O projektuNahlásit chybu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Romana Drdová

Jméno
Romana
Příjmení
Drdová
Narozen/a
1987
Místo narození
Pelhřimov
Působiště
Praha
Web
www.romanadrdova.com
Klíčová slova
design
fotografie
instalace
móda
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Absolventka Akademie výtvarných umění v Praze nejčastěji pracuje s médii objektu, fotografie nebo instalace, pro které nachází inspiraci i mimo rámec vizuálního umění, konkrétně v kontextu módy, designu, nových technologií či marketingu. S oblibou tematizuje práci se světlem, průhledností nebo lidským tělem, a to skrze precizně destilovanou estetiku čistých tvarů a minimalistické palety barev s důrazem na textury.

Ve své rané tvorbě se Drdová soustředila především na konceptuální ohledávání fotografického média. Její černobílé snímky Slope z roku 2012 pracují s odkazy avantgardního tvarosloví a estetiky, o rok později na výstavě Blue/White (Galerie Kostka, MeetFactory, 2013) již ale k fotografiím přidává modré a bílé zářivky, které se na obraze spolupodílejí a posouvají ho od média fotografie dále směrem k prostorové instalaci. Napřesrok se autorka v kolektivní výstavě Pocitová teplota (Prádelna Bohnice, 2014) bez fotografie už zcela obejde. Její zájem o práci s prostorem, fotografií a strukturami podpořila také stáž v ateliéru experimentálního textilu na UMPRUM, která ji mimo jiné dovedla k aktivnímu zkoumání materiálů a již dříve oblíbené módy. K módním návrhům přitom přistupuje až se sochařskou citlivostí, pomocí níž lze lidskou psychiku tvarovat skrze tělesnost. To souvisí s úvahami umělkyně jak o ochraně těla, tak i o jeho vylepšení či omezení nejrůznějšími pomůckami. Počátky těchto úvah jsou patrné v jejích projektech jako smogový kšilt (Mica, UMPRUM, 2014), který má nositele uchránit před ataky zahlceného vizuálního prostředí.

Fascinace texturami je jí vlastní i v simultánně rozpracovávaném zájmu o materiál zrcadla, skla a dalších odrazových ploch. Jejich schopnost narušit a pohltit do sebe okolní prostor prozkoumává v semestrálním projektu několika o sebe opřených zrcadel Locomotion v ateliéru fotografie (UMPRUM, 2014). V dialogu s fotografkou Vladimírou Večeřovou pak téma rozvíjí hlouběji na výstavě Too Soon (GAMU, 2015), kde křehký materiál nechává plout po ostrých hranách schodiště jako fluidní masu anebo experimentuje se zdáním levitace a budováním napětí, když skly tíží takřka neviditelná nylonová vlákna. Jak je pro Drdovou charakteristické, i v instalaci Pohled (Veletržní palác, NG, 2015) reaguje na konkrétní prostor, tentokrát původního prezidentského salonku Veletržního paláce. Použitím skla a jeho odrazů se vztahuje k dominantní fasádě budovy a odvádí pozornost od jedinečného výhledu směrem k monumentálnímu foyer v interiéru. Především však diváka staví tváří v tvář nečekané optické hře s perspektivou a vnímáním.  

S personalizovanými módními potřebami úzce souvisí i snaha umělkyně komentovat téma brandingu a zdánlivé individualizace využívající trefné marketingové claimy. V práci Water Self (2016) navrhla sérii identických lahví čisté vody s atraktivně pojednanými obaly a povedeným copywritingem, aby tak navodila důvěryhodnou iluzi originální podpisové značky a kritizovala marketingové mechanismy jejich funkčním přivlastněním. Narcistní vyznění a zájem konfrontovat diváka s nečekanou situací pak ještě umocnila samotná forma uvedení projektu v rámci výstavy konané v módním butiku Jakoby. Drdová konečně způsob, jakým se sama běžně obléká, staví na roveň své vlastní umělecké práce. 

Vedle jasně artikulovaných pozic nabízí Drdová i méně konkrétní polohy, jimž je společná chladná abstraktní estetika navozující náladu skrze více či méně náhodně kombinované materiálové kompozice. Takovou představovala například výstava Intuitive Gradient (Galerie K.art.on, Karlin Studios, 2015), která se pohybovala na hranici mezi domnělými a konkrétními asociacemi, mezi reálnými předměty a jejich odrazy. Do té doby poměrně střídmou barevnost autorka obohatila výraznými odstíny neonově žluté a růžové, které lze vnímat i jako odkaz k aktuálním designovým trendům. Opět se tak ocitá na tenké hranici mezi volným a užitým uměním, nechává je navzájem prolínat a splývat a vědomě odkazuje k oběma těmto uměleckým oblastem, aniž by v některé z nich argumentačně či esteticky selhávala. 

