O projektu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Vasil Artamonov

Jméno
Vasil
Příjmení
Artamonov
Narozen/a
1980
Místo narození
Moskva, Rusko
Působiště
Praha
Klíčová slova
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Vasil Artamonov (1980) a Alexej Klyuykov (1983) je umělecká dvojice spolupracující od roku 2005, jejich práce se pohybují v kontextu současného postkonceptuálního umění. Přestože oba autoři pocházejí z Ruska, žijí od svého mládí trvale v Čechách. Co je spojuje, je především revolta proti stávajícím kánonům v umění, politice i veřejném životě. Inspiraci často nachází v ruském konstruktivismu, futurismu, socialistickém realismu a undergroundové scéně konceptuálního umění poválečné SSSR. Práce Artamonova a Klyuykova nezřídka citují umělecké směry či osobnosti, jejich snahou je v tomto kontextu reinterpretovat pro ně zásadní myšlenky a vztáhnout je k současné situaci, která je pro ně naplněná deziluzí a diktátem tržního systému.

 

Velmi prostým, ale trefným způsobem je možné nalézt tento protest ve videu Rozsévání (2006), záznamu jejich performance, v němž seli pšenici v prostorách golfového hřiště. Inspirací pro sérii akcí Jak jsme pomáhali (2OO6) byla populární socialistická knížka pro mládež Timur a jeho parta. Nicméně ústředním problémem je zde nikoliv doslovná ilustrace tohoto zdroje, ale problematizace konání dobra. Jejich akce jsou naslepo, nikdo neví, zda někomu pomohou, vše se pohybuje na hranici ilegality; autoři za tmy přelézají plot, natírají vrata garáže či sází stromky ve veřejném prostoru…

 

Ačkoliv primárním médiem, s nímž oba autoři pracovali, byla malba, v jejich pozdějších pracích se začíná přesouvat těžiště k instalaci. Kombinací obrazů, soch, plakátů, readymadů a videoinstalcí vzniká definitivní podoba jejich výstav. Nejenom posun média, ale i jeho dekonstrukce se stává charakteristikou tvorby těchto umělců. Fragmenty maleb se objevují v cyklu Fotografie nákladních vlaků (2007). Jsou to obrazy vycházející ze suprematistického jazyka, či doslovné kopie Maleviče vytvořené na železném spoji u vlaku. Místem pro malbu byla plocha nárazníku, prostor střetu, úderu. V instalaci Jak brzy je nyní? (2007) nebyl centrem jejich pozornosti obraz, ale pouze jeho rám. Na něj vrství odkazy na kubismus, graffiti či konstruktivismus. Významotvorným se stává samotný tvar rámu, jeho předěly, neukončenost, otevřenost, malba na něj je gestem postavení se mimo mainstream, či právě jeho kritika.

 

Jejich výstava (spol. s Václavem Magidem) v galerii Jelení jmenující se Požár v knihovně, Demonstrace, Zeměkoule a jiné v roce 2007 svou formou vycházela z analytického kubismu. Kubistické tvarosloví ve spojení s motivy symbolického charakteru komentující současnost vytvořilo půdu pro přesah tohoto historického směru do dneška. Malba s názvem Úl připomíná proměnu kartotéky na včelí úly, a tato neurčitost, tekutost a přesycenost se objevuje ve všech dalších obrazech z tohoto cyklu.

 

Artamonov a Klyuykov se v posledních dvou letech oprošťují od přímých odkazů na estetiku historických stylů, jazykové věci převádí do bizarních trojrozměrných objektů, malují na různé druhy materiálů jako je sklo či dřevo, vytváří instalace. Na výstavě Moudrost (2007) v Moravské galerii v Brně byly dominantním prvkem seskupené vousy významných historických osobnostní vyřezané z překližky. Různé kombinace přinášely nové významy, jednalo se o vousy například Karla Marxe, Slavoje Žižeka, Pieta Mondrina, Petra Kropotkina či Mikhaila Bakunina.

 

Pocity skepse prostupují dílem Artamonova a Klyuykova i v práci vzniklé na rezidenčním pobytu v Budapešti Estu do Silento (2OO8), v níž galerijní prostor vymalovaný nazeleno naplňoval pouze hlas hovořící v esperantu a několik židlí pro diváky. V textu autoři proklamovali nutnost ticha, kterého je podle nich možné dosáhnout pouze zastavením produkce a trhu s uměním. Jde v podstatě o jakýsi protikulturní manifest, který ovšem již pouze tím, že jej vystavili ve výstavní síni, ztratil svůj význam, jak i na konci textu konstatují. Obavu z kulturního i společenského vývoje můžeme nalézt i v sérii obrazů Dead Hand (2008). Název odkazuje k problematice studené války a nukleární hrozby. Malby mají dvě vrstvy, první obsahuje náměty jako politická karikatura, dům v lese, divadlo, a druhá vrstva je černá barva v různých intenzitách. V monochromatičnosti pokračovali i v zatím jejich posledním projektu s názvem :::: (2009), který používal hnědou barvu jako symbol pro archiválnost, destrukci i nostalgii. Na expozici v ostravské Výstavní síni chtěli vrátit mytický charakter předmětům samotným, snažili se obejít beze slov, a především bez literárních citací a odkazů.

