O projektuNahlásit chybu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Vladislav Mirvald

Jméno
Vladislav
Příjmení
Mirvald
Narozen/a
1921
Místo narození
Záluží
Působiště
Praha, Panenský Týnec, Peruc, Louny
Úmrtí
2003
Žil/a a pracoval/a v
Praha, Panenský Týnec, Peruc, Louny
Klíčová slova
malba
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Vladislav Mirvald je významným českým představitelem tzv. konstruktivních tendencí.

 

Narodil se v Záluží u Mostu. Roku 1932 započal studia na mosteckém reálném gymnáziu. Již v té době se projevil jeho hluboký zájem o kresbu a malbu, a především o deskriptivní geometrii.

 

Po obsazení Sudet se jako sedmnáctiletý přestěhoval do Loun, kde dostudoval a strávil zde prakticky celý zbytek života. Zde se spřátelil se vzdělaných sběratelem českého kubismu a surrealismu, lékařem Vlastimilem Jurenem, jehož sbírka, v níž se vyjímala zejména díla Emila Filly, Mirvalda velmi ovlivnila v rozhodnutí jít studovat výtvarné umění. V okruhu knihovníka Jaroslava Janíka, který mladým zprostředkovával avantgardní umění a myšlení, se rovněž seznámil s budoucími celoživotními přáteli, zejména se Zdeňkem Sýkorou a Kamilem Linhartem.

 

Jeho rané práce byly silně ovlivněny kubismem, jemuž se věnoval téměř celá čtyřicátá léta. Důležité pro něj byly zejména jeho formální principy – analýza a přepis modelu do plochy a autonomie obrazové skladby.

 

Po válce se společně s přáteli přihlásili ke studiu profesury výtvarné výchovy, deskriptivní geometrie a modelování na pedagogické fakultě Karlovy univerzity (kam bylo převedeno z Českého vysokého učení technického). Svou tvorbu na doporučení profesorů zaměřili na studium přírody a během padesátých let zejména se Sýkorou objížděli Lounsko na kole a malovali v plenéru. Mirvald pracoval v malých formátech a obvykle vytvořil několik variant daného modelu. Krajinné celky i detaily rostlin postupně proměnil do svébytných barevných skvrn a dostal se až na práh lyrické abstrakce.

 

Po absolvování fakulty nastoupil jako učitel základní školy v Panenském Týnci a později v Peruci.  V roce 1954 začal působit jako učitel deskriptivní geometrie v Lounech a uměleckou tvorbu omezil. V letech 1961 – 63 se stal asistentem na ústecké pedagogické fakultě a začal experimentovat v malbě. Zásadním mezníkem v jeho tvorbě byly v této době tzv. kaňkáže, ke kterým jej inspirovala studie o Brownově pohybu. Jednalo se o jednoduché tušové kresby, kdy na vlhkém papíře vznikaly pravidelné struktury z rozpitých skvrn.  Z kaňkáží pak vznikaly „zmrzláže“, kdy ještě vlhké kresby Mirvald vystavil působení mrazu. Zde jsou počátky autorovy tvorby jakožto experimentu, kdy do procesu vzniku díla zahrnuje náhodu přírodního děje; do práce vniká racionální řád. Jak poznamenal Jiří Valoch, „vztah řádu a náhody se stal – v českém umění asi poprvé – tématem díla.“(VALOCH 2009)

 

Později tušové kresby doplňoval písmeny a číslicemi pomocí písmomalířských šablon. Vedle liter ačíslic to byly také čínské znaky, nápisy i vzkazy. Některé kaňkáže sloužily jako podklad pro citáty či básně.

 

Postupně se začal – i díky vlivu Zdeňka Sýkory – přiklánět ke geometrické abstrakci. V roce 1963 se stal členem skupiny Křižovatka. Ta byla sdružením autorů, tvořících „na opačném pólu přemíry subjektivity“, opírajících se o důsledné konstrukční principy, proporce a čísla. Mezi její členy patřili kromě Mirvalda a Sýkory také Karel Malich, Hugo Demartini, Radoslav Kratina ad.

