O projektu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Olbram Zoubek

Jméno
Olbram
Příjmení
Zoubek
Narozen/a
1926
Místo narození
Praha
Působiště
Praha
Úmrtí
2017
Klíčová slova
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Zatímco široká veřejnost Zoubka vnímá jako sochaře jedné polohy, tedy poněkud patetických soch evokujících antické divadlo, které po roce 1989 někdy sklouzly až k dekorativní manýře, při detailnějším pohledu jde o sochaře velmi zajímavého a komplikovaného vývoje. V něm se odráží mnohé z problémů českého umění, tedy především ztráta kontinuity po druhé světové válce, její obtížné nalézání na přelomu 50. a 60. let a na konci této dekády i letmý dotek s kontextem mezinárodního sochařství.

 

Olbram Zoubek patří k silné generaci, jež nastoupila po druhé světové válce. Jestliže kdysi Jindřich Chalupecký připomněl, že v generaci 40. let byl Ladislav Zívr jediným sochařem, ta Zoubkova byla poslední v českém umění, v níž sochařství dominovalo. Tato generace zprvu – tj. až do začátku 60. let - nemohla řešit aktuální problematiku tehdejšího sochařství už jen proto, že ji neznala a ve zdejších podmínkách žila jinými problémy. Nezbývalo ji nic jiného než navazovat na klasiky moderny české i světové - v případě Zoubka to byli Zadkine, Lipchitz či Wotruba, ale také Miró či Léger. Někdy kolem roku 1965 se pro ně stala důležitým zdrojem bezprostředních informací sochařská sympozia, k nimž mělo naše prostředí blízko, neboť v roce 1959 vznikla tak říkajíc „za rohem“, v Rakousku. Dnes víme, že sympozia byla fenoménem, který měl v sobě zakódováno mnoho konzervativních či dokonce retrográdních prvků. Vlastně to platí i pro opožděný, v českém prostředí však aktuální dotek abstrakce, který je s nimi spojen a zejména u Zoubka sehrál jistou roli. Jeho sochy ze Sankt Margarethen, Vyšných Ružbachů či Oggelshausenu však při vší oproštěnosti tvaru, k níž ho vybízel zakladatel sympozií Karl Prantl, ještě mají figurativní jádro. Jen na okraj připomeňme, že zde přichází jeho vlastně největší průraz do mezinárodního kontextu, když se v roce 1969 jeho socha ze Sankt Margarethen ocitla na obálce prvního retrospektivního katalogu k desetiletému výročí tohoto historicky prvního sympozia.

 

Z uměleckohistorického pohledu má svým způsobem Zoubek smůlu, že se ocitl v tak silné generaci a nutně stojí poněkud ve stínu svých vrstevníků, ať už to byli Palcr, Chlupáč, Sekal, Kolíbal či jeho žena Eva Kmentová (a to jmenujeme jen sochaře). Ale jeho sochy-znaky z přelomu 50. a 60. let, jeho tak zvláštní sousoší dvojice inženýrů Malátka a Loose s gesty orantů (1964) nebo již zmíněné sochy na pomezí abstraktních stél spoluutvářely onu překypující tvůrčí atmosféru v papiňáku české kotliny 60. let, v němž se promísilo a spolupracovalo hned několik pokolení a názorových proudů. A vůbec není náhodou, že patřil k širšímu okruhu kolem Jindřicha Chalupeckého a v roce 1967 byl zastoupen i na výstavě Pět sochařů v jeho Špálovce. Dnes nás možná překvapí, že ho najdeme i mezi účastníky undergroundových akcí typu Setkání na tenisových dvorcích v Praze (1982), ale Zoubek, byť šlo o klasického sochaře, patřil k jádru tehdejší kulturní opozice. Bylo to stvrzeno i houfem jeho soch na výstavě Forum 88 v holešovické tržnici, prvním reprezentativním vystoupením české neoficiální scény. V duchu této logiky se stal v roce 1990 předsedou Nové skupiny, kterou inicioval Chalupecký. Toto uskupení se však už nemohlo stát zásadnější platformou, neboť poměry se radikálně změnily a Chalupeckého teze platné v době nesvobody rázem přestaly být pro umělce přitažlivé. V novém světě ztratila mezigenerační solidarita na významu, teď už šlo znovu hlavně o to obstát sám za sebe.