 

Ačkoliv Vasil Artamonov (1980) žije již téměř dvacet let v českém prostředí, jeho tvorba obvykle vychází z ruského klimatu. Vrací se jak k tvarosloví suprematismu či konstruktivismu, tak k obsahům futurismu či undergroundové scény moskevských umělců v osmdesátých letech. Fascinuje jej i estetika socialistického období, která se objevuje v  raných malbách panelových sídlišť (Domy, 1998) nebo čekáren u lékařů (Sedačky 1, Sedačky 2, 1998).

 

Častým tématem a vnitřním pojítkem jeho prací je rekonstruování minulosti, kromě reinterpretace zmíněných východisek je důležitým momentem také znovu vyvolávání obrazů prožité zkušenosti. Artamonovův formální rukopis využívá co nejčistších forem, reálné tvary převádí na přesné linky a plochy. Různorodý bývá ale povrch, na něž své malby umísťuje: kromě plátna jím může být sololitová deska, sklo či překližka. V cyklech Rekonstrukce bytu (2005) a Na co si nevzpomínám (2006) rozeznáme racionální přístup a precizní technické provedení. Plánky budov, které kdysi autor v rodném Rusku obýval či navštěvoval, a které již od svého dětství nikdy neviděl, dostávají v kontextu českého prostředí i politický význam. Zároveň zde také stále čteme rovinu transkripce osobního prožitku do schématu či plánu, který zdánlivě vypadá velmi přesvědčivě, nicméně jeho věrohodnost není o nic větší než mlhavost vzpomínky.

 

Artamonova diplomová práce Dříve nebo nikdy (2006) v ateliéru Jiřího Davida na VŠUP byla komentářem ke čtení a interpretaci uměleckých děl, k systému jejich kódování v různých obdobích a k celkové struktuře umění. Skládala se z obrazu, tyče a transparentu, které na první pohled vytvářely šifrované sdělení srozumitelné pouze autorovi samotnému. Při postupném odhalování významů jednotlivých prvků člověk docházel k částečným výkladům, nicméně poselství celku bylo stále uzavřené. Zatím jeho poslední prací byla nástěnná malba v Nodu v Praze s názvem Budoucnost. 70 let podle Vangy (2008). Zde autor navrstvil od podlahy ke stěně různě široké pruhy odstupňované od černé do červené jako časovou osu znamenající předpověď budoucnosti pro lidstvo podle známé bulharské věštkyně.

 

Práce tohoto umělce, přestože často pracují s politickým podtextem, nejsou angažované. Je v nich jakási skrytá potřeba vyslovovat svůj názor na prostředí, v němž se pohybuje, ale nemají za cíl provokovat, měnit, útočit. Od roku 2006 tvoří především ve dvojici s Alexejem Klyuykovem.

Autor/ka anotace
Markéta Kubačáková

Publikováno
2009

Profesní životopis

Vzdělání:

1999–2006
Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze
Ateliér Intermediální konfrontace – Jiří David
Atelier malířství II – Vladimíra Skrepla, AVU (stáž)
Ateliér malby – Pavel Nešleha, Stanislav Diviš


Stipendia a ocenění:

2012   
Rezidenční pobyt – České centrum, Moskva

2011
Rezidenční pobyt – ISCP, New York (Trust for Mutual Understanding)

2008
Rezidenční pobyt – galerie Impex, Budapešť ( Visegrad Fund)

2007
Rezidenční pobyt – MuseumsQuartier, Víden (ErsteBank/Tranzit)

2010
Cena Jindřicha Chalupeckého (společně s A. Klyuykovem)

 

Zaměstnání / praxe:

2012–dnes
Fakulta výtvarných umění VUT v Brně (Vedoucí atelieru malířství 1)

2008–2012
Střední odborná škola multimédií a počítačové grafiky v Praze (Učitel počítačové grafiky)

2007–2008
Akademie výtvarných umění v Praze (Asistent hostujícího pedagoga)

Členství ve skupinách zařazených do databáze

Výstavy

Samostatné výstavy
2014
Pracovna v panelovém domě – SET galerie, Liberec

2013
AKVA – Berlínský model, Praha.
Žánr – galerie města Blanska, Blansko.
Poušť – galerie Fotograf, Praha

2012
Materiální základ – galerie Svit, Praha

2011
Bezdrátové telegrafy? Budiž. Syfilis? Pr?ejete-li si. Fotografie? Nemám nic proti. Film? At? žije tma v sále. Válka? Hodne? jsme se nasmáli. Telefon? Haló, ano. Mládí? Pu?vabné bílé vlasy. – galerie Fiducia, Ostrava
Zralost – MG, Brno
Socialism – Bohemian National Hall, New York
2076 – OGV, Jihlava

2010
Poslední práce – Galerie mladých, Brno
Síla atomu nám – galerie NF, Ústí nad Labem

2009
The Clay Flag – galerie Cripta 747, Turín, Italie.
Symmetric Response – galerie Stereo, Poznaň, Polsko
:::: - galerie Sokolská 26, Ostrava

