrickým tvarům (kruh, spirála, čtverec, obdélník, elipsa), které odkazují jak k přírodním skutečnostem, tak ke skutečnostem kulturním, formovaných člověkem. Umělec zkoumá dekorativnost přírodních motivů a poukazuje na ni četností jejich variací.

 

Při experimentu za sebe Martin Kolář nechává hrát nevědomé a podvědomé složky osobnosti (přírodu), leč ukotvené v racionálním náhledu řádu. Odhaluje nám pohled, který proti sobě příkře nestaví přírodu a kulturu, lyriku nebo epiku, naopak ukazuje, že přechody mezi jednou a druhou oblastí jsou téměř nepostižitelné a velmi jemné. Přírodu není možné chápat jako výsostnou sféru nevědomých procesů, postrádajících rozumové usouvztažnění. Stejně tak nelze vnímat kulturu jen jako „prostocviky“ nánosu předsudků zbaveného ducha.

 

Kolářovým uměleckým realizacím citelně dominuje kázeň. Ta je potřebná k tomu, aby se zamýšlený koncept důsledně rozvíjel v čase a za nepolevující spolupráce mentálních a fyzických sil autora. Jak umělcova mysl, tak jeho tělo se stávají osami, kolem nichž se obtáčí potenciál výtvarného materiálu. Prolnutí těchto dvou rovin – roviny mentální a fyzické – Kolářovi dovoluje pracovat řadu hodin ve ztišené poloze meditativního usebrání. Přestože výsledné realizace působí zklidňujícím dojmem, není autorova tvorba prosta akčního prvku. Akční prvek divákovi ozřejmuje smyslově tělesnou povahu uměleckého artefaktu. Takto nahlížen se pak artefakt jeví jako živý organismus s podobnými příznaky, jako je stárnutí a smrt, kterými se život projevuje u všech tvorů. Tento motiv je typický odlupováním vrchních vrstev artefaktu a jejich nahrazováním vrstvami staršími, které obnažují strukturu díla a vedou nás k pozornějšímu vnímání a nalézání „sedlin významu“, zachycených v genealogicky starších vrstvách artefaktu. Souvislost jednotlivých vrstev vyznačuje stopy událostí odehrávajících se v přírodě, kde v nekonečném koloběhu dochází k proměnám hmot a „prorůstání“ jedněch látek do druhých. Procesům odehrávajícím se v přírodě plně odpovídá barevné ladění artefaktů. To se pohybuje v širokém rozmezí teplých tónů hnědé barvy, okrů, jejich zlatavých odstínů, zelení rostlin, průzračné modře kvítků či růžovobílých výtrusnic hub.

 

Nyní si dílo Martina Koláře přibližme chronologicky a věnujme se jeho bližší charakteristice. V první polovině devadesátých let se Martin Kolář ve své tvorbě zabývá plošným vymezením základních geometrických tvarů. Jejich vzájemné vztahy zkoumá prostřednictvím sérií, které jsou pro jeho tvorbu signifikantní. Umělec v tomto období kreslí tužkou na rozmanité podkladové materiály – např. na balicí papír, na tónovaný recyklovaný papír nebo na karton. Od plošné modelace základních geometrických tvarů Martin Kolář postupně přechází k zájmu o tvar jako takový. Kresba je doplněna o výrazový potenciál barvy. Pozvolný přechod k barevným kvalitám je u autora doprovázen snahou o maximální čistotu a úspornost projevu, kterých výtvarník dosahuje tím, že umocňuje výrazovou hodnotu čisté plochy papíru a vznosnou linii tužky. Barevný vklad přispívá k pozvolnému rozrušování přesně definovaného tvaru.

Přelom druhé poloviny devadesátých let představuje v Kolářově tvorbě zlomové období, které jeho další umělecké směřování obohacuje o několik důležitých vkladů. Umělec v této době opouští větší formáty, aby si zvolil menší formáty nejen bílého, ale také černého papíru. Navíc používá barevné pigmenty odkazující k přírodním skutečnostem (mrak, pták, ovoce).

V prvních letech nového tisíciletí Kolář pokračuje ve směru vyznačeném předchozími léty tvorby. Jeho práce nabývají v této době zralosti: umělec prověřuje dosavadní výsledky svého usilování a rozšiřuje je o nový výrazový rejstřík. Prostřednictvím malých čtvercových formátů (technika tempera na plátně)výtvarník pracuje s rastry, které jednak působí estetizujícím dojmem, jednak odvádějí recipientův pohled ven z obrazu. K významným uměleckým realizacím posledních let vytvořených technikou akvarelu, kvaše či tuše na papíře patří cykly přírodních motivů (Botnání, Povrchy, Dekory zlaté, Krajiny), v nichž Martin Kolář prověřuje povrch i možnou hloubku dekoru.

Z Kolářových prostorových uměleckých realizací za všechny jmenujme do pískovce vytesané objekty, tzv. „bonbóny“, pojednané s vtipnou nadsázkou tolik typickou pro tohoto autora. „Bonbóny“ se nyní nacházejí v Kolářově zahradě v ústecké čtvrti Brná.

