O projektuNahlásit chybu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Václav Kopecký

Jméno
Václav
Příjmení
Kopecký
Narozen/a
1983
Místo narození
Praha
Působiště
Praha
Web
vaclavkopecki.com
Klíčová slova
fotografie
instalace
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Jádrem tvorby Václava Kopeckého je zájem o zkoumání fotografického média. Činí tak pomocí klasických postupů fotografie a jejich rozšířením do materiálních, prostorových a časových souvislostí. Používá analogický aparát, nikoli z důvodů formálních, ale kvůli větší blízkosti k základnímu principu fotografování – zachycení světelných paprsků na světlocitlivý materiál. Tato základní premisa se v současné době zdá být ztracena pod přebytkem vizuálních informací. Kopecký se k ní ontologicky vrací a dlouhodobě ji sleduje. Jeho výsledky jsou však stejným dílem adorací, jako zpochybňováním fotografie a důsledků její mechanické reprodukovatelnosti.

Už v práci Strop (2010) využívá materiálních vlastností zvětšených analogových fotografií. Dílo sestává ze tří nepatrně odlišných fotografií Empire state building v New Yorku. Ty jsou instalovány nad sebou tak, že horní fotografie je zmačkaná, protože se nevejde na stěnu. Vertikalita a ambicióznost mrakodrapu je posílená jeho zmnožením. Prostorové zacházení s plošným médiem zde sleduje narativní komentář, neustálé zvyšování produkce má svůj konec. Jako formální hra s prostorovou dimenzí fotografie se jeví práce Včela z úlu pohledu (2010). Motiv úlu je zde kubisticky rozložen do faset, které se odehrávají v různých plochách, pouze z jednoho úhlu jsme ale schopni poskládat celistvý obraz. Nejde přitom ani tolik o samotný úl, spíše o relativizaci skutečnosti, kterou nám fotografování přináší. Úl slouží jako nositel těchto pochyb. 

V těchto dvou pracích se vyjevují východiska Kopeckého přístupu, jejich základem je však stále odraz předmětného světa, jehož čas se přenáší do času divákova vnímání a konotuje tedy na externí realitu. Práce Bez názvu (2011) tyto oddělené časové úseky spojuje. Pomocí fotografické emulze a camery obscury se v galerii vytváří obraz jí samé a to v reálném čase. Toto dílo stojí na opačném pólu převládající většiny fotografií, která je charakteristická svou snadnou přenositelností. Připomíná spíše malbu, jejíž vztah k fotografii je oboustranně spletitý. Obdobný přístup nalézáme v práci Nyní a zde (2011), odlišný použitím barevných filtrů a vratkých konstrukcí. To už se dá s čistým svědomím pojmenovat jako prostorová malba světlem. Přesto však, jsou zde trpělivě zkoumány základní aspekty a prostředky fotografického procesu – světlo, světlocitlivý materiál a barva.

Další rys Kopeckého tvorby je jistá citlivost, nepodbízivé uvažování. Tuto senzitivitu sledujeme v sérii sedmi fotografií Teorie okamžiku (2011). Ukazuje fáze skákajícího míčku na ping-pongovém stole. Svou jednoduchostí a banálním motivem jakoby nám nechtěly říct nic víc, než vidíme, přesto však cítíme nádech poetické pomíjivosti, kterou nám můžou momentky poskytnout. 

Všechny zmíněné rysy se spojují v dlouhodobém projektu Hotel Zenit (2011 – 2013), který nalézá svůj základ ve stavbě Hotelu Zenit v Bosně a Hercegovině, fungující jako myšlenkový i vizuální předobraz série. Jako z výchozího bodu z něj vycházejí spletité asociace, někdy se nitka trhá, jindy nabývá na síle. Projekt se realizuje ve více výstavách a provází jej jistá křehkost. Na výstavě Hotel Zenit v Drdova gallery (2012) fungují jednoduché, ale precizní a jemné fotografie vln tříštících se o skálu a banální motiv květin v chladných tónech, s abstraktními barevnými fotopapíry. To vše uzavírá objektivní černobílá fotografie čtyř vlajek před reálnou stavbou Hotelu Zenit. Zdá se, že barevné reliéfy jsou abstraktní, nic nevypovídající rovinou. Ve skutečnosti jsou radikálním ztělesněním předmětných fotografií, protože zachycují přímé paprsky světla. Objekty se dokonce můžou zdát jako zbytečná přítěž mezi realitou a zdrojem světla. Fotografie vln jakoby naznačovala tento pohyb mezi stupni abstrahování reality. Vizuální úvaha se uzavírá ve faktu, že reliéfy asociují skutečné vlající prapory. Vzniká asociativní myšlenková a vizuální krajina. 

