O projektuNahlásit chybu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Vladimír Janoušek

Jméno
Vladimír
Příjmení
Janoušek
Narozen/a
1922
Místo narození
Přední Ždírnice u Nové Paky
Působiště
Praha
Úmrtí
1986
Žil/a a pracoval/a v
Praha
Klíčová slova
kresba
malba
objekt
socha
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Vladimír Janoušek pocházel z východních Čech, ke kterým ho celý život poutal osobní vztah. Po odtržení Sudet se rodina přesídlila do Úpice, kde Janoušek maturoval. Původně chtěl studovat architekturu, ale nakonec začal navštěvovat brněnskou školu uměleckých řemesel, kde se jeho zájem posunul směrem k výtvarnému umění. Studium však nedokončil, protože v roce 1941 musel nastoupit k nuceným pracím do Říše. Teprve po válce pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kterou dokončil v roce 1950.

 

Počátky Janouškovy tvorby byly ovlivněny jeho studiem v ateliéru Josefa Wagnera a přátelstvím se spolužáky, jakými byli například, kromě Věry Havlové, jeho příští ženy (sochařka Věra Janoušková), Zdeněk Palcr, Miloslav Chlupáč, Olbram Zoubek či Eva Kmentová. Jejich generačním úsilím bylo hledání výrazu, který by oponoval ideologicky formovanému schematismu socialistického realismu. Umělci tehdy nalézali oporu zejména v meziválečné avantgardě, zvláště francouzské (umírněný figurální modernismus, např. Henri Luarens, Ossip Zadkin, Jacques Lipschitz, Constant Permeke, z mladších pak angličan Henry Moore). Z české tradice byl Janouškovi blízký český kubismus (Vojna, 1958, Hlava, 1961).

 

Kolem poloviny šedesátých let pak Janoušek nalézá svůj výraz. Na začátku 60. let se naučil svařovat kovový materiál, a to bylo pro jeho další tvorbu určující. Sochy ztrácejí tradiční objem. Řada tvarů je načrtnuta drátěnými konstrukcemi. Celkový dojem je expresívní a zneklidňující. „… byly to postavy obklopené drátěnou konstrukcí, jež vyznačovala jejich nejbližší životní prostor. Byla však příliš těsná na to, aby se mohlo říci, že je jim zárukou spokojenosti a klidu. Působila spíše jako klec podněcující své zajatce ke snaze o únik, a zvyšující tedy naopak napětí“, uvádí ve svém textu Jaromír Zemina. Hlavním Janouškovým tématem je figura, která je silně stylizovaná do protáhlé podoby (Postava s motivem času, 1966, Věčný chodec, 1966). Během druhé poloviny šedesátých let v Janouškových sochách postupně sílí technicistní charakter – sochy působí jako jakési strojové mechanismy. To dotváří prvek kyvadla, které si sochař oblíbil a které se stalo pro jeho tvorbu typické. Na sklonku desetiletí vytvořil Janoušek monumentální kompozici z vykrajovaných a svařovaných plechů s názvem Hrozba války (1968-69). Socha byla určena pro československý pavilon na světové výstavě v Ósace (1970). Janoušek pojal dílo politicky: zástup apokalyptických militantních figur kráčí s napřaženými zbraněmi na československý pavilon od sousedního pavilonu sovětského. Janoušek se po této události a pro svůj nekompromisní postoj stal v období Normalizace nežádoucí. Jeho návrhy byly vylučovány z veřejných soutěží a nemohl vystavovat.

 

Element pohybu zaujal Janouška natolik, že se stal dominantním pro jeho celou další tvorbu. V sedmdesátých letech začíná vytvářet sochy-reliéfy, jejichž části se dají nastavovat do různých poloh (Krajina, 1979). Tyto variabily ztratily předešlou Janouškovu rozeklanou expresívnost a vzrostl v nich konstruktivní charakter. Postupně se plošnost reliéfních forem měnila ve volnou plastiku, v níž ale Janoušek i nadále pracoval s plochými kovovými pláty. Dílo obsahovalo trpkou autorovu zpověď, reagující na jeho osud žít nuceně v ústraní. Sochy se staly obrazným vyjádřením zápasu jedince či pádu způsobeného vnějšími okolnostmi, o čemž svědčí i některé názvy jako Násilí (1984), Terč (1984-85) či několik soch s pojmenováním Pád.