 

Od následujícího roku se v Mirvaldově díle začíná definitivně prosazovat geometrie jako princip tvoření. Poměrně záhy začal zkoumat povahu prostoru a experimentovat s některými jeho paradoxy jeho vyjádření na ploše obrazu. Původní linie hard-edge abstrakce, kdy dělil plochu obrazu zejména diagonálami, záhy nahradil kružnicemi a jejich segmenty. Nazýval je kružnice Cicerové (kruhy vyplněné soustřednými kružnicemi na čtvercovém podkladu, rozdělených po ploše obrazu úhlopříčkami) a Garmondové, vytvářející prostorovou iluzi kruhovými segmenty.  Kružnicové kompozice byly východiskem pro aperspektivní malby, zejména aperspektivy cylindrické (vzniklé protnutím soustavy kružnic o shodném poloměru se středy ležícími na jedné ose) či aperspektivy válců. Právě válce se na Mirvaldových obrazech začínají objevovat kolem roku 1965. Tento motiv vyústil od roku 1979 v rozsáhlý cyklus Undulačních válců. Undulační neboli zvlněné válce byly konstruovány z výchozího válce tak, že jeho osa netvořila přímku, ale sinusoidu – další válce tak na obraze vytvářejí jakousi organickou strukturu. Prostor obrazu je modelován také barvou.

 

Dalším dlouhodobým cyklem byly Rombergovy křivky (od 1986), tvořené opět linií vlnících se válců, jejichž pohyb však vychází z křivek tzv. Rombergova testu, který ověřuje schopnost organismu udržet rovnováhu. Od devadesátých letech pracuje s moaré efektem (optický jev, který vzniká překrýváním pravidelných a nepatrně se od sebe lišících rastrů).

 

Přestože se Mirvaldovy kompozice jeví jako striktně matematicky přesné, nechybí v nich ironie a hravost. Autor v názvech ironicky používá latinské výrazy, do kompozic vkládá chyby, zapojuje různé náhodné prvky odvozené z přírody.

 

Ke konci života se Mirvald zabýval geometrickými zátišími, v nichž v zářivých barvách kombinoval krychle, rovnoběžné a kruhové tvary.

 

Vladislav Mirvald je často zmiňován jako představitel českého op-artu, příslušnost k tomuto směru ovšem sám odmítal. Nástrojem jeho uměleckého sdělení je podle Jiřího Valocha práce se samotnou konstrukcí, jejíž estetické působení je druhotné.

 

Mirvaldovo dílo, patřící k nejvýraznějším projevům konstruktivistického umění u nás, je osobité a svým přístupem k řešení uměleckých problémů ojedinělé. 

Autor anotace
Kateřina Štroblová / Rathouská

Publikováno
2015

Profesní životopis

1961–1963 
výuka na Pedagogickém institutu v Ústí nad Labem

1954–1960 
výuka na Gymnáziu v Lounech

1949–1953
výuka v Panenském Týnci a Peruci

1945–1950
Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství (prof. Cyril Bouda, prof. Karel Lidický, prof. Martin Salcman)






Členství ve skupinách zařazených do databáze
Křižovatka

Výstavy

Samostatné výstavy
2009
Tuše - kaňkáže, Vrchlického divadlo, Louny

2008
Vladislav Mirvald, Galerie Benedikta Rejta, Louny

2004
Obrazy, Vrchlického divadlo, Louny
Vladislav Mirvald, Galerie Pecka, Praha

2000
Vladislav Mirvald komplementární, Galerie výtvarného umění, Litoměřice
Vladislav Mirvald komplementární, Galerie Václava Špály, Praha

1998
Vladislav Mirvald, Výstavní síň Telecomu, Louny

1997
Vladislav Mirvald, Galerie Trigon, Plzeň
Vladislav Mirvald, Výstavní síň hematologicko-transfúzního odd. Nemocnice sv. Alžběty, Louny

