O projektuNahlásit chybu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Filip Turek

Jméno
Filip
Příjmení
Turek
Narozen/a
1968
Místo narození
Cheb
Působiště
Praha
Web
http://turek.ecn.cz/cv_cz.htm
i-datum
↳ Vyhledat v databázi VVP AVU
Klíčová slova
instalace
socha
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Po roce studia dějin umění v Brně přestoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde prošel ateliér Aleše Veselého a stal se jedním z prvních absolventů intermediální školy Milana Knížáka. V sekundárních pramenech jsem narazila na podivou otázku, proč není tak slavný jako jeho spolužáci a spoluvystavující z devadesátých let (Markéta Othová, Kateřina Vincourová nebo Jiří Černický). Pokud taková skutečnost existuje, je možnou příčinou situace, že ještě ne úplně všichni stihli plošně a důsledně vstřebat postmodernu, i když už je za námi, a vizuální gramotnost obecenstva se časově neprotnula s jeho jazykem, přestože používá výhradně lidový. Nebo právě proto, že používá lidový a může jít o potvrzení subverzivní povahy jeho prací. V každém případě může být rád, protože pohybovat se na scéně v přeexponovaném světle, může být oslepující. Ale na hodnocení schované v podobě podbízivých otázek je ještě čas.

 

První komplexní přehlídku jeho práce připravila galerie tranzitdisplay s kurátorem Tomášem Pospiszylem v roce 2008. Šlo víceméně o malou retrospektivu posledních dvaceti let s řadou remakeů věcí z devadesátých let, které se nedochovaly. Výstava hutně kopírovala Turkův jazyk a obratnost zacházení s vizualitou a kulturními znaky. Zástupným příkladem může být Chlapec s nůší hadů (1999-2000). “Obraz je z jedné části produktem recyklace, z druhé pak produktem imaginace. Na jeho počátku byla série pohlednic Jaro, Léto, Podzim, Zima, pocházející z doby zhruba před patnácti dvaceti lety.”1 Do pozitivního stylizovaného a obecně dobře známého obrázku naivně kráčejícího chlapce zasáhl tím, že mu posadil na záda nůši s hady. S humorem vytvořil polarizaci dobra a zla. Svým způsobem jde o prostý duchampovský princip přimalování knírku Moně Lise. Sám se k Duchampovi, jako vzdálenému předchůdci postprodukce, odvolává nejen ve svých readymades, ale i výslovně v názvu výstavy Šampón a Duchampoon (Galerie Minikino, Ostrava, 2008). Současně nás elegantně přivádí ke kritické revizi ponormalizačního období. Historické sondy přináší i v přetiscích lifestylových časopisů přímo z normalizačního období počátku 70. let (Domov 72, 2000; Domov 70, 2001). Jiný způsob práce s touto dobou použil v Modlitebně (1992, remake 2008). Přenesl princip dětské domácí houpačky na kostelní lavice skutečné velikosti a opatřil je bočnicemi houpajících kohoutů. Drmolení modlitby převedl na uklidňující houpání a neagresivně napadl institucionalitu církve. O 14 let později se k institucionální kritice vrátil a současně podryl výmluvnost jazyka. Oblékl vycpaná zvířata do uniforem a pojmenoval je Lesní policie. Jejich zpodobení dotáhl do absurdní podoby veverek se samopaly. V jeho práci se několikrát objevil motiv prodlužování. Naposledy ve spojení nekonečně působící řady barevných opasků, ve kterých parafrázoval textovou instalaci Jenny Holzer v Guggenheimově muzeu (Jenny Holzer ’89, galerie etc., 2012; Řetěz míru, Galerie Ferdinanda Baumanna 2012). První nekonečný pás provedl už v roce 1991, kdy pospojoval řadu kapesních nožíků - rybiček.

 

Nejčastější myšlenkový koncept, který se u něj objevuje, lze nejlépe ilustrovat na Sladkém tajemství (Galerie U Dobrého pastýře, 1996). Předkládá dvě strany mince, dobrotu s výstrahou. Sladká čokoláda Milka se promění ve výkaly, milý chlapec má v nůši hady. Na jeho pracích je pro všechny nepříjemné to, že náš mozek má tendence k vytěsňování negativních věcí a tím ztrácí schopnost předjímání důsledků chyb, které s jemným a někdy břitkým humorem v každém díle předkládá.