 

Janoušek byl především sochař, ale zabýval se též malbou a kresbou. Do obrazů však přidával trojrozměrné prvky, a tak lze spíše hovořit o reliéfech. Malby byly často zpodobením krajiny, zejména té, ke které měl blízko: krajiny v Podkrkonoší. S Věrou Janouškovou od roku 1975 často pracovali na svém venkovském sídle ve Vidonicích u Pecky (Podkrkonoší). V kresbách používal Janoušek pero a tuš a tematicky se kresby vázaly k jeho sochám.

 

Vladimír Janoušek vstoupil do českých dějin jako sochař používající nové sochařské přístupy. Nejprve to bylo svařování a pak montované sochy: plechy, šrouby, matky, provázky, táhla jsou nedílnou součástí jeho děl. Nová technika utváření sochy byla daná i mezinárodně šířeným směrem – kinetickým uměním. Pohyb v Janouškových dílech však není aktivní, ale jen tušený nebo možný posouváním, rozevíráním či natáčením jednotlivých prvků. Svým novátorským zpracováním figury může být považován také za představitele nové figurace, která byla jednou z důležitých tendencí českého umění šedesátých a sedmdesátých let.

Autor anotace
Ivona Raimanová

Profesní životopis

Studia:
1945-1950 VŠUP Praha u Josefa Wagnera
1941-1942 Škola uměleckých řemesel Brno
před rokem 1940 Gymnasium Trutnov, prof. kreslení Bedřich Mudroch
Členství ve skupinách zařazených do databáze
UB 12

Výstavy

Samostatné výstavy
2002
Věra Janoušková, V. J. Galerie Ars, Brno. Galerie Vysoké školy uměleckoprůmyslové, Praha (Prague)
V. J. Kresby a obrysové sochy. Galerie Jiřího Jílka, Šumperk
V. J. Galerie Benedikta Rejta, Louny.

1999
V. J. Pohyb a změna v plastice. Galerie Millennium, Praha (Prague)

1998
V. J. neznámý. Městské muzeum Hořice. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Galerie U Bílého jednorožce v Klatovech, Galerie Klatovy / Klenová.

1997
V. J. Výstavní síň Synagoga, Hranice.

1993
V. J. Městské muzeum Nová Paka.
V. J. Galerie plastik Hořice.

1991
Věra Janoušková. Koláže. V.J. Kresby. Sovinec.

1990
V. J. Dům U Kamenného zvonu, Galerie hlavního města Prahy.
V. J. Kresby. Galerie d, Praha (Prague)

1989
V. J. 1922 - 1986. Malá galerie sbírky moderního sochařství na Zbraslavi, Národní galerie v Praze.

1987
V. J. Galerie Opatov, Praha (Prague)
V. J. Sochy. Ústřední kulturní dům železničářů, Praha (Prague)

1982
V. J. Obrazy a kresby. V. s. Domu kultury, Orlová.
V. J. Plastiky. Ústav makromolekulární chemie, Praha (Prague)

1967
Kyvadla a jiné sochy Vladimíra Janouška. Galerie Nová síň, Praha (Prague)
Věra Janoušková, V. J. Sochy. Oblastní galerie v Liberci
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2010
Roky ve dnech. České umění 1945-1957. Městská knihovna, Galerie hlavního města Prahy.

2009
Socha a město Liberec 1969. Výstava o výstavě. Oblastní galerie v Liberci.

2008
Nechci v kleci! Muzeum umění Olomouc.

2006
Šedesátá. Ze sbírky Galerie Zlatá husa v Praze. Galerie umění Karlovy Vary.