1996
Psáno pro vodu a mráz, Okresní muzeum, Louny

1995
Kaňkáže, Státní hrad Rožmberk
Kaňkáže, Činoherní studio, Ústí nad Labem

1994
Retrospektiva, České muzeum výtvarných umění, Praha
Kaňkáže, Výstavní síň Emila Filly, Ústí nad Labem

1993
Rombergovy křivky, Činoherní studio, Ústí nad Labem
Vladislav Mirvald, Okresní muzeum, Louny
Práce před rokem 1964. Informel, hard edge, Galerie ´60/´70, Praha
Retrospektiva, Dům umění, Brno

1991
Konstruktivní tvorba, Galerie Benedikta Rejta, Louny
Dokumentace restaurování lounských oltářů a cylindrické moiré, Okresní knihovna, Louny

1990
Geometrická tvorba, Malá galerie čs. spisovatele, Brno

1988
Konstruktivní kresby, Okresní knihovna, Louny
Přehled tvorby, Galerie Benedikta Rejta, Louny


1987
Aperspektivní kry s divadelními formami, Činoherní studio, Ústí nad Labem

1986
Konstruktivní kresby, Okresní knihovna, Louny
Konstrukce, Galerie Benedikta Rejta, Louny
Konstruktivní kresby, Divadlo hudby, Olomouc
Konstruktivní kresby, Činoherní studio, Ústí nad Labem

1982
Geometrické obrazy 1967-1968, Galerie Benedikta Rejta, Louny

1968
Vladislav Mirvald, Galerie Benedikta Rejta, Louny
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2010
Salcmanova škola, Galerie města Plzně, Plzeň

2009
České a slovenské výtvarné umění šedesátých let 20. století. Galerie výtvarného umění, Dům umění, Ostrava

2008
České a slovenské výtvarné umění šedesátých let 20. století, Krajská galerie výtvarného umění, Zlín
České a slovenské výtvarné umění šedesátých let 20. století, Galéria P.M. Bohúňa, Liptovský Mikuláš
Geometrie. Československý konstruktivismus a geometrická abstrakce. Galerie U Betlémské kaple, Praha
Pohledy do sbírek Severočeské galerie výtvarného umění. Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice
Soustředěný pohled, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava

2007
Soustředěný pohled, Oblastní galerie, Liberec
Surrealismus v Lounech, Galerie Benedikta Rejta, Louny

2006
V závěsu avantgardy? České výtvarné umění 1956-1978 ze sbírek Muzea umění Olomouc, Muzeum umění Olomouc

2004
Ohlédnutí - 2. část. Výstava k 50. výročí právní samostatnosti Oblastní galerie v Liberci, Oblastní galerie, Liberec
Jedna z možností. 200 grafik, kreseb, fotografií a obrazů ze sbírky Jaroslava Krbůška, Galerie Šternberk
Za sklem. Ze sbírky galeristy Jaroslava Krbůška, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk
Közeli távolság. Szent István Király Múzeum, Székesféhervár, HU

2003
Minisalon, České centrum, Paříž, FR
...o technice..., České muzeum výtvarných umění, Praha

2002
Minisalon, Galeri Nasional Indonesia, Jakarta, ID
Minisalon, Museum Puri Lukisan, Ubud, ID
Minisalon, Majaphit Mandarin Hotel, Surabaya, ID
Česká grafika. Půlstoletí proměn moderní grafické tvorby, Mánes, Praha

2001
Bilance II. Obrazy a sochy, Galerie umění, Karlovy Vary
Sběratel Jiří Kolář, NG, Praha

2000
Ozvěny kubismu, České muzeum výtvarných umění, Prahaˇ
Klub konkrétistů, České centrum, Stockholm, SE
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, Státní galerie výtvarného umění, Cheb
Dva konce století, České muzeum výtvarných umění, Praha