 

Svou tvorbou Martin Kolář dosvědčuje, že je ontologem viditelna. Poukazuje totiž na podmínky bytí viditelna samého. K tomu mu zřejmě nejlépe slouží prázdná plocha papíru, kterou jednou dokáže pokrýt beze zbytku a jindy na ni jen lehce něco načrtne.

Author of the annotation
Šárka Slaninová

Published
2012

CV

Studies:
since 2002 PhD studies, Theory of art education, University of Jan Evangelista Purkyně, Ústí nad Labem
1991-1996 Faculty of Education, University of Jan Evangelista Purkyně in Ústí nad Labem, Ústí nad Labem
1984-1988 Secondary School of Chemistry, Ústí nad Labem

Stipends:
2001 Lycée Théodore Monod a Blanzy, France
1999 Stipend of the Czech Ministry of Culture, Egon Schiele Center
Český Krumlov

Activities and employment:
since 2005 member of the group of publishers of Ergo Magazine
since 2004 member of the group of publishers of University Review of University of Jan Evangelista Purkyně
since 2000 member of Klub konkretistů
Member of art groups included in ARTLIST.
Klub konkretistů

Exhibitions

Solo exhibitions
2013
Martin Kolář: Listy a plátna (kresby a malby), Geofyzikální ústav AV ČR, přednáškový sál, Praha

2007-2008
Martin Kolář: Listy, Galerie Kabinet, Brno

2007
Martin Kolář: Dekory zlaté, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk

2006
Botnání, Činoherní studio, Ústí n. L.
Obrazy, ( s Vendulou Fremlovou), Žižkovská radnice, Praha

2005
martinkolar_ludekprosek.dwg. (s Luďkem Proškem), FHS-Univerzita Karlova, Praha

2003
Univerzitní galerie, Hradec Králové
Muzeum Ústí n. L.
Ústav makromolekulární chemie, Praha

2002
Ruční práce, Výstavní síň designu, Dubí u Teplic
Buďme tajemní, Klub Delta ( s Vendulou Fremlovou), Praha

2001
Pohádky neilustrovat, Galerie Suterén, Ústí n. L.
Buďme tajemní, Výstavní síň Na schodech ( s Vendulou Fremlovou), Sobotka
Galerie AB, Brno
Antikvariát Frič, Liberec

2000
Výstavní síň Telecom, Louny
Výstavní síň U kostela,Bílina

1999
Bytovka, U Humrů, Ústí n. L.
Hematologie, Louny
Sochy, Žďárek

1998
Galerie Suterén, Ústí n.L.

1997
Hematologie, Louny

1996
Výstavní síň Emila Filly, Ústí n. L.
Galerie U dobrého pastýře, Brno

1995
Muzeum, Ústí n. L.

1994
Galerie suterén, Ústí n. L.
Činoherní studio, Ústí n. L.

1992
Zámek (s Michaelou Thelenovou ), Velké Březno
Muzeum(s Michaelou Thelenovou ), Ústí n. L.
Malé divadlo (s Janem Řezáčem ), Liberec

1991
Činoherní studio, Ústí n. L

1990
Malé divadlo, Ústí n. L.
Group exhibitions not included in ARTLIST.
2013
Doteky hudby, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice

2012-2013
Paralelní historie: Aktuální výtvarné umění v Ústí nad Labem mezi lety 1990-2012, Galerie Středočeského kraje (GASK), Kutná Hora

2011
Současná česká krajina: Krajinomalba a jiné cesty ke krajině, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Hradec Králové
Martin Kolář, BOOT_audiovisual, Český statistický úřad, Praha

2009-2010
Formáty transformace 89 - 09, Dům umění města Brna, Brno

2007
Hory, skály, kameny, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
Dobrodružství barvy, Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem

2006-2007
Hory, skály, kameny, Výstavní síň Husova 19-21, Praha

2006
Vendula Fremlová: Fotografie, Martin Kolář: Kresby, Galerie Pod radnicí, Praha
(Prague)

2005
Možnosti obrazu, Muzeum, Ústí n. L.
Širší proud, Galerie města Plzně, Plzeň
International artistic Festival, Centar za vizuelnu kulturu, Novi Sad, Serbia

2004
Paralelní promítání, Dům umění, Opava
Paralelní promítání, Galerie, Štemberk

2003
Idylka, Mělník
Nejmladší, Národní galerie, Veletržní palác, Praha
Obraz, věc, znak, Slovenský kulturní institut, Praha

2002
Monochromie, České muzeum výtvarných umění, Praha
Fillovka Open 2., Výstavní Síň E. Filly Ústí n. L.

2001
Grafika roku, Staroměstská radnice, Praha
Práce na papíře Chomutov
Klub konkretistů, Dům umění, Opava
15th International Exhibition of Drawings, Modern Gallery in Rijeka, Croatia
Práce z ateliérů, Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov
Středohoří, Výstavní síň U kostela, Bílina

2000
Nejasná evidence, Dům umění, České Budějovice
Společně, ale samostatně, Dům umění, Opava
Langzeit - Projekt Litographie, Passau, SRN
Devadesátka pokračuje, Ústí n. L.

