GAVU Cheb

Galerie výtvarného umění v Chebu (GAVU) patří mezi významné kulturní instituce v České republice. Základ jejích sbírek tvoří kolekce gotického umění z historické oblasti Chebska, převážně se jedná o sochařskou tvorbu. Významnou část sbírek také představují tzv. chebské reliéfní intarzie ze 17. a 18. století. Další oddíl sbírkového fondu náleží modernímu a současnému českému umění. V současné době se galerie věnuje jednak prezentaci uměleckých děl ze svých sbírek, ale také výstavám současného umění a umění 19. a 20. století. K důležitým činnostem dále patří znovuobjevování uměleckých osobností a jejich tvorby z řad německy mluvících obyvatel působících před 2. světovou válkou v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Vznik Galerie výtvarného umění v Chebu (dříve GVU) souvisí s kulturně politickými změnami po roce 1948, kdy veškerá oficiální výstavní činnost začala být podřizována potřebám a kontrole nově vzniklého komunistického státu. Od 50. let 20. století začala za tímto účelem vznikat síť regionálních muzeí, jejichž činnost podléhala centrálnímu řízení. Městská galerie umění v Chebu byla založena roku 1961, slavnostní otevření galerie proběhlo o rok později – 9. května 1962. Ředitelem se stal akademický malíř Bojmír Hutta, který byl i přes své profesní kvality po desetiletém působení v galerii z politických důvodů odvolán. Kromě Hutty se na vedení galerie podílela kunsthistorička Mira Mladějovská. Roku 1963 změnila galerie svůj statut z městské na okresní a nově nesla název Galerie výtvarného umění v Chebu (GVU). Hlavním sídlem galerie se stala málo využívaná barokní budova bývalé radnice navržená architektem Giovannim Battistou Alliprandim (1672?–1720), která slouží jako hlavní budova GAVU dodnes.

Vzhledem k tomu, že galerie svou činnost zahajovala od úplného začátku, vyvstala otázka, jaké umění zde prezentovat. Sbírkový fond GVU byl v této době v značně omezený a kromě několika gotických plastik a reliéfních intarzií čítal obrazy neznámých evropských mistrů 18. století a různé historické předměty. Nedostatky ve vlastních sbírkách se nakonec ukázaly jako pozitivum, protože nutily představitele galerie navazovat spolupráci nejen s institucemi v Československu, ale i s těmi v zahraničí, především se zeměmi východního bloku.

V prvních letech fungování GVU je tak výstavní činnost instituce založena na zápůjčkách děl. Hned v roce otevření galerie zápůjčky z Národní galerie posloužily na výstavě České malířství 1. poloviny XIX. století. Následovaly přehlídky umění, které regionální charakter galerie leckdy přesahovaly. To se týká hlavně výstav založených na spolupráci s drážďanskou galerií, díky níž byla v roce 1963 uvedena výstava Z drážďanské galerie. Významná byla i kooperace s Polskem. Kromě prezentace současného polského umění tak bylo v Československu vůbec poprvé k vidění dílo Odilona Redona (1965). Z českého umění byli v GVU v 60. letech hlavní součástí výstavního plánu monografické přehlídky již etablovaných tvůrců 20. století, např. Jana Zrzavého, Emila Filly nebo Františka Tichého. Mimo to bylo uvedeno i několik výstav umělců mladé generace. Jedním z nejvýznamnějších počinů tohoto typu byly výstavy představující aktuální výtvarné tendence, např. Současná česká grafika (1963) nebo Dodekaedr (1968). Její význam tkvěl v tom, že konfrontovala české umělce tvořící pod hlavičkou geometrické abstrakce s umělci zahraničními, jejichž dílo bylo ve většině případů na území Československa po roce 1948 prezentováno vůbec poprvé (Josef Albers, Hans Arp, Victor Vasarely aj).