Krom světa reklamního průmyslu a současných sociálních sítí plných pečlivě stylizovaných situací, přiznávají vizuálně působivé kompozice Romany Drdové inspiraci také úsporností asijských kultur. Tento přístup je dále zřejmý i v díle módních reliktů budoucnosti Profoundly Human, kterým se prezentovala na výstavě Dům módy (Galerie Hraničář, 2016). Komplexně se pak tématem zabývala v samostatné výstavě Písmo bez kostí (Galerie současného umění Futura, 2017), kde téma futuristických vizí módního průmyslu a budoucnosti medicínské protetiky rozvíjela v souvislosti s obecným diktátem krásy a zdraví na lidských kosterních pozůstatcích. Tělo a jeho části se v materiálově a barevně harmonické expozici stávají produkty, jejichž prezentace odvozená z praxe komerční fotografie je až děsivě chladná a odosobněná. V rozšířeném pojmu tělesnosti Drdová zaznamenává ovlivňování lidské fyziologie, přičemž usiluje o vyrovnané výpovědi nacházející se někde mezi experimentální laboratoří, zenovou zahradou a aranžovanou obchodní výlohou.

Autor anotace
Eva Slunečková

Publikováno
2017

Profesní životopis

Studium:

2012–2017
Akademie výtvarných umění v Praze
(Ateliér nových médií I. Tomáše Svobody,
stáže u Floriana Pumhösela a Nicole Wermers, AVU,
Ateliéru fotografie Hynka Alta a Aleksandry Vajd, Ateliéru textilní tvorby, UMPRUM)

2016
Hochschule für Gestaltung Karlsruhe, Communication Design, prof. Urs Lehni 
           
2015
Korean National University v Soulu

Ocenění:

2017
Finalistka Ceny Jindřicha Chalupeckého

Výstavy

Samostatné výstavy
2017
Písmo bez kostí, kurátor: Michal Novotný, Centrum současného umění Futura, Praha
New Wave, Diplomanti AVU, kurátor: Václav Janoščík, Veletržní palác, NG, Praha
Mapo Tofu, Jaboby fashion store, Prague Body of Work, Petrohradská kolektiv, Praha

2015
Intuitive Gradient, Galerie K.art.on, Karlin Studios, Praha
Pohled, Veletržní palác, Národní galerie, Praha
Un Ange Passe, Galerie 207, UMPRUM, Praha

2013
Blue, White, Galerie Kostka, MeetFactory, Praha
91, Galerie Ferdinanda Baumana, Praha
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2017
Poločas rozpadu, kurátorka: Tereza Špinková, Letohrádek v zámeckém areálu Valeč, Valeč
THE LIFE AND DEATH OF THE 80’S, kurátor: Michal Novotný, Syntax, Lisabon
2016
Dům módy, kurátoři: Václav Janoščík, Martina Johnová, Tereza Chaloupková, Galerie Hraničář, Ústí nad Labem
PARALLEL VIENNA, Café Flesh, kurátor: Michal Novotný, Vídeň

2015
Too Soon, kurátorka: Eva Slunečková, Galerie Akademie Muzických umění, Praha, s Miroslavou Večeřovou
LookLook, kurátor: Veronika Čechová, Galerie Evoluční, Praha, s Ju Yeong Kim

2014
9th International Biennial of Photography and Visual Arts, kurátoři: Hynek Alt, Aleksandra Vajd a Karina Kottová, Ecole supérieure des Arts St-Luc, Liége, Belgie
Pocitová teplota, curatored by Caroline Krzyszton, Prádelna Bohnice, Praha

2013
Red 8, kurátoři: Tereza Jindrová a Jen Kratochvíl, Galerie UMPRUM, Praha (Red 8, group exhibition, AAAD, Architecture and Design, Prague)
Additional Links, kurátorka: Tereza Severová, Kunsthalle am Hamburger Platz, Berlin
Šaloun na vycházce, kurátorka: Nicole Wermers, Vila Ladislava Šalouna, Praha

2012
Reliéfy mlčení, Knihovna Václava Havla, s Kristinou Láníkovou
The ticket office in former Eletricity Factory, Bubenská 1, Praha, Florian Pumhösl’s studio

Monografie, katalogy, publikace

Články, média, internet

Články:

2017,
Michal Novotný: Portfolio, In: Art & Antiques, No 9, září 2017, s. 32
Dita Malečková, http://artalk.cz/2017/05/22/cjch-2017-special-romana-drdova-pohled-overlook/
2015
Karolina Ketmanová, Radio Wave https://vltava.rozhlas.cz/zrcadla-sklo-i-efemerni-krajina-na-vystave-umelkyn-v-gamu-5215083
Veronika Čechová, Artikl http://artikl.org/galerie-evolucni/svet-za-sklem

Rozhovory:

2017
Matěj Samec, Radio Wave https://wave.rozhlas.cz/finalistka-chalupeckeho-romana-drdova-kazdy-ma-pravo-jit-po-ulici-s-tim-ze-svuj-5964704
Jiří Ptáček http://jiriptacek.blogspot.cz/2017/08/lucie-romana-drdovy-nejsme-pouze-sestry.html

Reportáže:

2013
Red 8, kurátoři: Tereza Jindrová a Jen Kratochvíl, Galerie UMPRUM, Praha, http://artycok.tv/19289/red8

Video

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006–2017
Tyto stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu WebArchiv