 

_____________________________

1 www.divus.cz/umelec/article_page.php

Autor anotace
Denisa Bytelová
Sráč Sam

Publikováno
2012

Profesní životopis

Studia:
1987-1993 Akademie výtvarných umění, Praha (Milan Knížák, Aleš Veselý)
1986-1987 Masarykova univerzita, Brno (dějiny umění)
1982-1986 Střední výtvarná škola Václava Hollara, Praha

Stipendia:
1999 Mezinárodní kulturní centrum Egona Schieleho, Český Krumlov

Výstavy

Samostatné výstavy
2013
Filip Turek: Přídělový systém, DOX, Centrum současného umění / Centre for Contemporary Art, Praha 7

2012
Filip Turek: Řetěz míru a Jenny Holzer, etc. galerie, Praha 2
Filip Turek: Řetěz míru a Jenny Holzer, Galerie Ferdinanda Baumanna, Praha

2009
Filip Turek: Quasikryptonormal, Galerie Šternberk, Šternberk

2008
Kryptonormal, Galerie Tranzitdisplay, Praha
Šampón a Duchampoon, Galerie Minikino, Ostrava

2002
Ocas etc..., Galerie Eskort, Brno

2001
Umělcův pachový profil, Galerie Černý pavouk, Ostrava
Filodendron Turek: Fünf minuten mit Chloroform, Galerie Jelení, Praha

1998
Josef Sudek Revisited - Photoshop Remix
Galerie 761, Ostrava, březen - duben 1998
pozvánka

1996
Sladké tajemství
Galerie U dobrého pastýře, Brno. Kurátorka: Tereza Petišková

1994
Z dějin Umění
O cenu J. Chalupeckého
Galerie MXM, Praha
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2012
Ostrovy odporu: Mezi první a druhou moderností 1985 -2012, Veletržní palác, Praha

2011
Mutující médium: Fotografie v českém umění 1990–2010, Galerie Rudolfinum, Praha 1

2010
One Day You Will Lose It All - Výstava současného umění, Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), Praha
Fenomén hra, Galerie Národní technické knihovny (Galerie NTK), Praha

2008
Galaxie 08, výlohy obchodů Denisova a Ztracená ulice, Olomouc

2007
Hrubý domácí produkt, Městská knihovna, Praha

2006
SAFE, Galerie Karlín Studios, Praha

2002
POLI TIK -UM, CCA a Pražský hrad, Praha
IV. Bienále mladých Zvon, GHMP, Praha

2001
Praha, Národní galerie, Veletržní palác —
“Laboratoř současných tendencí”

1999
CZ99 - Devadesátá léta
Václavské náměstí 13-15, Artlab, Praha. Kurátoři: Milan Salák,
Jan Kadlec, Jiří David

1998
To není možný, Galerie MXM, Praha. (spolu s Petrem Písaříkem, Vilémem Kabzanem,Vladimírem Skreplem, Petrem Pavlíkem,
Jakubem Španihelem)
Harmonie 98, Galerie Václava Špály, Praha. Kurátoři: Martin Dostál a Jiří David
Snížený rozpočet, Galerie Mánes, Praha. Kurátoři: Jana a Jiří Ševčíkovi

1997
Mrtvé duše, Galerie Nová síň, Praha. Kurátor: Martin Dostál

1996
Mrkačka, Galerie MXM, Praha. Kurátor: Martin Dostál

1995
Selfmade, Grazer Kunstverein, Graz, Rakousko.
Kurátoři: Eva Maria Stadler a Thomas Trummer.
(spolu s Véronique Elena, Rachel Evans, Mariko Mori,
Steven Pipin, Jason Rhoades, Barbara Visser aj.)

1994
Jinde a v čase, Státní galerie Náchod, Náchod. Kurátor Otto M. Urban
Hybernatus, Galerie Akademie výtvarných umění, Praha
(spolu se Štěpánkou Šimlovou, Ivanem Voseckým a Trixi Weis)
Výstava v galerii Obecní dům, Galerie Obecní dům, Praha