GVU se od roku 1963 také věnovala nezbytné akviziční činnosti. Představitelé GVU se zpočátku orientovali na nákupy děl tradičního rázu, a to na českou krajinomalbu přelomu 19. a 20. století, postupně však byla sbírka rozšiřována i o umění české moderny a avantgardy. Ve sbírkách GVU se tak nacházejí díla např. Emila Filly, Otakara Kubína, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Jindřicha Štýrského, Františka Foltýna, Karla Černého, ale i zástupců Skupiny 42 nebo skupiny Sedm v říjnu. Ze sochařství to jsou práce Josefa Václava Myslbeka, Otty Gutfreunda, Josefa Wágnera, Ladislava Zívra nebo Vincence Makovského. Sbírkotvorná činnost byla průběžně prezentována na výstavách věnovaných přírůstkům a v roce 1965 vyvrcholila otevřením stálé expozice českého malířství 20. století. V 60. letech se také rozšířily dosavadní prostory fungování galerie, pod jejíž správu byl roku 1963 převeden gotický kostel sv. Bartoloměje. Kostel byl až do roku 2003 využíván pro prezentaci kolekce gotického sochařství, které je v současné době vystaveno v hlavní budově galerie.

Počátkem 70. let probíhala rekonstrukce hlavní budovy GVU (1969–1972). Při příležitosti jejího dokončení byla otevřena výstava České umění 20. století z nové instalace sbírek GVU. Téhož roku bylo vyměněno vedení galerie. Ředitelem se stal František Peťas, kterého o čtyři roky později vystřídala Ludmila Vomelová. Význam galerie ale oproti předchozí dekádě během 70. let upadal. Do popředí zájmu se dostaly ideologické přehlídky typu 30 vítězných let hraničářského Chodska (1975). Zpočátku se ještě dařilo udržovat vzniklé kontakty se zahraničím, a dostat tak do výstavního plánu i zajímavější výstavy, tyto vazby však byly záhy zpřetrhány. V GVU se v období normalizace uskutečnilo jen několik výstav současného umění, např. Osm mladých grafiků (1974–1975) nebo Vladimír Preclík (1978). Jinak se pokračovalo v monografických přehlídkách režimem protěžovaných umělců první poloviny 20. století (např. Mikoláš Aleš, 1973) nebo českých krajinářů. V roce 1975 se otevřel další prostor GVU v barokním kostele sv. Kláry, který sloužil především pro prezentaci krátkodobých výstav.

Během 80. let se v programu galerie objevují ideologicky nezávadné projekty jako např. Umění Černé Afriky (1982) nebo Indonéská tkanina (1984). Ideologický tlak začal polevovat koncem 80. let, kdy zde samostatně vystavoval např. Karel Malich (1988) nebo Josef Istler (1989). Ze skupinových výstav to byly Mladé profily (1989) nebo Popis jednoho zápasu (1989).

V porevolučních 90. letech se začal obnovovat význam GVU, do jejíhož čela v roce 1991 nastoupil Jiří Vykoukal, který v galerii do té doby působil jako kurátor. V tomto období se galerie a historici umění snažili systematicky představovat díla těch umělců, kteří nemohli působit oficiálně, a o jejichž díle tak bylo malé nebo vůbec žádné povědomí. Hned v roce 1990 GVU připravilo výstavu sochařky Hany Wichterlové. Následovaly projekty pokoušející se vytvořit komplexní obraz vývoje umění v období komunismu. Z tohoto hlediska byly nejvýznamnější velké výstavní projekty Umění zastaveného času / Česká výtvarná scéna 1969–1988 (1993), na kterou už v následujícím století navazovala výstava Umění zrychleného času / Česká výtvarná scéna 1958–1968 (2000). GVU od 90. let spolupracovala s festivalem Uprostřed Evropy-Mitte Europa, v jejímž rámci připravila např. výstavu českých Němců Josefa Hegenbartha (2003), Emila Schumachera (2006) nebo Eugena von Kahlera (2006). Galerie dále pokračovala v akviziční činnosti se zaměřením na umělce, které nebylo v předchozích letech z ideologických důvodů možné pořizovat do sbírek. Fond moderního umění GVU se tak rozrostl o díla surrealismu a informelu, ale i umění 17. a 18. století.