1999
Súčasné české umenie (zo súkromej zbierky), Galéria Z, Bratislava, SK
Klub konkrétistů, Slovenská národná galéria, Bratislava, SK
...a co sbírky, Salon, Kabinet, Olomouc
Přírůstky sbírek státních galerií z let 1990 - 1997, Valdštejnská jízdárna, Praha
Kolorismus v českém výtvarném umění, Galerie výtvarného umění, Litoměřice
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, České muzeum výtvarných umění, Praha

1998
Sbírka Galerie Benedikta Rejta, Galerie Benedikta Rejta, Louny
Umění koláže, Galerie výtvarného umění, Litoměřice
Minisalon, Bibliothéque royale de Belgique, Bruxelles, BE

1997
Umění zastaveného času. Česká výtvarná scéna 1969 - 1985, Moravská galerie, Brno
Mezi experimentem a tradicí. Práce na papíře v českém výtvarném umění 1939-1989, Muzeum umění, Olomouc
Báseň, obraz, gesto, zvuk. Experimentální poezie 60. let, Památník národního písemnictví, Praha
Umění zastaveného času. Česká výtvarná scéna 1969 - 1985, Státní galerie výtvarného umění, Cheb

1996
I. Nový zlínský salon, Krajská galerie výtvarného umění, Zlín
Eine Promenade der Romantiker, Jena, DE
Umění zastaveného času. Česká výtvarná scéna 1969 - 1985, České muzeum výtvarných umění, Praha
Zpřítomnění. Přírůstky galerie z let 1987-1994, Galerie Klatovy/Klenová
Minisalon, Museum of Fine Arts, St. Petersburg, USA
Minisalon, Museum of Fine Arts, Forth Meyers, USA
Minisalon, McKissick Museum, Columbia, USA
Minisalon, University Art Gallery of Massachusetts, North Dartmout, USA

1995
Nová citlivost, Dům umění, Opava
České výtvarné umění XX. století ze sbírek ČMVU, České muzeum výtvarných umění, Praha
Nová citlivost, Moravská galerie, Brno
Nová citlivost, Galerie výtvarného umění, Kabinet, Olomouc
Prázdniny 95. Okruh autorů Galerie Aspekt, Galerie Aspekt, Brno
Minisalon, Chicago Cultural Center, Chicago, USA
Minisalon, Cultural Center, Cedar Rapids, USA
Minisalon, Museum of Art, Indianopolis, USA
Minisalon, Johnson Gallery, Albuquerque, USA

1994
Česká grafika šedesátých let, NG, Praha
Výtvarné umění 60. a počátku 70. let v Lounech, Okresní muzeum, Louny
Nová citlivost, Galerie výtvarného umění, Litoměřice
Nová citlivost, Východočeská galerie, Pardubice
Nová citlivost, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava
Minisalon, Courtyard Gallery WFC, New York, USA
Minisalon, The Contemporary Arts Center, Cincinatti, USA

1993
Lounská krajinářská škola, Galerie Křivoklát, Křivoklát
Poezie racionality, konstruktivní tendence v českém výtvarném umění šedesátých let, České muzeum výtvarných umění, Praha
Minisalon, Musée des Beaux Arts, Mons, BE

1992
Minisalon, Nová síň, Praha
Šedá cihla 35/1992, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy
České výtvarné umění 1900-1960, Středočeská galerie, Praha

1991
Jiná geometrie, Mánes, Praha
Lounská krajinářská škola, Okresní muzeum, Louny
Šedá cihla 78/1991, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy
Šedá cihla 78/1991, Dům umění, Opava

1990
Neue Blaetter aus der ČSSR, Kupferstichkabinett der Staatlichen Kunstsammlungen, Dresden, DE
Geometrická a konstruktivní tvorba, Galerie Viléma Wunsche, Havířov
Konstruktivní tendence šedesátých let, Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice
Konstruktivní tendence šedesátých let, Středočeská galerie, Praha