1993
Jako ženy, Galerie Nová síň, Praha. Kurátor: Petr Písařík (katalog)

1992
Objekty, inštalácie, Považská galeria umenia v Žilině, Žilina. Kurátorka:
Katarína Rusnáková.
Kontakte '92, Museum Ostdeutsche Galerie Regensburg, Regensburg
18.9. - 31.10. 1992 (katalog)
Její bratr, jeho manžel, Galerie Václava Špály, Praha. Kurátor: Pavel Humhal
Od Ezopa k Mauglímu, Galerie Václava Špály, Praha. Kurátorka: Milena Slavická
Slovaques at Tcheques, Galerie Jojo Maegh, Paříž, Francie
Prague, Bratislava, D'une génération, l'autre
Musée d'Art moderne de la Ville de Paris, Paříž, Francie.
Kurátorka: Suzanne Pagé
Sirup, Pasinger Fabrik, Mnichov, Německo.
Kurátoři: Jana a Jiří Ševčíkovi
Galerie MXM, Galerie MXM, Praha (s Petrem Lysáčkem, Michalem Nesázalem
a Petrem Písaříkem)

1991
Výstava studentů AVU - ateliér prof. Knížáka, Kulturní středisko Blatiny, Praha
Art Party II, Paraplu Fabrieken, Nijmegen, Nizozemí
Nová jména, Galerie Václava Špály, Praha.
Kurátorky: Marie Judlová a Mahulena Nešlehová
Výstava Akademie výtvarných umění, Palác U Hybernů, Praha

1990
People to People / Totalitní zóna, Stalinův pomník, Praha
Art Party, Rock Cafe, Praha

1989
Konfrontace VI, Svárov
Další realizace

Performance a happeningy:

1998

Luxování

Galerie JNJ, Praha

 

1997

Varování mladým umělcům

Přednáška, spojená s vlastní videoprodukcí.

Literární večer Radia 1 a Divusu. Klub Roxy, Praha

 

1996

Psem v Ostravě

Festival Malamut '96 (spolu s psovodem Petrem Pavlíkem)

 

1991

Růžový tank

Natírání tanku, Praha. Koncept: David Černý

Dožínky

Performance na festivalu MilanoPoesia, Milano, Itálie

Večer ohně (k výročí sebevraždy Jana Palacha)

Performance s instalací, hudební doprovod skupina Kosoř

(Martin Janíček, Ivan Vízner a IvanVosecký)

Akademie výtvarných umění, Praha

 

1990

Performance

Václavské náměstí, Praha (s Petrem Lysáčkem)

 

Internetové projekty:

Hovna online

animovaný gif, 1998. www.ecn.cz/turek/shitting.html

Monografie, katalogy, publikace

Články, média, internet

Umělec 1/2000, str. 46 - 51, Otto M. Urban: Anus et animus

Atelier 8/1997, str. 12, Milena Slavická: Mrtvé duše

Umělec 2/1997, str. 24, Simona Vladíková: Mrtvé duše

Atelier 6/1995, str. 3, Dr. Pavel Petřík: Pokračování kauzy

Turek versus Chalupecký

Atelier 2/1995, str. 7, Radek Váňa: Turek versus Chalupecký

Táňa Demčáková: referát o výstavě v galerii MXM,

AVU Praha, 15. 12. 1994

Lidové noviny, 24.11.1994, str. 11, Lenka Lindaurová:

Nudná postmoderní čítanka

Výtvarné umění 2-3/1993, str. 59 -62,

Ludvík Hlaváček: Filip Turek

Playboy 1/1991, str. 17, Milan Knížák představuje vybrané umělce

Vlastní texty do databáze nezařazené

Živel 13/1999, obraz Maják z cyklu

O cenu J. Chalupeckého

 

Detail 8/1998, str. 8, Žena vyloučená z našeho světa

(reakce na recenzi výstavy Cindy Sherman od J. Chuchmy

v časopise Respekt)

 

Umělec 6-7/1997, str. 4, umělci sobě, z projektu

Josef Sudek Revisited

on-line verze celého projektu

 

Detail 8/1996, str. 8-9, o projektu Sladké tajemství

 

Divus 3/1996, str. 13 - 29, Z dějin Umění

- ze sbírky Filipa Turka, MXMIV

on-line verze celého projektu

 

Divus 1/1995, str. 15 - 18, kresby a básně

 

Phill Tucker: O cenu J. Chalupeckého

Vydal: Divus, Praha, 1994, u příležitosti výstavy v galerii MXM

on-line verze

 

Výtvarné umění 1/1992, str. 62 - 63, odpovědi na

Čtyři otázky mladým

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006-2015
Tyto stránky byly archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu WebArchiv