Od roku 2010 je ředitelem GAVU (zkratka používaná od roku 2010) Marcel Fišer, který přišel s novou galerijní koncepcí. Veškerá výstavní činnost se soustředí do hlavní budovy galerie, do níž byly v roce 2013 přesunuty i sbírky gotického sochařství, od roku 2004 vystavené v barokním kostele sv. Kláry. Dřívější Kabinet kresby a grafiky byl přeměněn na Malou galerii, která je určena monografickým výstavám mladé a střední generace umělců. Galerie se také od roku 2011 zapojila do chodu festivalu Graffiti Boom. Od téhož roku jsou v prostorách galerie prezentovány dva výstavní koncepty komorního rázu: „Opus Magnum“ a „ze sbírek“. Opus magnum zaměřuje svou pozornost vždy na jedno významné dílo, kterým se následně z historického a uměleckého hlediska zevrubně zaobírá. Doposud zde byla představena díla Zdenka Rykra (2011), Aloise Kalvody (2016) nebo Antonína Střížka (2017). Koncept výstav „ze sbírek“ prezentuje díla, která nejsou součástí stálé expozice, ale patří k významným dílům ze sbírkového fondu GAVU.

V roce 2012 proběhla modernizace stálé expozice českého moderního umění. Galerie se soustředí na výstavy menších formátů, na prezentaci svých sbírek, ale i na velké výstavní projekty s mezinárodním přesahem. Od roku 2012 byla obnovena spolupráce na sympoziu Mezery v historii, které se věnuje tvorbě německy hovořících výtvarníků na území Čech. Sympozium se střídavě pořádá v GAVU a v Oblastní galerii v Liberci. Díky tomu také vznikla oceňovaná výstava Mladí lvi v kleci (2013–2014). Sympozium navazuje na činnost festivalu Uprostřed Evropy-Mitte Europa a v loňském roce se tak v souvislosti s předchozími projekty tohoto druhu představila v GAVU tvorba Friedricha Feigla (2016).

GAVU se také snaží oživit zájem o umění související s městem, ve kterém působí. Tak vznikly například výstavy Umění v Chebu: Umění ve veřejném prostoru od 19. století po současnost (2013) nebo Obrazy Chebu: Ikonografie Chebu od nejstarších vyobrazení po 20. století (2015). V roce 2014 získala galerie do své správy sousední budovu, tzv. Schillerův dům, ve kterém bylo následujícího roku otevřeno Retromuseum věnující se designu a životnímu stylu 60. až 80 let 20. století. Součástí chodu Retromusea jsou i výstavy koncipované v souladu s jeho zaměřením.

GAVU je jedním z organizátorů projektu Osobnost roku, který uděluje ocenění umělcům za nejvýznamnější umělecké počiny předchozího roku. Instituce se také zapojuje do internetového projektu Artopos, jenž se pokouší lokalizovat místa, ze kterých byly malovány obrazy krajinářů 19. a 20. století.

2017

Pan Vajíčko. Charakter československé reklamy, Retromuseum, 2. 2. – 28. 5. 2017

Plastimat, Retromuseum, 2. 2. – 30. 4. 2017

Možnosti malby: Patera, Tázler, Frauknecht, Kotyza. Plzeňští autoři ve sbírkách GAVU Cheb, 12. 1. –23. 4. 2017

Antonín Střížek, Ježíš, 1994, 12. 1. – 2. 4. 2017

Václav Malina, Milan Maur, Paralelní roky, 12. 1. – 26. 3. 2017

Šárka Koudelová, Prism, 5. 1. – 26. 3. 2017

2016

Syntonos a plenérová krajinomalba přelomu 19. a 20. století, 6. 11. – 31. 12. 2016

Anna Vystydová, Tohle byla moje nejmilejší panenka, Retromuseum, 3. 11. 2016 – 29. 1. 2017

Alois Kalvoda, Moje česká chaloupka na Křivoklátě, před 1912, 6. 10. – 31. 12. 2016

Lenka Vítková, Smlouva s černou, 8. 9. – 27. 11. 2016

Neprakta. Prvních 20. let firmy na výrobu kresleného humoru, Retromuseum, 1. 9. 2016– 22. 1. 2017