 

V obnovené svobodě se Zoubek prosadil jako žádný jiný a postihl ho neradostný úděl být žijícím klasikem, což ne vždy pro dílo i umělce znamená přínos. Hodně mu například ublížila nešťastná monografie z roku 1996 vydaná jako svého druhu pocta Masarykovou univerzitou – hutnému kunsthistorickému i vzpomínkovému materiálu se zde dostalo ostudného šatu jak po stránce typografické, tak i polygrafické. Jeho tvorba se nám dnes může zdát až příliš literární, patetická a - jako v případě jeho pomníku na Újezdě - až scénograficky inscenovaná. A také svým způsobem zatížená dobou před rokem 1989, neboť ji dnes máme sklon vnímat právě v jejích souvislostech - tedy jako soukromou vzpouru vůči její plytkosti, jako moralitu... A byť se obávám, že nové generace mladých historiků umění nebudou mít k Zoubkovu dílu takové sympatie jako ty, které ještě ovlivnil jeho důstojný a sympatický zjev (něco podobného ostatně potkalo před časem další ikonu českého umění Mikuláše Medka), jeho dílo má nepochybné kvality, které nelze vylévat s vaničkou onoho povrchního veřejného zájmu, který ho dnes provází.

Autor/ka anotace
Marcel Fišer

Publikováno
2010

Profesní životopis

1945-1952 Vysoká škola uměleckoprůmyslová (prof. Josef Wagner)

Členství ve skupinách zařazených do databáze

Výstavy

Samostatné výstavy
2009
Dvojice. VS Atrium, Praha.

2008
Sochy, Městská galerie Hradec nad Moravicí.
Sochy, kostelík sv. Máří Magdaleny na Skalce u Mníšku pod Brdy.

2007
Sochy, plastiky, Galerie pod Radnicí, Zlín.

2006
Sochy, Ovocný trh, Praha.
Sochy, Galerie Bayer & Bayer, Praha.
Galerie Mona Lisa, Olomouc.

2001
Nad mraky je nebe vždy modré, Galerie Mona Lisa, Olomouc.

1998
L'Homme des printemps, Château du Grand Jardin.

1997
Výtvarné centrum Chagall, Ostrava.
Sochy, Tiskárna JDS, Praha.
Městské muzeum a galerie, Litomyšl.

1996
Státní galerie výtvarného umění v Náchodě.
Sochy, reliéfy, Galerie U Klicperů, Hradec Králové.
Sochy a reliéfy, Galerie MAG, Jablonec nad Nisou.
Nadace Universitas Masarykiana v Brně, Brno.
Dům umění v Opavě.

1995
Výstavní síň Synagoga, Hranice.
Josef Istler: Monotypy, Bronzy z let 1992 - 1995, Galerie Magna, Ostrava.
Galerie MK, Rožnov pod Radhoštěm.

1993
Plastiky, tisky. Galerie Gema, Praha.
Galerie Peithner-Lichtenfels, Vídeň.

1991
Sochy (2. díl), Staroměstská radnice, GHMP Praha.
Sochy (1. díl), Vojanovy sady, Praha.

1990
Sochy, reliéfní otisky, Galerie U Bílého jednorožce, Galerie Klatovy / Klenová.
Sochy, Arnoldinovský dům, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.
Olbram Zoubek sochař a grafik, Galerie D, Ostrava.
Galerie Delta, Frýdek-Místek.

1989
Sochy, Zámek Bruntál.
Sochy, Galerie Jaroslava Krále, Brno.
Reliéfní otisky, Kino Metro 70, Prostějov.
Plastiky, Studio Městského domu kultury Petra Bezruče, Opava.
Galerie Opatov, Praha.

