O projektu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Olga Karlíková

Jméno
Olga
Příjmení
Karlíková
Narozen/a
1923
Místo narození
Praha
Úmrtí
2004
Klíčová slova
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Olga Karlíková za války studovala ve škole Officina Pragensis, poté do roku 1948 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliérech A. Strnadela a A. Kybala. Společně s volnou tvorbou navrhovala design textilu pro ÚBOK (Ústředí bytové a oděvní kultury), instituci pro niž pracovala řada dalších výtvarníků. V době, kdy nebylo možné vystavit abstraktní dílo, umožňovala tato designérská práce pracovat s abstrakcí, jak dokládá česká účast na Světové výstavě EXPO 58. Žila a pracovala v Praze, od poloviny 60. let i v ateliéru v severních Čechách.

Olga Karlíková patří ke generaci, která v šedesátých letech završila svůj osobitý vstup do širšího mezinárodního kontextu, vydobytý na vládnoucí komunistické kulturní politice, po srpnové okupaci v roce 1968 končící však znovu v represívní normalizaci. Její tvorba se zprvu odvíjela z impulzů vycházejících z okruhu Václava Bartovského, v jehož ateliéru se setkávali umělci, z nichž se ještě v 50. letech zformovala frakce Umělecké besedy, uskupení UB 12 - V. Boštík, S. Kolíbal, A. Šimotová, J. John, Věra a Vladimír Janouškovi a ještě několik dalších. (Názorově blízkým kritikem a teoretikem jim byl Jindřich Chalupecký, s nímž se u Bartovského setkávali.) Olga Karlíková byla ale zároveň zaujata strukturální abstrakcí, informelem, který jí umožňoval otevřít její základní celoživotní témata prostoru, země a moře, následně pak i s jejich akustikou v hlasech ptáků, velryb ale i v záznamech jejich pohybu. Její raná strukturální tvorba do struktury barvy transformovala symboly země nebo vodní plochy a otevírala je nekonečnému prostoru, který se pro ni stal dominantním tématem. Tento prostor měl ale podvojnou podobu – v obrazech ateliérů přátel, kostelíků, domů v Segurette a zároveň v obrazech moře, se kterým se umělkyně setkává ve Francii v polovině 60. let, v nichž je prostor násoben světlem a jeho lomy, vytvářejícími jeho subtilní abstraktní konstrukce. Její obrazy moří, prostoru a světla představují hledání obrazového vyjádření, jejich symbol, podobně jako třeba Václav Boštík v obrazech rýhujících se struktur propojoval obraz se symboly kosmu a jeho sakrálního založení.

V šedesátých letech se tvorba Olgy Karlíkové obrací k akustice přírodního prostoru, k detailům jeho nepostižitelné nekonečnosti, představovaným u ní „zpěvy“ ptáků nebo velryb, kuňkáním žab, ale i zvuky zvonů nebo zvuky bubnů. Zaznamenávala je kresbami tužkou, štětcem a tuší, perem, záznamy měly skripturální charakter. Někdy zachycovala zpěvy ptáků a zvuky přírody způsobem podobným seismografickému záznamu průběhu a intenzity zvuku na postupně odvíjené roli papíru. Zároveň ale tyto záznamy převáděla i do obrazové podoby, v barevných plochách vytyčujících prostor si však stále ponechávaly skripturální charakter. Záznamy přírodních zvuků, hlasů, tónů či zpěvu se odvíjely s pohybem jejich původců, se svišťouny, havrany, skřivany v prostoru jejich existence. Prostor ale i čas a dráha pohybu nebyly u Karlíkové abstraktními kategoriemi, interpretovaly umělčin vjem jejich stálosti a nekonečnosti a zároveň jako ohromující zážitek zobecněný do duchovní podoby. Polarita intimní, hledající a naslouchající citlivosti byla u ní vyvažována vědomím obecného řádu a jeho nepomíjejícnosti. Její vnímání a interpretaci zjevu přírody lze tak chápat i v určité blízkosti čínské poesie a taoistické meditace přírodního zjevu, jež ostatně velice dobře znala. Jestliže pochopíš srdce těch dvou rostlin / pak i příboj moře změřit dokážeš, píše jeden z čínských básníků.

