O projektu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Theodor Pištěk

Jméno
Theodor
Příjmení
Pištěk
Narozen/a
1932
Místo narození
Praha
Působiště
Praha
Klíčová slova
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Je všeobecně známé, že Theodor Pištěk pochází z herecké rodiny. Jeho otcem byl slavný herec Theodor Pištěk a matka Marie Ženíšková byla též herečka. Její tatínek byl za Rakouska-Uherska ve Vídni zástupcem automobilky Ford a měl také první obchod s letadly. A tatínek tohoto Pištěkova dědečka byl malíř František Ženíšek, známý malíř českého obrození a autor první opony v Národním divadle. Theodor Pištěk jako by zužitkoval ve své umělecké dráze nadání a zaměstnání svých všech předků. Kromě malířství se zabývá prací pro film a divadlo a dominujícím námětem jeho obrazů je svět automobilů. Sám Pištěk byl také československým reprezentantem v automobilových závodech až do roku 1973.

 

Počáteční tvorba z první poloviny 60. let je naplněna tvorbou asamblážových objektů, které představují první významný Pištěkův vstup do výtvarné scény. Jako fanda automobilismu chodil do autodílen a automobilový technický šrot mu uhranul. Tak vzniká např. série reliéfů tvořených rozřezanými automobilovými chladiči (např. Kudy kam, 1962). V některých reliéfech skladba vzbuzuje poetickou aluzi na realitu (Let, motýlku, leť), v jiných objektech hra s asociací mizí. Materiál je jednoduše naskládán na podklad tak, že konečný obraz nevzbuzuje žádné poetické či imaginativní představy (jako třeba u Šmidrů). Pištěk se zde přiblížil například estetice francouzského hnutí Nouveau Realisme.

 

V polovině sedmdesátých let se začal věnovat malbě. Stal se českým představitelem hyperrealismu. Vytvářel obrazy charakteristické pro svou virtuózní kresebnost a důkladnou hladkou malbu, což bylo v našem tehdejším prostředí neobvyklé. Hyperrealismus byl směr kulminující ve Spojených státech na přelomu 60. a 70. let minulého století. Pištěkův přístup však nebyl přesně tentýž. Jeho malba je rozšířena o různé významové přesahy. Americký striktní fotorealismus měl za úkol čisté ztvárnění toho, co vidíme. Ve smyslu amerického hyperrealismu vzniklo v Pištěkově životě jen několik pláten (např. Zátiší s lampami, Pocta Paipnovi). Většinou se však jedná o evropskou variantu, obohacenou o imaginativní vidění skutečnosti a o surreálné momenty realitu zpochybňující. Tak například v obraze Krajina s Hondou vidíme pohled přes řidítka motorky do krajiny, která je lemována obrazy a na obzoru se odehrává atomový výbuch. V obraze Ecce homo dominuje postava automobilového závodníka v kukle a kombinéze; v jeho pozadí roste jakýsi sci-fi stroj a při bližším ohledání zjistíme, že ruce závodníka („Krista v kombinéze“) jsou rozříznuty. Na obraze jsou také stopy bičování (které plátno rozřízly). Pištěk si zde pohrává s drobnými klamy: z dálky se zdá, že je plátno skutečně rozřezané, ale zblízka se člověk přesvědčí, že jde o bravurně zvládnutou malbu. V některých obrazech Pištěk nezapře svůj zájem o trojrozměrný prostor. Třeba v obraze Tichá krajina bychom na první pohled v rámci autorova hyperrealismu předpokládali, že vše je namalované. Avšak při bližším ohledání zjistíme, že pletivo v popředí obrazu je skutečné.

 

Ač je Pištěk proslulý především svou fotorealistickou, figurální malbou, lákala jej též abstrakce, rozvíjející geometrické tvarosloví. O to se pokusil již ve svých raných dílech, o čemž svědčí například striktně abstraktní malba z roku 1971 (Bez názvu), ale i pozdější obraz Léto (1997). V geometrickém ladění se rozvíjejí i kresby tuší (Kde budu žít příště, 1982) i pozdější obrazy, ztvárňující „vyprázdněné prostory“ (Poslední večeře, 1983). Jde o zachycení opuštěného prostoru bez děje. Stopu po člověku zde však tušíme a celý výjev má imaginativní rozměr. „jako malý kluk, asi desetiletý, jsem šel v neděli Prahou. To nebylo jako dneska. Ráno jsem nepotkal ani člověka. Totálně opuštěné město. Když jsem se díval průsekem domů, lomil se horizont a nad ním jako by něco končilo a byla jen obloha“, říká Pištěk o těchto dílech.

 

V osmdesátých letech vstoupil Pištěk znovu do třetího rozměru a pustil se do tvorby instalací, objektů a reliéfů. Patří sem například geometrická reliéfní kompozice Variace na dané téma (1998) nebo rozměrné prostorové instalace, které Pištěk předvedl na své výstavě v Městské knihovně (GHMP, 1997). Na své poslední retrospektivní výstavě v Národní galerii autor představil také návrat k počátkům: objekty sestavované z přetvořených částí motorů a chladičů (Termitiště, Brouk, Hlava Medusy a Bart Simpson).