1988
Výstavní síň Kniha - metro Leninova, Praha.
Sochy, Sovinec.

1987
Plastiky, Galerie Zlatá lilie Praha.

1986
Výběr z díla 1958 - 1986, Letohrádek Ostrov, Galerie umění Karlovy Vary.
Sochy, Atrium na Žižkově, výstavní síň, Praha.

1985
Sochy, Zbrašovské aragonitové jeskyně, Teplice nad Bečvou.
Reliéfní tisky, Malá galerie České spořitelny, Kladno.

1984
Figury, Galerie 55, Kladno.

1983
Komorní tvorba, Galerie Zlatá lilie, Praha.

1982
Sochy. Okresní vlastivědné muzeum Frýdek-Místek.
Sochy a reliéfy. Ústav makromolekulární chemie Praha.

1981
Výběr ze sochařského díla. Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou.

1980
Padesát plastik Olbrama Zoubka. Ústřední kulturní dům železničářů, Praha.
Komorní plastiky. Okresní vlastivědné muzeum Bruntál.

1978
Sochy. Arboretum Stěbořice.
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2008
Pohledy do sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích.

2007
Umělecká beseda: Vědomí o člověku, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň
Od sochy ...: České sochařství 2. poloviny 20. století ze sbírek Galerie Klatovy / Klenová, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy
Členská výstava Umělecké besedy, Novoměstská radnice, Praha
Členská výstava Umělecké besedy, Muzeum a galerie Orlických hor, Rychnov nad Kněžnou

2005
Privátní pohled (Sbírka Josefa Chloupka), Dům umění Brno.

2002
Anima & Animus (manželské páry v generaci 60. let), Galerie Zlatá husa, Praha

2001
Barevná socha, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích

2000
Umělecká beseda 1999/2000, Mánes, Praha 1
Pomník Franzi Kafkovi, Galerie Franze Kafky, Praha
Alfa 2000 omega, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Roudnice nad Labem, OGV Jihlava
100 + 1 uměleckých děl z dvacátého století, Dům U černé Matky Boží, Praha

1999
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, Praha, Státní galerie výtvarného umění v Chebu
Obraz, socha a svět, Mánes

1998
Umělecká beseda 1998, Mánes

1997
Umělecká beseda, Galerie Bayer & Bayer, Mostecká 16, Praha
Otevřený dialog, Kostel Zvěstování Panny Marie, Litoměřice

1996
Zpřítomnění, Přírůstky galerie z let 1987 - 1994, Zámek Klenová, Klenová
Umění zastaveného času, Česká výtvarná scéna 1969-1985, ČMVU Praha, Státní galerie výtvarného umění v Chebu,
Umělecká beseda 1996, Mánes
Slyšme hlas, Klášter premonstrátů, Praha
Novozákonní motivy v Českém umění 20. století, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Galerie umění Karlovy Vary
I. nový zlínský salon, Zlín

1995
Umělecká beseda 1995, Mánes
Starozákonní motivy v českém umění dvacátého století, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Galerie umění Karlovy Vary,
České výtvarné umění XX. století ze sbírek ČMVU, Dům U černé Matky Boží, Praha

1994
Umělecká beseda 1994, Mánes
Ohniska znovuzrození, Městská knihovna, Praha

1993
Nová figurace, Galerie výtvarného umění, Litoměřice, Východočeská galerie v Pardubicích, Moravská galerie v Brně, Dům umění v Opavě, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

1992
Umělecká beseda 1992, Mánes
Svetlo v tmách, Považská galéria umenia, Žilina
Minisalon, Galerie Nová síň, Praha
Duch a světlo, Galerie Sýpka, Vlkov
České výtvarné umění 1900 1960, Středočeská galerie, Praha
Barok a dnešek, Kostel Zvěstování Panny Marie, Litoměřice
20 let výtvarných výstav v Makru (1972 - 1992), Ústav makromolekulární chemie Praha