Cyklus Zkamenělina (2014 – 2015) je podobným volným vizuálním kroužením. Centrálním prvkem je otisk, který se ukazuje v různých podobách. Václav Kopecký se snaží základní fragment technologického procesu fotografie definovat v řádu času a prostoru. Z hlediska časového začíná u kamenů s otisky fosilií, kamenných obdob negativů. Staré stromy a jejich vrásčité kůže jsou dlouhodobě citlivým materiálem pro zachycování probíhajících dějů, včetně světla. Květiny nečinně přihlížejí dění kolem, momentu otisku světla na světlocitlivý materiál. Rychlost závěrky, zlomek vteřiny, je nejvíce pomíjivým bodem v těchto procesech. Zhušťování času otisku se dá vnímat i jako symbolický komentář o místě člověka v přírodě. Fotografie, hrdý vynález lidského pokolení je pouze malým soupeřem monumentálních přírodních procesů. Stěny galerie Domu umění v Českých Budějovicích na výstavě Zkamenělina (2014) jsou navíc natřeny světlocitlivou emulzí a umělecké artefakty působí jako ostrovy v probíhajícím procesu. Vzniká zde environment vrstvení času, poukaz na jeho relativitu. Jakoby nám telepaticky říkal, že veškerý čas je složen z intimních časů. Na výstavě Zkamenělina (2015) v Drdova gallery šel Václav Kopecký dál a udělal otisk jedné výstavy, vystavil výstavu. Ta se skládá ze srolovaných fotografií a katalogů, děl ukrytých v ulitě. Nalézáme zde i porcelán Antonína Tomáška, zahalený v modrém světle, odraz tvorby jiné autora, času, prostoru.

Autor anotace
František Fekete

Publikováno
2015

Profesní životopis

od 2013 Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha, PhD
2010 – 2012 Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha, Ateliér fotografie Hynka Alta a Aleksandry Vajd
2006 – 2010 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem, Fakulta umění a designu, ateliér fotografie Pavla Baňky

stáže, tvůrčí pobyty:
2012 rezidence v Egon Schiele Art Centru, Český Krumlov, CZ
2011 Akademie výtvarných umění Praha, Ateliér Intermédia Tomáše Vaňka
2009 University of Derby, Faculty of Arts, Design and Technology, Derby, Velká Británie

Výstavy

Samostatné výstavy
2015
Zkamenělina/Petrification, Drdova Gallery, Prague, CZ

2014
Zkamenělina, Dům umění, České budějovice, CZ

2013
Hotel Zenit - Reverse Wave, Kabinet Gallery, Brno, CZ

2012
Hotel Zenit, Drdova Gallery, Prague
Still Life, the30gallery, Festival Fotograf, Prague
Neon (with Jiří Thýn), The Good-bye Gallery, Malsička hill, cemetery at Volyně, CZ
Hotel Zenit, 35m2 gallery, Prague

2011
Fading light, growing shadow (with Pavel Baňka), Entrance Gallery, Prague
Untitled, Fotograf Gallery, Prague
Invisible Cube, M.odla gallery, Prague

2010
As bee hive seen it / Včela z úlu v pohledu, Jelení Gallery, Prague
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2014
Kdo na moje místo, Galerie Plato, Ostrava, CZ
Nový zlínský salón Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, CZ
Zdálo se ti o horách? III, České centrum Praha, CZ
Hast du von Bergen geträumt? II Tschechisches Zentrum Berlin, DE

2013
Prague Biennale 6; Phototography,Reconstructed, curated by Pavel Vančát, Prague, CZ

2012
Hidden River, DOX Centre for Contemporary Art, Prague
6th Zlín Youth Salon, Zlín House of Arts, Zlín, CZ

2011
Finalists of EXIT Award, Emil Filla Gallery, Ústí nad Labem, CZ
The Exhibition 2011, curated by Karel Císař, Museum of Decorative Arts in Prague, Prague
Magic circle (annual exhibition of the department of photography of Pavel Baňka), Emil Filla
Gallery, Ústí nad Labem, CZ
In Optima Forma, Emil Filla Gallery, Ústí and Labem, CZ

2010
Collected reflections, curated by Edith Jeřábková, Entrance Gallery, Prague
One day you will lose it all, curated by Markéta Kinterová, 4+4 Days in Motion, 15th
Performing Arts Festival, Prague
Making worlds, Emil Filla Gallery, Ústí and Labem, CZ
Notes to the Subject (with Veronika Daňhelová), Školská 28 Communication space, Prague

2009
Gedanken Zur Revolution, Part 03 “Art & Politics”, Leipzig, DE
Body, Old Brewery Gallery, Brno, CZ
Second shift, Armaturka gallery, Ústí nad Labem, CZ

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006–2017
Tyto stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu WebArchiv