O projektuNahlásit chybu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Zbyněk Sekal

Jméno
Zbyněk
Příjmení
Sekal
Narozen/a
1923
Místo narození
Praha
Působiště
Praha, Vídeň
Úmrtí
1998
Žil/a a pracoval/a v
Praha, Vídeň
Klíčová slova
grafika
koláž
malba
objekt
socha
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Zbyněk Sekal již v mládí prošel drsnou zkušeností. Ve svých osmnácti letech (v roce 1941) byl zatčen gestapem za činnost v ilegální skupině komunistické mládeže a až do konce války byl internován v Terezíně a Mathausenu. Po konci války začal studovat na Vysoké uměleckoprůmyslové škole, kde se seznámil s Mikulášem Medkem a Stanislavem Podhrázským. Tehdy se také připojil ke spořilovskému surrealistickému okruhu. Svá umělecká studia však nedokončil. V roce 1950 přerušil studia a živil se jako propagační referent, později jako redaktor v nakladatelství Svoboda. A v roce 1953 přesídlil do Bratislavy a věnoval se náročným překladům z němčiny. K výtvarné tvorbě se vrátil až v polovině padesátých let. V roce 1958 přesídlil zpět do Prahy. Výrazně zasáhl svým dílem do uměleckého života mladší nastupující generace, vyvádějící české umění z let krize, způsobené stalinským diktováním výtvarných norem. Tehdy Sekal vystupuje už jako vyhraněná osobnost, odlišující se od tvorby svých vrstevníků.

 

Počátky Sekalovy tvorby spadají ještě do válečného období. Kruté válečné zážitky jej vedly k expresivnímu vyjadřování. Za studií přišel do kontaktu se surrealismem, ale Sekal tento směr nepřevzal pravověrně jako někteří jeho kolegové (Mikuláš Medek). Pro Sekala surrealismus se svým příklonem k absurditě představoval platformu, která mu umožnila řešit neodbytné existenciální otázky, týkající se místa člověka ve společnosti. Surrealismus mu také otevřel svět imaginace, který po roce 1956 začal vnášet do světa civilních výjevů, což autora vedlo k práci ve smyslu enigmatického realismu nové věcnosti. Metafyzická magičnost byla posílena i Sekalovou zálibou ve filozofii (kterou také z němčiny překládal). Sem patří například magický obraz Krabička (cca 1956).

 

Současně ale začal Sekal tvořit jako sochař. Dalek akademickým otázkám řešení základních sochařských otázek a snaze vyrovnat se s meziválečnou avantgardou, Sekal jako solitér modeluje nekonvenčně pojaté sumarizující figurální tvary (hlavně hlavy a poprsí), nabité zneklidňující dobovou nejistotou i přežívajícími válečnými traumatickými zkušenostmi (Křičící hlava, 1957; Mrtvá hlava, 1957; Ptáček, 1957). Kolem roku 1958 se umělec posouvá směrem k abstraktnějšímu výrazu: jeho sochy z cyklu Obydlí a Návěstí oscilují mezi měkce pojatým konstruktivním tvarem a imaginativně pojatým absurdně vyhlížejícím hybridem.  (jedná se o figuru? nebo o geometrickou konstrukci? anebo o surreálně budovaný snový tvar?). Svár a souznění tvarů prostupuje Sekalovu tvorbu zhruba mezi lety 1958-1962. Právě na konci této etapy vzniká například již velmi abstraktní plastika Křeslo (1962) nebo Hlava (1963), v nichž sochař dochází v té době k nevídané radikalizaci ve smyslu oproštění formy na jednoduchý geometrický (ale ne konstruktivistický) tvar. Avšak Sekal v této cestě nepokračoval: pro jeho sensibilní a existenciálně uvažující povahu to byl směr vedoucí do přílišného chladu, vylučujícího obsahové kontexty.

 

Souběžně s plastikami se objevuje v Sekalově tvorbě i práce na papíře (vytvářené technikou koláže – opět odezva surrealismu) a dále pak asamblážované závěsné objekty. V nich umělec skládá, proplétá a překrývá různé nalezené předměty, které chápe jako nositele skrytých stop lidské existence (Schéma provozu, 1964; Zamyky, 1964).

 

V letech 1967-1968 dospívá pak Sekal k seriálnějšímu a přehlednějšímu uspořádání předmětných, zejména dřevěných prvků (Kdokoli, 1967; Doprava, prosím, 1968). To už se ale blíží další umělcův životní zvrat. Ještě v lednu 1969 vystavuje ve Špálově galerii vedené Jindřichem Chalupeckým (který ostatně v úvodu katalogu charakterizoval Sekalovo dílo jako těžko definovatelné). Koncem roku 1969 Sekal odjíždí do Západního Berlína (dostal zde stipendium Daad) a do vlasti se již nevrací. A jako emigrant se po několika měsících pobývání v Německu usazuje od září 1970 ve Vídni, kde žije až do své smrti.