1991
Proti zdi, Galerie Fronta, Praha
Europäische Dialoge 1991 / 1. festival Des Europäischen Kulturklubs, Museum Bochum, Bochum
Československo-francouzská výstava, Sovinec, Sovinec
Tradition und Avantgarde in Prag, Rheinisches Landesmuseum, Bonn
Tradition und Avantgarde in Prag, Kunsthalle Dominikanerkirche, Osnabrück
Šedá cihla 78/1991, Zámek Klenová, Klenová Dům umění v Opavě, Opava
Hořící keř, Emauzy, Praha
České malířství a sochařství 2. poloviny 20. století ze sbírek AJG, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou

1990
Pocta umělců Jindřichovi Chalupeckému, Městská knihovna, Praha
Nová skupina: Členská výstava, Městská knihovna, Praha
Nová skupina: Členská výstava, Dům umění v Opavě

1989
Tendence v českém sochařství 1979 - 1989, Bezručovy sady, Olomouc
Miroslav Šnajdr: Obrazy, Olbram Zoubek: Sochy, Lyra Pragensis (Divadlo hudby), Praha
České sochařství 1948 - 1988, Krajské vlastivědné muzeum, Olomouc

1988
Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha
Jeden starší - jeden mladší. Obrazy, sochy, realizace, Lidový dům, Praha
Forum 1988, Holešovická tržnice, Praha

1986
Výzva 1986, Výtvarné dialogy o minulosti a přítomnosti lidstva, Výstava k Mezinárodnímu roku míru, Dům umění města Brna
Václav Boštík, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský, Olbram Zoubek, Galerie Josefa Matičky, Litomyšl
Drobná plastika, Galerie Platýz, Praha

1985
Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha Dom kultúry, Bratislava (Bratislava)
Barevná socha, Galerie H , Kostelec nad Černými lesy (Praha-východ)

1984
Záznam o činnosti, Galerie H , Kostelec nad Černými lesy (Praha-východ)
Výtvarné umění a hudba, Galerie Vincence Kramáře, Praha
Čtyřverší, Galerie H , Kostelec nad Černými lesy (Praha-východ)

1983
Prostor, architektura, výtvarné umění, Výstaviště Černá Louka, Ostrava

1982
Setkání na tenisových dvorcích, Tenisové dvorce TJ Sparta Praha, Praha

1980
Výtvarní umělci k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha, Praha

1970
Tschechische Skulptur des 20. Jahrhunderts: Von Myslbek bis zur Gegenwart, Schloß Charlottenburg - Orangerie, Berlín.

1969
Nová figurace, Mánes, Praha 1
2. pražský salón (obrazů, soch a grafik), Dům U Hybernů, Praha

1968
Věčné dialogy, Oblastní muzeum v Písku
Socha piešťanských parkov '68, Kúpelový ostrov, Piešťany
Deset sochařských vyznání, Galerie Fronta, Praha
300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Praha, Praha

1967
Umělci k výročí Října, Bruselský pavilon, Praha
5 sochařů, Galerie Václava Špály, Praha
1. pražský salon, Bruselský pavilon, Praha

1966
Tschechoslowakische Plastik von 1900 bis zur Gegenwart, Museum Folkwang, Essen
Jarní výstava 1966, Mánes,
Aktuální tendence českého umění. Obrazy, sochy, grafika, Praha, Praha

1965
Sochařská bilance 1955-1965, Olomouc

1964
Výstava soutěžních návrhů na výzdobu nového velvyslanectví v Brazílii, Galerie Václava Špály, Praha
Trasa, Galerie Václava Špály, Praha
Socha 1964, Liberec

1963
Rychnov 1963, Zámek Rychnov nad Kněžnou
Jarcovják, Vaca, Zoubek, Galerie Václava Špály, Praha

1961
Tvůrčí skupina Trasa, Galerie Československý spisovatel, Praha
Realizace, Galerie Václava Špály, Praha

1959
4. přehlídka československého výtvarného umění, Praha.

1958
Umění mladých výtvarníků Československa 1958. Obrazy a plastiky, Dům umění města Brna, Jízdárna Pražského hradu, Praha.

1953
II. krajské středisko Umělecká beseda: Členská výstava, Valdštejnský palác, Praha.

1953
Členská výstava Umělecké besedy, Slovanský ostrov, Praha.

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz ©2006–2024
Nahlásit chybu