1989
Projekt Slavkov, Státní zámek Slavkov

1988
Geometrie v současném výtvarném umění, Sdružený závodní klub ROH Benar, Litvínov

1986
Systems and Concepts, Jószefvárosi Galéria, Budapest, HU

1984
Współczesna sztuka czeska. Kolekcja Janiny Ojrzyńskiej, Galeria sztuki współczesnej, Łodz, PL

1983
Współczesna sztuka czeska. Kolekcja Janiny Ojrzyńskiej, Muzeum narodowe, Wrócław, PL

1976
Czeska i slowacka poezja konkretna, Muzeum narodowe, Wrócław, PL

1972
5 artisti cecoslovacchi contemporanei Grafica e oggetti, Unimedia Galeria d´arte contemporanea, Genova, IT

1971
Klub der Konkretisten, Galerie Interior, Frankfurt am Main, DE

1970
5 tsjechische grafici, Rijksmuseum Twenthe, Enschede, NL
5 tsjechische grafici, Groninger Museum, Groningen, NL
Konkrétistická grafika, Závodní klub ČKD, Blansko

1969
5 tsjechische grafici, Stedelijk Museum, Schiedam, NL
Klub konkrétistů a hosté domácí i zahraniční, Galerie umění, Karlovy Vary
Obrazy-plastiky. 2. výstava přírůstků sbírky. Galerie Benedikta Rejta, Louny

1968
Klub konkrétistů, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava
Dodekaedr, Galerie Benedikta Rejta, Louny
Dodekaedr, Galerie D, Praha
Nová citlivost. Křižovatka a hosté. Dům umění, Brno
Nová citlivost. Křižovatka a hosté. Galerie umění, Karlovy Vary
Nová citlivost. Křižovatka a hosté. Mánes, Praha
Dodekaedr, Jednotný závodní klub ROH, Ústí nad Orlicí
Klub konkrétistů a hosté, Dům kultury pracujících, Ústí nad Labem

1967
Konstruktivní tendence, Galerie Benedikta Rejta, Louny

1964
Křižovatka, Galerie Václava Špály, Praha

1962
Asistenti výtvarné výchovy, Pedagogický institut, Ústí nad Labem

1954
Krajiny (s Kamilem Linhartem a Zdeňkem Sýkorou), Fučíkovo divadlo, Louny

1953
Členská výstava Umělecké besedy, Valdštejnská jízdárna, Praha

1951
Krajiny (s Kamilem Linhartem a Zdeňkem Sýkorou), Fučíkovo divadlo, Louny
Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie, Praha
Galerie Benedikta Rejta, Louny
Západočeská galerie v Plzni
Krajská galerie výtvarného umění, Zlín
Oblastní galerie, Liberec
Galerie Klatovy/Klenová
Muzeum umění Olomouc
Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora
Galerie umění, Karlovy Vary
Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice
Galerie výtvarného umění, Ostrava
Památník národního písemnictví, Praha

Monografie, katalogy, publikace

Monografie, katalogy, publikace

KUKLA, Miroslav. Vladislav Mirvald. vlastní náklad, nedat.

 

POSPISZYL, Tomáš. Vladislav Mirvald. Řevnice: Arbor vitae; Plzeň: Západočeská galerie, 2010. 

ŠTEFANČÍKOVÁ, Alica. Vladislav Mirvald: 03.08.1921-19.04.2003 (kat. výst.). Louny: Galerie Benedikta Rejta, 2008.

HLAVÁČEK, Josef. Vladislav Mirvald komplementární (kat. výst.). Louny: Galerie Benedikta Rejta; Litoměřice: Galerie výtvarného umění, 2000.

NAVRÁTIL, Jiří; SEDLÁČEK, Zbyněk. Vladislav Mirvald: Psáno pro vodu a mráz (kat. výst.). Louny: Mappa, 1996.

VALOCH, Jiří. Vladislav Mirvald (kat. výst.). Karlovy Vary: Galerie umění, 1996.

VALOCH, Jiří. Vladislav Mirvald (kat. výst.). Brno: Dům umění města Brna; Praha: České muzeum výtvarných umění, 1993.