Friedrich Feigl, Oko vidí svět, 30. 6. – 25. 9. 2016

Josef Váchal, Kniha vzpomínek. Dialog díla a fotografie, 14. 4. – 19. 6. 2016

Petra Herotová, Vlna, smyčka, čára, mřížka, 7. 4. – 19. 6. 2016

Designér Josef Cupák, Retromuseum, 18. 2. – 12. 6. 2016

Václav Rabas a mýtus hnědé. Země, chléb a hmota na periferii avantgardy, 14. 1. – 28. 3. 2016

2015

Obrazy Chebu: Ikonografie Chebu od nejstarších vyobrazení po 20. století, 9. 10. 2015 – 3. 1. 2016

STARTED 2015: residents of StartPoint Prize, Lisa-Marie Vlietstra, Barbora Kleinhamplová, Martin Hrubý, 27. 8. – 4. 10. 2015

Karel Souček (1915– 1982), 11. 7. – 27. 9. 2015

Jiří Franta, David Böhm, Půlka kapra, žena ve žlutém, výčep a květiny, 7. 5. – 21. 6. 2015

Zastihla je noc, Čeští umělci ve Francii 1939 – 1945, 2. 4. – 21. 6. 2015

Ondřej Basjuk, Díra ve vzduchu, 19. 3. – 3. 5. 2015

2014

Sociální skupina Ho-Ho-Ko-Ko ze sbírek GAVU Cheb, 9. 10. 2014– 4. 1. 2015

Vincenc Vingler, Heinz Theuerjahr, Zvířata, 4. 12. 2014 – 16. 1. 2015

Petr Dub, Další ze způsobů jak nevytvářet obrazy, 9. 10. – 4. 1. 2015

Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období, 26. 6. – 28. 9. 2014

Jiří Černický, Den, kdy sníh padal na hořící pole, 1. 5. – 15. 6. 2014

Brutalismus Emila Filly, 3. 4. – 22. 6. 2014

Alice Nikitinová, Od věci, 16. 1. – 2. 3. 2014

2013

Jan Vytiska, Mám lepší hříchy než jsou ty vaše, 17. 10. – 1. 12. 2013

Umění v Chebu: Umění ve veřejném prostoru od 19. století po současnost, 18. 7. – 13. 11. 2013

Anežka Hošková, The New Dark Age of Love, 16. 5. – 16. 6. 2013

Hana Puchová, Na dotek, 14. 3. – 12. 5. 2013

Václav Hejna (1914 – 1985). Barva a bytí, 10. 1. – 31. 3. 2013

Lenka Klodová, Figurativní tvorba, 10. 1. – 10. 3. 2013

2012

Jiří Balcar, Retrospektiva, 13. 10. 2012 – 8. 1. 2013

Michel Fingesten (1884–1943), 28. 6. – 30. 9. 2012

Miloš Jiránek: Zápas o moderní malbu, 5. 4. – 17. 6. 2012

StartPoint 2011, 19. 1. – 25. 3. 2012

2011

SIAL, 7. 7. – 2. 10. 2011

Jakub Matuška aka Masker, Moje maličkost, 26. 6. – 28. 8. 2011

Karel Málek – Zlín, Retrospektiva, 14. 4. – 26. 6. 2011

Jiří Novák, V pohybu, 3. 2. – 3. 4. 2011

Jiří Kovanda, Katalog, 12. 1. – 3. 4. 2011

2010

Antonín Slavíček, 21. 10. 2010 – 16. 1. 2011

Moderní český linoryt. On-lino, 22. 4. – 20. 6. 2010

Josef Čapek: Země a lidé, 28. 1. – 11. 4. 2010

2009

Josef Čapek: Vidět knihu, 5. 11. 2009– 17. 1. 2010

Zamlčená moderna/ Iluze a sny: Středoevropské umění ze sbírek Patrika Šimona 1880–1930, 30. 7. – 5. 10. 2009

2008

Exotismy ve výtvarném umění XX. Století v Čechách a na Moravě, 18. 9. – 30. 11. 2008

Mezi domovem a Vídní/ Zwischen der Heimat und Wien – Franz Rumpler (1848 – 1922), 26. 6. – 7. 9. 2008