 

Sedmdesátá léta probíhají ve znamení práce na dalších závěsných objektech. Vedle dřeva se do popředí jako materiál dostává kov. Železné pláty, pruhy nebo prefabrikované železářské součástky přibíjí Sekal na dřevěné desky. Vzniká jakási quasi ornamentální hra tvarů, v nichž svou roli hrají třeba i viditelně ponechané hlavičky hřebíků. A opět jde o napětí, které se rozpíná od jednoduchých až geometrických tvarů (téměř stroze seriálně přiřazovaných k sobě), až po zvláštní nedokonalost či „nedotažení“ do bodu perfektnosti. Oscilace mezi oběma polohami pojednou vytváří pocit transcendentální dimenze, jež je nepopsatelná a neuchopitelná. V sedmdesátých letech se v Sekalově díle vyskytují též objekty tvořené z pracně zavinutých a zapletených tenkých měděných a mosazných drátků, rozprostřených na dřevěné desce jako nekonečný labyrint (Hlava, 1969-79 a 1972-73). Sekal na těchto drátěných, úmorně piplavých objektech pracoval většinou dlouhou dobu a část pak vytvořil či dokončil v letech osmdesátých.

 

Vedle závěsných, složitě utvářených objektů, se Sekal věnoval ovšem i trojdimenzionální plastice. V podstatě rozvíjel svůj umělecký názor z počátku šedesátých let, i když sochy po emigraci se staly méně existenciálně zatížené a ve své formě lapidárněji zjednodušené. Tvarová dvojznačnost však nevyprchala: umělec si dál pohrává s ambivalencí mezi zobrazivým a nezobrazivým/abstraktním. Někdy je figurativní tvar zřetelnější (Busta, 1973), jindy nás k předmětnosti vede název (Stůl, 1973).

 

V osmdesátých Sekal změnil svůj styl poněkud výrazněji. Ale jen po formální stránce. Tehdy začal vytvářet jakési krychlovité klece či průhledné schránky sbité z dřevěných latí. A jako již dříve: lze sice říci, že tvar je geometrický, ale neperfektnost detailu opět vzdaluje celkové vyznění díla od jakýchkoli tendencí abstraktní geometrie. Navíc uvnitř klecovitých schránek je obvykle „ukryt“ nějaký předmět – je viditelný, ale zároveň jakoby nedostupný a působící jako tajemně vzácný objekt ve smyslu nějaké relikvie. Tuto linii tvorby sledoval umělec i v letech devadesátých. Tehdy ještě přibyly složité trojdimenzionální objekty, konstruované z drátů a připomínající na jedné straně klece či schránky, ale zároveň i labyrinty či jakési hlavolamy.

 

Možná, že poslední klecovité a labyrintové propletence latí a drátů symbolizují celou Sekalovu tvorbu. Život byl pro něj (i jako pro člověka filozoficky uvažujícího) neustálou záhadou. Na jedné straně člověk umí leccos vysvětlit (a třeba i usměrnit), ale na straně druhé je pojednou vlečen neznámo kam. To druhé Sekal prožil mnohokrát: za války, v letech padesátých a v letech šedesátých, kdy emigroval. Těžko říci, zdali Sekal skrze své extrémní zážitky „sestoupil ke kořenům opravdového bytí“, jak hlásá filozofie existence. Jedno se však říci dá: Sekal, umělec – filozof, vnesl do českého poválečného umění velmi působivý rozměr v oblasti filozofie člověka. Paralela s poválečným existencialismem je v Sekalově díle ovšem volná: neupíná se k pojetí existencionalismu ve smyslu Sartrově. I přes všechny otázky po smyslu bytí člověka a přes všechny absurdní vrženosti do chuchvalce nezmožitelných situací, člověk v Sekalově díle jako by byl vyrovnán se všemi podobami tohoto svého bytí. A tak Sekalovy labyrinty a schránky se stávají trvalou součástí našeho života: jsou v něm přirozeně přítomné. Čili je to právě to ono, co člověka činí člověkem. 