SEDLÁČEK, Zbyněk. Vladislav Mirvald: Obrazy (kat. výst.). Louny: Okresní muzeum a galerie Benedikta Rejta, 1993.

Články, média, internet

BRŮHOVÁ, Bedřiška. Ukázka geometrické abstrakce : Západočeská galerie vystavuje v Masných krámech dílo Vladislava Mirvalda. Plzeňský deník, 2011, 20, 3, s.10. ISSN 1210-5139.

SVOBODA, Aleš. Neúnavná výstavba na půdorysu talentu. Ateliér, 2011, 24, 2, s. 12. ISSN 1210-5236.

KAPPEL, Pavel. Privátní modernista : výstava Vladislava Mirvalda v Plzni. Art+ Antiques, 2010, 11, s. 10-16. ISSN 1213-8398.

POSPISZYL, Tomáš. Vladislava Mirvalda poznáváme nejen jako přestavitele geometrie. Plzeňský deník, 2010, 19, 240, s. 8. ISSN 1210-5139.

MOUCHA, Josef. Exkurze mimo mapu. Literární noviny, 2010, 21, 48, s. 12. ISSN 1210-0021.

VITVAR, Jan H. Meditace nad deskriptivou. Respekt, 2010, 21, 49, s. 60. ISSN 0862-6545.

NĚMČICKÝ, Jiří. Dílo Vladislava Mirvalda známé i neznámé. Ateliér, 2008, 21, 8, s. 4. ISSN 1210-5236.

SCHMELZOVÁ, Radoslava. Deskriptiva sopečného kopce. Art+ Antiques, 2008, 4, s. 68. ISSN 1213-8398.

CHUCHMA, Josef. Vladislav Mirvald zasluhuje lepší péči. Mladá fronta Dnes - Praha, 2008,19, 99, s. D/10. ISSN 1210-1168.

KOUKAL, Pavel. Odkaz Vladislava Mirvalda. Ústecký deník, 2003, 11, 108, s. 2. ISSN 1214-858X.

VITVAR, Jan H. Na Vladislava Mirvalda by se nemělo zapomínat : Nekrolog. Mladá fronta Dnes, 2003,14, 98, s. B/3. ISSN 1210-1168. 

VALOCH, Jiří. Komplementarity díla Vladislava Mirvalda. Ateliér, 2000, 13, 24, s. 16. ISSN 1210-5236.

ERETOVÁ, Jitka. Hru barev a tvarů doplňují také krajiny a  kaňkáže. Deník Litoměřicka, 2000, 8, 234, s. 9. ISSN 1214-8520.

VITVAR, Jan H. Mirvald: Umění pozoruji už jen z dálky. Mladá fronta Dnes, 2000, 11, 285, s. 20. ISSN 1210-1168.

HŮLA, Jiří. Vladislav Mirvald. Denní Telegraf, 1996, 5, 136, s. 13. ISSN 1210-8391.

KOUKAL, Pavel. Kouzelná deskriptiva Vladislava Mirvalda. Ústecký deník, 1996, 4, 180, s. 1 a 3. ISSN 1214-858X.

SEDLÁČEK, Zbyněk. Vladislav Mirvald. Ateliér, 1996, 9, 13, s. 6. ISSN 1210-5236.

KOLEČEK, Michal. Ohlédnutí za výstavou Vladislava Mirvalda. Severočeský regionální deník, 1994,4, 100, s. 8. 

SEDLÁČEK, Zbyněk. Vladislav Mirvald. Ateliér, 1994, 7, 5, s. 6. ISSN 1210-5236.

KANTEK, Miroslav. Deskriptivní grafik. Dobrý večerník, 1994, 2, 27, s. 9. ISSN 1211-7935.

ONDRAČKA, Pavel. Úběžník Vladislava Mirvalda. Ateliér, 1993, 6, 15-16, s. 4. ISSN 1210-5236.

WITTLICH, Petr. Jiná geometrie. Ateliér, 1990, 4, 12, s.1. ISSN 1210-5236.

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006–2017
Tyto stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu WebArchiv