2007

Willy Nowak: Výběr z malířského díla, 7. 6. – 5. 8. 2007

2006

Eugen von Kahler a Skupina Der Blaue Reiter, 13. 7. – 17. 9. 2006

Emil Schumacher (1912 –1999): Stále znovu maluji svůj obraz…/ Immer wieder male ich mein Bilde..., 27. 4. – 25. 6. 2006

2005

Bylo, nebylo…, Pohádkové motivy v českém moderním a současném umění, 30. 6. – 4. 9. 2005

Folklorismy v českém výtvarném umění XX. Století, 7. 10. – 28. 11. 2005

2004

Česká krajinomalba ze sbírek Galerie výtvarného umění v Chebu, 6. 6. – 11. 7. 2004

Pocta Františku Kupkovi, 14. 4. – 6. 6. 2004

2003

Václav Špála: Malířské dílo, 18. 12.2003 – 15. 2. 2004

Josef Hegenbarth 1884–1962, 17. 7. – 21. 9. 2003

2002

Maxim Kopf 1892–1958, 18. 7. – 15. 9. 2002

James Ensor: Vizionář moderny, 26. 4. – 15. 9. 2002

Zdenek Seydl, 14. 2. – 14. 4. 2002

2001

August Brömse a skupina Poutníci/ und die Gruppe Pilqer, 26. 7. – 16. 9. 2001

Jiří John: Kresby, 5. 4. – 20. 5. 2001

2000

Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958–1968, 16. 3. – 7. 5. 2000

1999

Jaroslav Vožniak: Pocta divnosti-dílo z let 1957– 1999, 25. 11. 1999 – 17. 1. 2000

Josef Navrátil (1798–1865), 25. 3. – 16. 5. 1999

1998

Aleš Veselý: Obsese, Utopie, Realita, 22. 10. 1998 – 10. 1. 1999

Emil Orlik 1870–1930: Vybraná díla z českých sbírek, 16. 7. – 4. 10. 1998

1997

Umění zastaveného času/ Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969–1985, duben – květen 1997

1996

Kresby starých mistrů se sbírek Arcibiskupství Olomouckého, 19. 5. – 14. 7. 1996

1995

Čestmír Janošek: Praha-Kolín, 23. 11. 1995 – 8. 1. 1996

Deviace kubismu v Čechách, 27. 2. – 27. 8. 1995

1994

Bedřich Budil: Obrazy

1993

Socha hlína, 28. 1. – 14. 3. 1993

1992

Jánuš Kubíček: Obrazy, kresby, grafika, plastika, 12. 11. 1992 – 3. 1. 1992

1991

Jan Koblasa, 1. 4. – 2. 6. 1991

Aleš Lamr: Obrazy – objekty, 19. 1. – 24. 3. 1991

1990

Hana Wichterlová: Sochařské dílo, 1990

1989

Jindra Viková: keramika, kresby, 18. 5. – 30. 6. 1989

Mladé profily, 1989

Popis jednoho zápasu, 1989

1988

Stanislav Hanzík: Z ateliéru, září – říjen 1988

České sociální umění, únor – duben 1988

Karel Malich: Retrospektivní výstava díla, 1988

1987

Zdeněk Tůma: Výběr z díla, říjen – prosinec 1987

1986

Jiří Bradáček: Sochy, kresby, leden – březen 1986

1985

Ivan Ouhel: Obrazy, objekty, kresby, září – říjen 1985

Jan Štursa, 1985

1984

Josef Jíra: Grafika, malba, 1984

Indonéské tkaniny, 1984

1983

Jitka Válová, Květa Válová: Obrazy a kresby 1957–1982, únor – březen 1983

1982

Karel Černý: Obrazy-kresby, 15. 3. – 9. 5. 1982

Umění černé Afriky, červenec – říjen 1982

1981

Břetislav Benda, 26. 3. – 21. 6. 1981

Josef Václav Myslbek, 1981

1980

Otto Gutfreund: Výběr z díla, listopad 1980 – leden 1981

1979

Karel Kotrba: Sochy, červenec – září 1979

Josef Wagner: Raná tvorba, duben – červenec 1979

1978

Vladimír Preclík: Sochařské dílo, obrazy a kresby, březen – květen 1978

1977

České sochařství kolem roku 1900 ze sbírek Národní galerie v Praze, 21. 7. – 9. 10. 1977