2008
Estu do silento – galerie Kisterem, Budapest, Maďarsko.
Šedá revoluce – galerie Půda, Jihlava
Moudrost – galerie G99 / Dům umění města Brna, Brno
egor – galerie A.M.180, Praha

2007
Požár v knihovně, demonstrace, zeměkoule a jiné – galerie Jelení, Praha
How Soon Is Now – Galerie 35m2, Praha

2006
Jak jsme pomáhali – galerie ETC., Praha

2004
Andreevka – galerie A.M.180, Praha
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2016
Výběr z malířských prací z let 2013–16 a výsledky plenéru – galerie Bunkr, Most
České malířství dvacátého prvního století v deseti obrazech – galerie Měsíc ve dne. Kurátor: Jiří Ptáček

2014
Zlatý věk. Reminiscence kubismu v současném výtvarném umění – Dům umění města Brna. Kurátor: Petr Veselý

2013
Vzpomínky na budoucnost II – Dům umění města Brna. Kurátor: Jan Zálešák
How You Become Who You Are – BWA Tarnow, Polsko. Kurátoři: Agnieszka Pindera, Marika Zamojska

2012
Ostrovy odporu / Mezi první a druhou moderností 1985 –2012 – NG, Praha. Kurátoři: Jiří Ševčík, Edith Jeřábková a Jana Ševčíková
Začátek století – Západočeská galerie, Plzeň. Kurátor: Pavlína Morganová

2010
Stíny minulých utopií – galerie NTK, Praha. Kurátor: Milan Mikuláštík
Výstava finalistů ceny J.Chalupeckého – DOX, Praha
Planeta Eden - DOX, Praha. Kurátor: Tomáš Pospiszyl
Rozhraní - galerie Nod, Praha. Kurátor: Jiří Machalický
Altruismus: Kunst aus Tschechien heute – Bonner Kunstverein, Bonn. Kurátor: Vít Havránek

2009
I Have No Mouth – I Must Scream – galerie Truhla, Praha. Kurátor: Milan Mikuláštík
The Situation – speciální projekt pro 3 moskevské bienále současného umění, Moskva. Kurátor: Elizabeth Grady
Místo a formule – GASK Artfest, Kutná Hora. Kurátor: Lenka Vítková
Cena kritiky za malbu a její přesahy – Galerie kritiků v Adrii, Praha
Z důvodu zániku planety volte jiný program – galerie Nod, Praha, Kurátor: Milan Mikuláštík

2008
Move On – galerie Futura, Praha
Videoart.cz – galerie Space, Bratislava. Kurátor: Juraj Čarný

2007
We Came From Beyond – galerie Starter, Poznaň (kurátor: Honza Zamojski, Michal Lasota)
Simple Living - Muzeul National Brukenthal, Bukurešť (kurátor: Anetta Mona Chisa, Liviana Dan)
Prague Biennale 3 – Karlin Hall, Praha
Invisible Things – Trafo Gallery, Budapešť. Kurátor: Vjera Borozan
Hrubý domácí produkt – GHMP - Městská knihovna, Praha (kurátor: Krištof Kintera)
9000km – speciální projekt 2 Moskevské bienále současného umění, Moskva, kurátor: Alena Boika, Evgeny Umansky
Politiky přátelství – Galerie Šternberk, Šternberk. Kurátor: Jiří Ptáček

2006
I Called Friends To Have A Look – Miroslav Kralevič Gallery, Zagreb (kurátor: Vjera Borozan, David Kulhánek)
Není to to, co by to mohlo být – galerie Nod, Praha
Shadows of Humor – Galerie BWA, Bielsko-Biala. Kurátor: William Hollister
Účel - Galerie AVU , Praha. Kurátor: Petra Herotová, Václav Magid
První Peterburgské Bienále současného umění, St. Peterburg
Indikace - Dům Jungmanová 21/30, Praha. Kurátor: Mariana Serranová
Videokemp - Altán Klamovka, Praha
Marsovo pole - galerie M’ars, Moskva. Kurátor české sekce: Jiří David
Věcné stavy - Karlín studios, Praha. Kurátor: Václav Magid

2005
There Are No Animals Beyond This Point - galerie Malostranská beseda, Praha

Sympózia:
2007 2 ročník sympózia Krajina Ústeckého kraje. Pořadatel: galerie XXL, Louny

Workshopy:
2009 V. ročník Zlínského salonu mladých, workshop na téma Kolektivní či interpersonální zrušení setrvačnosti myšlení
Zastoupení ve sbírkách
Zastoupen ve sbírce Oblastní galerie Liberec séríí obraz a objektů s názvem Pracovna v panelovém domě a ve sbírce Richarda Adama – séríí obrazů Andreevka 2.

Monografie, katalogy, publikace

Články, média, internet

Publikace:

2012     
Budoucnost je naším jediným cílem (Svit, Praha)

2007
Cap Book – Crew Against People, BiggBoss, Praha

Video

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz ©2006–2024
Nahlásit chybu