 

Širší veřejnosti je Theodor Pištěk znám především jako kostýmní výtvarník. Výtvarná spolupráce s filmovými režiséry se datuje do dávné historie: v roce 1959 se výtvarně podílel na filmu Františka Vláčila Holubice a spolupráce pokračovala v letech šedesátých (Vláčilovy filmy Markéta Lazarová, 1967, či Údolí včel,1967). Vytvořil také kostýmy pro film Tři oříšky pro Popelku nebo Arabelu. Vrcholem jeho slávy byla pak spolupráce s Milošem Formanem a triumf v podobě Oskara za kostýmy pro film Amadeus. Je držitelem též Césara za kostýmy pro film Valmont, má Českého lva za umělecký přínos českému filmu a na festivalu v Karlových Varech obdržel Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii.

Autor/ka anotace
Ivona Raimanová

Profesní životopis

Vzdělání:

1952-1958 Vyšší škola uměleckého průmyslu v Praze

1948-1952 Akademie výtvarných umění v Praze, ateliér Vratislava Nechleby

 

ceny

2013 Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii

2003 Český lev za umělecký přínos českému filmu

2000 vyznamenání prezidenta republiky Medaile za zásluhy

1990 - Cena Francouzské Akademie „César“ za kostýmní návrhy k filmu Valmont (Miloš Forman)

1984 Oscar za kostýmy k filmu Amadeus (Miloš Forman)

Výstavy

Samostatné výstavy
2013
Theodor Pištěk, White Gallery, Osík (u Litomyšli)

2012
Kde budu žít příště, Galerie města Plzně, Plzeň
Ecce Homo, Veletržní palác, Praha

2007
3x Theodor Pištěk. Díl 1., Museum Kampa, Praha
3x Theodor Pištěk. Díl 2., Museum Kampa, Praha
3x Theodor Pištěk. Díl 3., Museum Kampa, Praha

2006
Obrazy / Paintings, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary

2006
Pod povrchem, Galerie Montanelli, Praha

2003
Prostory 90´ / The Spaces 90´, Galerie Pecka, Praha

2000
Obrazy, České centrum Kyjev

1997
Práce z let šedesátých až devadesátých, Městská knihovna, Praha

1993
Theodor Pištěk, Schwarzenbergská jízdárna, Hluboká nad Vltavou

1988
Theodor Pištěk, Ústřední kulturní dům železničářů, Praha

1984
Theodor Pištěk, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary

1982
Obrazy, kresby, film, Galerie Václava Špály, Praha

1978
Theodor Pištěk, Galerie Nová síň, Praha
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2010
Realita je víc než fikce: Asambláž jako tvůrčí princip v českém umění 60. a 70. let, Dům pánů z Kunštátu, Brno

2007
Skupina Máj 57, Pražský hrad, Císařská konírna, Praha
České umění XX. století: 1970-2007, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou

2006
Šedesátá / The sixties ze sbírky Galerie Zlatá husa v Praze, Galerie umění Karlovy Vary,
Bedřich Dlouhý, Jan Koblasa, Jan Kotík, Theodor Pištěk: Emigrace out/in 2, Saarländische Galerie – Europäisches Kunstforum e.V., Berlín

2005
Pocta Františku Kupkovi, Galerie 10, Praha

2004
Šedesátá / The sixties ze sbírky Galerie Zlatá husa v Praze, Dům umění města Brna, Brno

2003
Hyperrealismus, Západočeská galerie v Plzni, Plzeň

2000
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, Státní galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb
Současná minulost. Česká postmoderní moderna 1960-2000, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
Dva konce století 1900 2000, Dům U Černé Matky Boží, Praha

1999
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, Praha, Praha

1997
Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Brno
Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Státní galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb

1996
Fineart ´96, Valdštejnská jízdárna, Praha
I. nový zlínský salon, Zlín
Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Praha

1993
Skutečnost a iluze, Zámek Hluboká nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
Záznam nejrozmanitějších faktorů… České malířství 2. poloviny 20. století ze sbírek státních galerií, Jízdárna Pražského hradu, Praha

1991
Šedá cihla 78/1991, Dům umění města Opavy, Opava
Šedá cihla 78/1991, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy

1990
Dialog ´90, Mánes, Praha
Pocta umělců Jindřichovi Chalupeckému, Městská knihovna, Praha

1988
České zátiší 20. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Forum 1988, Holešovická tržnice, Praha

1986
České umění 20. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou

1984
Česká kresba 20. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou

1981
České malířství a sochařství 1900 - 1980, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Netvořice ´81, Dům Bedřicha Dlouhého, Netvořice (Benešov)

1968
Klub konkrétistů a hosté, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
Klub konkrétistů a hosté, Dům kultury pracujících, Ústí nad Labem
300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Praha

1967
Výstava mladých ´67, Výstavní síň Ústředí lidové a umělecké výroby, Praha

1966
Jarní výstava 1966, Mánes, Praha
Výstava mladých, Dům pánů z Kunštátu, Brno

1964
Tvůrčí skupina Máj, Galerie Nová síň, Praha
Zastoupení ve sbírkách
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
Galerie Benedikta Rejta, Louny
Galerie hlavního města Prahy
Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary
Národní galerie v Praze, Praha
Oblastní galerie v Liberci, Liberec
Oblastní galerie výtvarného uměni, Jihlava
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice
Státní židovské muzeum, Praha

Monografie, katalogy, publikace

Monografie, katalogy, publikace

Musilová Helena , Martin Dostál, Theodor Pištěk - ecce homo, Národní galerie v Praze, Praha 2012

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz ©2006–2024
Nahlásit chybu