Zrovna tak si je možné uvědomit tvorbu Olgy Karlíkové jako partitury, notace; její záznamy zvuků přírody nejsou ale vázané osnovou pěti linek, ale rozprostírají se jako pohybový záznam zvuků do plochy. V šedesátých letech se zvukovými záznamy a notacemi zabýval na Black Mountain College John Cage a jeho žáci. Na konci padesátých let vytvořil Edgar Varése pro Corbusiérův pavilon na Expo 58 partituru jeho zvukové konstrukce Poéme électronique, rovněž Milan Grygar vytvářel v 60. letech svoje performativní akustické kresby. Tvorba Olgy Karlíkové tak představuje svým dílem, ve strukturálních obrazových podobách země a vody spontánní analogii landartu, zároveň svým způsobem transformace přírodních akustických fenoménů do jisté míry předjímala konceptuální záměry, což ostatně dokládá i její účast v roce 1993 na výstavě konceptuální tvorby M. Pally, M. Šejna a M. Maura.

Po roce 1977, kdy podepsala dokument Charty 77, byla její tvorba z veřejného prostoru a z myšlení totálně vymazána. Přesto ale byla její tvorba prezentována v 80. Letech rozsáhlou výstavou připravenou Ludvíkem Hlaváčkem v klášteře v Doksanech. Její vstupy do intimity přírodního zjevu a jejich významy byly v té době vnímány zároveň jako mravní gesto.

 

Autor/ka anotace
Jan Rous

Publikováno
2010

Profesní životopis

1941-1943 VŠUP Praha u Antonína Strnadela

1945-1948 u Antonína Kybala

1939-1940 Grafická škola J. Švába „Oficina Pragensis“

Výstavy

Samostatné výstavy
2012
Olga Karlíková: Slyšené krajiny, Galerie Vysoké školy uměleckoprůmyslové (Galerie VŠUP), Praha 1 (Prague)

2011-2012
Olga Karlíková: Byl večer a bylo jitro, den pátý, Galerie Benedikta Rejta, Louny

2010
Prostor pro světlo a řeč přírody, Topičův salon, Praha (Prague)
Olga Karlíková: Svišťouni, žáby a skřivani, Galerie Školská 28, Praha

2005
Galerie Atrium Praha

2000
Galerie umění Karlovy Vary

1999
Obecní galerie Beseda Praha

1998
Galerie Jiřího Jílka Šumperk, Galerie Klenová Klatovy

1997
Městské museum a galerie Synagoga Hranice, Stëdtische Galerie Wolfsburg

1996
Galerie výtvarného umění Litoměřice, Výstavní síň Emila Filly Ústí n.L.

1995
Galerie Via Art

1993
České muzeum výtvarných umění Praha /s M. Pallou, M. Šejnem a M. Maurem/

1990
Galerie moderního umění Roudnice n.L.

1988
Ústav makromolekulární chemie Praha

1987
Sovinec

1983
Klášter Doksany a Nemocnice Vysoké Mýto

1975
Galerie ve věži Mělník /se S. Klimešem/

1964
Umělecká beseda,

1959
Galerie ČS Praha
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2013
Doteky hudby, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice
Výtvarné umění - výstava, Galerie Nová síň, Praha (Prague)

2009-2010
Vizuální poezie, Geofyzikální ústav AV ČR, přednáškový sál, Praha (Prague)

2008
Pohledy do sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice

2007
Die durchsichtige Welt, Landschloss Pirna - Zuschendorf, Pirna - Zuschendorf
Průzračný svět: Podoby vody / Durchsichtige Welt, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Roudnice nad Labem

2005
Místa paměti, Galerie Šternberk, Šternberk
Prostor a čas, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Roudnice nad Labem
..o věcech přírodních, Letohrádek Ostrov, Ostrov

2004
Šedesátá / The sixties ze sbírky Galerie Zlatá husa v Praze, Dům umění města Brna, Brno
Showtime: A Century of the Czech Film Posters, Museu de Arte de Macau / Macao Museum of Art, Macao
Za sklem. Ze sbírky Jaroslava Krbůška, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk
Hudba ve výtvarném umění, Kolín, Kolín
Sterne und Illusionen: Tschechisches Filmplakat des 20. Jahrhundert, Tschechisches Zentrum Dresden (České centrum Drážďany), Drážďany (Dresden)

2003-2004
Umění je abstrakce. Česká vizuální kultura 60. let, Salon, Kabinet, Olomouc

2003
World of Stars and Illusions: Gems of the Czech Film Poster Tradition, Czech Centre New York (České centrum New York), New York
Svět hvězd a iluzí. Český filmový plakát 20. století, Mánes, Praha

2002
Možná sdělení, Moravské uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
Minisalon, Majapahit Mandarin Hotel, Surabaya