František Jiroudek: Obrazy a kresby, 16. 6. – 20. 8. 1977

Design-tradice a současnost, 14. 4. – 11. 6. 1977

1976

Josef Mařatka: Drobná plastika, 15. 10. – 28. 11. 1976

Karel Lidický: Sochy, 1976

Vincenc Vingler: Plastiky a kresby. Výbor z díla 1945 –1975, 1976

Malíři z mučené země: Nuñes, Balmes, Barrios, 1976

České sochařství 19. a 20. století, 22. 7. – 30. 9. 1976

Osma, Tvrdošíjní, Umělecká beseda, leden – březen 1976

1975

Rudolf Svoboda: Sochy, červenec – srpen 1975

30 vítězných let hraničářského Chebska, 1975

1974

Osm mladých grafiků, listopad 1974 – leden 1975

Vincenc Makovský: Sochy a kresby, říjen 1974 – leden 1975

200 let malířství v Drážďanech, 1974

1973

Antonín Hudeček: Výběr z díla, listopad – prosinec 1973

Max Švabinský, 24. 5. – 24. 6. 1973

Mikoláš Aleš, duben – květen 1973

Ruské a sovětské umění, 1973

1972

České umění 19. století ze sbírek Národní galerie v Praze, srpen – prosinec 1972

České umění 20. století z nové instalace sbírek GVU v Chebu, srpen – prosinec 1972

František Tichý, 1972

1971

Václav Rabas, Z cyklu Chleba, 1971

1970

Symbolismus v českém výtvarném umění, leden – únor 1970

Stanislaw Ignacy Witkiewicz: Obrazy a kresby, 1970

1969

Flámské a holandské zátiší 17. a 18. století, 15. 4. – 25. 5. 1969

Člověk a lidská práva, 1969

Čínské malířství ze sbírek Náprstkova muzea, 1969

Picasso – Villers, 1969

Stanislav Podhrázský, 1969

1968

1. trienále jihočeských, severočeských a západočeských umělců, říjen 1968 – leden 1969

Koláže Adolfa Hoffmeistera, červen – červenec 1968

Dodekaedr, 16. 5. – 20. 6. 1968

1967

Tvůrčí kolektiv Index, 7. 12. 1967 – 31. 12 1967

Jan Zrzavý, 20. 4. – 30. 6. 1967

Vietnam bojující, 1967

1966

Umění a písmo, prosinec 1966 – leden 1967

Josef Lada: Obrazy, kresby, ilustrace, 16. 10. – 30. 11. 1966

Josef Navrátil: Obrazy, kresby, 8. 5. – 15.6 1966

Karel Purkyně a čeští realisté, 1966

1965

Václav Špála: Obrazy, kresby, ilustrace, 8. 9. – 30. 9. 1965

Odilon Redon: Grafika, 1965

Světová grafika, květen – červen 1965

Francouzská kresba, 1965

František Tichý: Grafika, kresby, obrazy, 1965

1964

Zakladatelé slovenského moderního umění, 1964

Goethe a Čechy, 1964

Polské současné umění, 22. 7. – 30. 9. 1964

Německé malířství 19. a 20. století ze sbírek Drážďanské galerie, 9. 5. – 15. 7. 1964

Přírůstky výtvarných děl českého malířství 20. století, březen 1964

1963

Současná česká grafika, říjen 1963

Výstava současné polské amatérské fotografie, 16. 6. – 23. 6. 1963

Z drážďanské galerie, 9. 5. – 1. 6. 1963

České malířství z 2. poloviny XIX. století, leden – březen 1963

1962

České malířství z 1. poloviny XIX. století, listopad – prosinec 1962

Polská protifašistická karikatura, 10. 7. – 20. 7. 1962

Polský politický plakát, 1962

Současná holandská grafika v originálech, 1962

Václav Jírů: Praha a Pražané, 1962