2005
Privátní pohled. Sbírka Josefa Chloupka. Dům pánů z Kunštátu, Dům umění města Brna.

2004
Za sklem. Ze sbírky Jaroslava Krbůška. Galerie Jiřího Jílka, Šumperk.
Šedesátá. Ze sbírky Galerie Zlatá husa v Praze. Dům umění města Brna.

2002
Anima & Animus. Manželské páry v generaci 60. let. Galerie Zlatá husa, Praha.

2001
Barevná socha. Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích.

2000
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968. Státní galerie výtvarného umění v Chebu.
Dva konce století 1900 2000. Dům U Černé Matky Boží, ČMVU Praha.

1999
Přírůstky sbírek státních galerií z let 1990 - 1997. Jízdárna Pražského hradu, Praha.
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968. ČMVU Praha.

1998
Oznámení o Ikarově letu. Olomoucká šedesátá léta. Muzeum umění Olomouc.

1997
Umění zastaveného času. Česká výtvarná scéna 1969-1985. Moravská galerie v Brně. Státní galerie výtvarného umění v Chebu.
Mezi tradicí a experimentem. Práce na papíře a s papírem v českém výtvarném umění 1939-1989. Muzeum umění Olomouc.
Česká koláž. Palác Kinských, NG v Praze.

1996
V prostoru 20. století. České umění ze sbírky Galerie hlavního města Prahy. Městská knihovna, GHMP.
Umění zastaveného času. Česká výtvarná scéna 1969-1985. ČMVU Praha.

1994
Nová figurace, Moravská galerie v Brně. Dům umění v Opavě. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.
UB 12. Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Galerie umění Karlovy Vary.
Ohniska znovuzrození. Městská knihovna, GHMP.

1993
Nová figurace. Galerie výtvarného umění Litoměřice. Východočeská galerie v Pardubicích.

1992
Světlo v tmách. Považská galéria umenia, Žilina.
Minisalon. Galerie Nová síň, Praha.
20 let výtvarných výstav v Makru (1972 - 1992). Ústav makromolekulární chemie (ÚMCH), Praha.

1991
Hýbače, Východoslovenská galéria, Košice. Národní technické muzeum, Praha
Šedá cihla 78/1991. Galerie Klatovy / Klenová. Dům umění v Opavě.
In memoriam. Mánes, Praha.
Tradition und Avantgarde in Prag. Kunsthalle Dominikanerkirche, Osnabrück. Rheinisches Landesmuseum, Bonn

1990
Pocta umělců Jindřichovi Chalupeckému. Městská knihovna, GHMP.

1989
České sochařství 1948 - 1988. Krajské vlastivědné muzeum Olomouc.

1988
Pohyb. Galerie H , Kostelec nad Černými lesy.
Forum 1988. Holešovická tržnice, Praha.
Contemporary Art in Czechoslovakia: Selections from the Jan and Meda Mladek Collection. Herbert F. Johnson Museum of Art, New York.

1986
A4, Galerie H , Kostelec nad Černými lesy (Praha-východ)

1985
Barevná socha. Galerie H, Kostelec nad Černými lesy.

1984
Velká kresba. Galerie H , Kostelec nad Černými lesy.
Čtyřverší. Galerie H, Kostelec nad Černými lesy.

1983
Prostor, architektura, výtvarné umění. Výstaviště Černá Louka, Ostrava.
Krabičky. Galerie H, Kostelec nad Černými lesy.

1981
Boje a zápasy českého moderního umění. Výstava na počest 60.výročí založení KSČ. Oblastní galerie v Liberci.
Netvořice ´81. Dům Bedřicha Dlouhého, Netvořice.

1980-1981
Eleven contemporary Artists from Prague, New York University, New York. Rackham Galleries, Ann Arbor.

1980
Kresby českých sochařů. Divadlo hudby OKS, Olomouc.

1971
Češka skulptura XX vijeka. Umjetnicka galerija BiH. Sarajevo.