1999
Umění pro nemocnici, Galerie Václava Špály, Praha
Fillovka Open, Výstavní síň E. Filly, Ústí n. L.
Galerie Zlatý klenot Unie výtvarných umělců ústecké oblasti Chomutov

1997
Okresní formát, Výstavní síň Emila Filly, Ústí n. L.
Ústí není tak daleko, Galerie Sýpka, Osová Bitýška
Mezinárodní výstava krajek, MKS, Vamberk

1994
Pocta Johnovi, Výstavní síň Emila Filly, Ústí n. L.
Výsledky symposia Winged Arrow, Západočeská universita, Plzeň
Divadlo Labyrint, Praha
Druhá, Výstavní síň Emila Filly, Ústí n. L.

1993
Barva a prostor, Galerie půda, Olomouc

1992
První, Výstavní síň Emila Filly , Ústí n. L.
Galerie Obergasse, Meisen, SRN

1991
Stodola,Všebořice

Monography

Articles

2006

Zorka Ságlová, Ateliér 5, ISSN 1210-5236

Rozhraní, Lada Semecká, Ateliér 8, ISSN 1210-5236

Vanesa Wallet Hardi, Pandora 12/2006, ISSN 1801-6782

Chvála lenosti, Ergo 1/06 UJEP, Ústí n. L., ISSN 1212-8317

B. Křivská & L. Semecká: Skleněné obrazy a objekty, Ateliér 14 – 15, ISSN 1210-5236

Jíří Valoch, Instalace, Ateliér 20, ISSN 1210-5236

Archit-Action, Ateliér 21, ISSN 1210-5236

 

2005

Tři tečky za větou vyvolávají pocit napětí, Ergo 1/04 UJEP, Ústí n. L., ISSN 1212-8317

Škola a zvyk, Ergo 2/04 UJEP, Ústí n. L ISSN 1212-8317

Rafani, Platforma, Ateliér 2, ISSN 1210-5236

Martin Mrázik, (malby), Ateliér 7, ISSN 1210-5236

(a), Ergo 2/05 UJEP, Ústí n. L., ISSN 1212-8317

Je možná diskuse mezi analytickou a kontinentální filosofií, Filosofický časopis 2/05,

ISSN 0015-1831, spolupráce J. Civín

Jsme, jací jsme/ We are what we are, Ateliér 13, ISSN 1210-5236

Jsme, jací jsme/ We are what we are, Romano hangos 8/05

Druhý pohled – Posuny a proměny identity, Ateliér 16-17, ISSN 1210-5236

Památníčky, Ateliér 20, ISSN 1210-5236

Poznámky k 51. Bienalle di Venezia, Pandora 11/2005, ISSN 1801-6782

Písmo. Znak. Gesto, Ateliér 25-26, ISSN 1210-5236

 

2004

Michaela Thelenová, Města, Ateliér 4, ISSN 1210-5236

 

2003

Duo, Fotograf, 2, ISSN 1213-9602

F. L. Céline, Ergo 2/03 UJEP, Ústí n. L., ISSN 1212-8317

 

2002

Výstava prací studentů katedry VV PF UJEP v Ústí n. L.Výtvarná výchova 3, ISSN-1210-3691

 

2001

Výstava vzpomíná na Jiřího Johna, MF DNES 8.1.

Thelenová vystavuje v Lounech, MF DNES 22. 1.

Semecká a Šubrtová nabízejí hru se světlem a tmou, MF DNES 30. 1.

Markéta Hanzlíková Váradiová, Bílinský zpravodaj 1

Příhodová představuje plechové reliéfy, MF DNES 14. 2.

Únor ve znamení fotografií Michaely Thelenové, Svobodný hlas 8. 2.

 

1997

Prášil a Mizera představují svůj tvůrčí svět na zámku, MF DNES 11. 9.

 

1996

Michaela Thelenová, Ateliér 24, ISSN 1210-5236

 

1995

Václav Rezek Pozemek, Ústecký deník 22. 8.

Kresby Jitky Géringové, Ústecký deník 3. 8.

Other critical texts

Texts to catalogues:

 

1996

Michaela Thelenová, Malá výstavní síň, Liberec

 

1997

Michaela Thelenová, Oblékání, Galerie mladých U dobrého pastýře, Brno

Před koncem, Galerie Templ, Mladá Boleslav

 

2000

Markéta Váradiová, Subjektivní objekty, Výtavní síň U kosela, Bílina

 

2001

Michaela Thelenová, Lounská výstavní síň Telecom, Louny

Robert Vlasák, Výstavní síň E. Filly, Ústí n. L.

Ilumiace, Galerie města Plzně, Plzeň ( spolupráce Z. Sedláček )

 

2003

Jiří Kubový, Galerie Litoměřice

 

2004

Redas Diržys, Divus, Praha

Photo

Center for Contemporary Arts Prague www.fcca.cz 2006-2015
This website was archived by National Library of the Czech Republic within the project WebArchiv