2001-2002
Pour félicité 1972 - 2002: Adresát MUDr. Jaroslav Dostál, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk

2001
Možnosti proměny I, Galerie Františka Drtikola, Příbram

2000
Moderní česká kresba, Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha
Současná minulost. Česká postmoderní moderna 1960-2000, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou

1999
Přírůstky sbírek státních galerií z let 1990-1997, Jízdárna Pražského hradu, Praha (Prague)
Umění pro nemocnici, Galerie Václava Špály, Praha (Prague)

1998-1999
Umělecká beseda 1998, Mánes, Praha (Prague)

1998
Minisalon, Bibliotheque Royal de Belgique, Brusel (Bruxelles)

1997-1998
Proměny krajiny v českém malířství 20. století, Veletržní palác, Praha

1997
Umělecká beseda, Galerie Bayer & Bayer, Mostecká 16, Praha
Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Státní galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb
Z nesbírky Marcely Pánkové, Galerie Hermit - Studio 600, Praha

1996
Temple Bar International Prints, Temple Bar, Dublin

1991- 1995
Umělecká beseda, Výstavní síň Mánes Praha

1995
Umění frotáže / Art of Frottage, Galerie výtvarného umění Litoměřice, Oblastní galerie Liberec, Muzeum Kroměříž

1994
Záznam nejrozmanitějších faktorů / Records of the most various factors, Jízdárna Pražského hradu, Praha
Ohniska znovuzrození / Focal Points of Revival, Galerie hlavního města Prahy – městská knihovna Praha

1992
Přírůstky Národní galerie / Acquzitions of the National Gallery in Prague, Jízdárna Pražského hradu, Praha
Tvary tónů / Forms of Tones, Výstavní síň Mánes

1991
Kontrasty / Contrasts, Dom kultúry Bratislava
V dimenzích prázdna / In Dimensions of Void, Galerie moderního umění Roudnice nad Labem
Šedá cihla / Grey Brick, Galerie U bílého jednorožce Klatovy, Dům umění Opava

1990
Kontrasty / Contrasts, Výstavní síň ÚLUV Praha
Cesty kresby a grafiky / Ways of drawings and graphics, Palác kultury Praha

1989
Pocta umělců J. Chalupeckému / Honor of artists to Jindřich Chalupecký , Městská knihovna, Praha

1988
Miedzinarodowe trienale risunku Wroclaw / International Triennale of drawings, Polsko

1977
Poéticas visuasis / , Museu de arte contemporanea Sao Paulo, Brazílie

1969
L´art tchéque actuel, Renaault-Elyssées Paríž, Francie

1967
Galerij Orez Haag, Holandsko

1966
Jarní výstava 66 / Spring Exhibition 66, Výstavní síň Mánes, Praha

1964
Rychnov 64, Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou

1963
Sto let Umělecké besedy / 100 years of Umělecká beseda, Obecní dům Praha

1964
Výstava mladých / Exhibition of Youngs, Dům umění Brno
Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně, Galerie umění Karlovy Vary, Galerie Klenová/Klatovy, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Východočeská galerie v Pardubicích, České muzeum výtvarného umění v Praze, Galerie Zlatá husa v Praze, Galerie moderního umění v Roudnici n.L., Columbia University, New York (USA)

Monografie, katalogy, publikace

Monografie, katalogy, publikace

(výběr)

Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích Diderot, díl II

Dějiny českého výtvarného umění VI/I, II, Academia, Praha 2007

M. Hlaváčková, Olga Karlíková, text katalogu výstavy v Galerii Benedikta Rejta v Lounech, 2011

L. Vachtová, Obrazy Olgy Karlíkové, Host do domu 8/1964

L. Vachtová, Země Olgy Karlíkové, VU 8/1969,

M. Hlaváčková, text v katalogu výstavy v Roudnici n.L. 1990

J. Valoch, O.K. text katalogu výstavy v Roudnici n.L. 1990

J. Valoch, O.K. text katalogu výstavy v Litoměřicích 1996

J. Valoch, Reflexe některých přírodních fenomenů, text kat. výstavy v Hranicích 1997

M. Nešlehová, Poselství jiného výrazu, Praha 1997

V. Cílek, Dýchat s ptáky, Dokořán, Praha 2009

M. Vojtěchovský, Olga Karlíková, svišťovi, žáby a skřivani, taxt k výstavě Galerie Školská 28 2010

J. Rous, O.K. Prostor pro světlo a řeč přírody, text katalogu k výstavě v Topičově salonu 2010

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz ©2006–2024
Nahlásit chybu