1970
Nová figurace. Dům umění města Brna.
Tschechische Skulptur des 20. Jahrhunderts. Von Myslbek bis zur Gegenwart. Schloß Charlottenburg - Orangerie, Berlín.

1969
L´art tcheque actuel. Renault Champs - Élysées, Paříž.
Arte contemporanea in Cecoslovacchia. Galleria Nazionale d'Arte Moderna e Contemporanea (GNAM), Řím.
Nová figurace. Mánes, Praha.
Socha a město. Liberec.

1968
Deset sochařských vyznání. Galerie Fronta, Praha.
Nové věci. Galerie Václava Špály, Praha.
Socha piešťanských parkov '68. Kúpelový ostrov, Piešťany.
300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky. Jízdárna Pražýského hradu, Praha.

1967
Umělci k výročí Října. Bruselský pavilon, Praha.
Mostra d´arte contemporanea cecoslovacca. Castello del Valentino, Turín.

1966
Jarní výstava 1966. Mánes, Praha.
Aktuální tendence českého umění. Obrazy, sochy, grafika. Praha.
Tschechoslowakische Plastik von 1900 bis zur Gegenwart. Museum Folkwang, Essen.

1965
Tschechoslowakische Kunst heute. Profile V. Städtische Kunstgalerie, Bochum.
Sochařská bilance 1955-1965. Olomouc.
La transfiguration de l´art tchéque. Peinture - sculpture - verre - collages. Palais de Congres, Liege.

1964
Tvůrčí skupina UB 12. Galerie Nová síň, Praha.
Socha 1964. Liberec.

1963
Rychnov 1963, Zámek Rychnov nad Kněžnou.

1962
Tvůrčí skupina UB 12. Galerie Československý spisovatel, Praha.

1961
Realizace. Galerie Václava Špály, Praha.

1960
Tvůrčí skupina v Umělecké besedě. Obecní dům, Praha.
Soudobé české malířství 1945 - 1960. Dům umění, Olomouc.

1959-1960
4. přehlídka československého výtvarného umění. Jízdárna Pražského hradu, Praha.

1958-1959
Umění mladých výtvarníků Československa 1958. Obrazy a plastiky. Jízdárna Pražského hradu, Praha.

1958
Umění mladých výtvarníků Československa 1958. Obrazy a plastiky. Dům umění města Brna.

1953-1954
Členská výstava Umělecké besedy. Valdštejnský palác, Praha.

1953
Členská výstava Umělecké besedy. Slovanský ostrov, Praha.
Zastoupení ve sbírkách
České muzeum výtvarných umění, Praha
Galerie hlavního města Prahy, Praha
Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha
Národní galerie v Praze, Praha
Oblastní galerie v Liberci, Liberec
Další realizace

1981

Křídla, mobilní plastika, Třebíč

 

1971

Krystal vzduchu, nádvoří školy, Kladno-Kročehlavy

 

1970

Hrozba války, Expo v Ósace, symbolický protest proti okupaci Československa

 

1967

Expo Montreal

 

1966

Česká krajina, kašna, Jiřský klášter v Praze

 

1964

Slunce, plavecký stadion Podolí, Praha

 

1958

Hudba, Čs. pavilon Expo 58 Brusel

 

1955

reliéf, Dům módy v Praze

Monografie, katalogy, publikace

Monografie, katalogy, publikace

1995 Jaromír Zemina, Vladimír Janoušek: Proč to dělám právě tak, Knihkupectví Portal, Uherské Hradiště

1990 Josef Hlaváček, Karel Srp, Jiří Šetlík, Vladimír Preclík, Galerie hl.m. Prahy

1967 Ludmila Vachtová, Vladimír Janoušek, Sochy. Oblastní galerie v Liberci

1962 Jiří Šetlík, Vladimír Janoušek, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006–2017
Tyto stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu WebArchiv