Autor anotace
Ivona Raimanová

Publikováno
2015

Profesní životopis

Studia:
1945 – 1950 VŠUP Praha (bez dokončení)
1972-1974 Staatliche Akademie der Bildenden Künste Stuttgart , Stuttgart (profesor)

Ceny: 1984 – cena Města Vídně za sochařství

Studijní pobyty:

1969 – DAAD Berlin
Členství ve skupinách zařazených do databáze
Máj 57
Členství ve skupinách nezařazených do databáze
1974 – Wiener Secession

Výstavy

Samostatné výstavy
2013 Zbyněk Sekal & Jindřich Zeithamml, Galerie Závodný, Mikulov
2012 Skládané obrazy a schránky, Topičův salon, Praha
2010 Skládané obrazy, sochy a schránky, Brno Gallery CZ, Brno
2003 Plastiky a reliéfy 1959 - 1994, Galerie Ztichlá klika, Praha, Galerie Caesar, Olomouc
1997 Práce za posledních pětapadesát let / Arbeiten aus den letzten fünfundfünfzig Jahren, Městská knihovna, Praha
1992/93 Některé práce z let 1940 - 1992, Dům umění města Brna, Dům umění v Opavě, Galéria Médium, Bratislava
1992 Skulpturen, Materialbilder, Zeichnungen, Gerüste 1967 - 1991, Künstlerhaus Klagenfurt
1991 Scultore, Studio oni de Rossi, Verona
1991 Rupertinum, Salzburg
1990 Galerie Stubenbastei, Vídeň
1988 Bronzek, Zeichnungen, Neue Galerie, Wien, Vídeň
1982, 1985, 1987 Geflechte Anwendungen eines Verfahrens, Neue Galerie, Vídeň
1977 Zusammengesetzte Bilder, Zeichnungen, Neue Galerie des Landesmuseum Joanneum in Graz, Museum Bochum, Museum Moderner Kunst, Vídeň
1971 Bilder und Skulpturen, Galerie im Griechenbeisl, Vídeň
1969 Skládané obrazy a sochy, Galerie Václava Špály, Praha
1965 Sochy - reliéfy: 1948 - 1965, Dům pánů z Kunštátu, Brno
1965 Galerie Václava Špály, Praha
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2012/13 Československý filmový plakát 1959–1989, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice
2012 Od Tiziana po Warhola: Muzeum umění Olomouc 1951–2011
2012 České moderní umění, Galerie výtvarného umění v Chebu
2010 Roky ve dnech. České umění 1945–1957, GHMP, Městská knihovna, Praha
2010 Realita je víc než fikce: Asambláž jako tvůrčí princip v českém umění 60. a 70. let, Dům pánů z Kunštátu, Brno
2010 New Sensitivity, National Art Museum of China, Beijing
2010 České umění v exilu / Tschechische Kunst im Exil Wien, Galerie G, Olomouc
2010 Česká koláž ze sbírky Pražské plynárenské, Galerie Smečky, Praha
2008/09 České a slovenské umění 60. let 20. století, Trenčín, Liptovský Mikuláš, Zlín, Ostrava
2008 Nechci v kleci! / No cage for me!, Muzeum umění Olomouc
2008 Na zkoušku v ráji? Umění šedesátých let ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, Výstavní síň „13“, Plzeň
2007/8 Soustředěný pohled / Focused View. Grafika 60. let ze sbírek členských galerií Rady galerií České republiky, Oblastní galerie v Liberci, Liberec (Liberec), Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
2007 Skupina Máj 57, Pražský hrad, Císařská konírna, Praha
2004/06 Šedesátá / The sixties, Ze sbírky Galerie Zlatá husa v Praze, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Vary
2003 Umění je abstrakce. Česká vizuální kultura 60. let, Jízdárna Pražského hradu, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno, Salon, Kabinet, Olomouc
2002/04 Svět hvězd a iluzí. Český filmový plakát 20. století, Moravská galerie v Brně, Mánes, Praha, České centrum New York, České centrum Londýn, Generální konzulát České republiky, Los Angeles, České kultúrné centrum, Bratislava, České centrum Drážďany, Generální konzulát České republiky, Hongkong, Galerie umění Karlovy Vary, Macao Museum of Art
2001/02 Objekt - objekt: Metamorfózy v čase / Object - object: Metamorphoses in time, Dům U Černé Matky Boží, Praha, Pražákův palác, Brno
2001 Bilance II, Obrazy a sochy, Galerie umění Karlovy Vary
1999 Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, Praha, Cheb
1997 Aspekte imaginativer Kunst im 20. Jahrhundert: Profil und Perspektiven einer Sammlung, Museum Bochum, Kunstverein Gütersloh
1997 České imaginativní umění, Galerie Rudolfinum, Praha
1994 Šedá cihla 66/1994 Exil, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy
1994 Ohniska znovuzrození, GHMP, Městská knihovna, Praha
1993/94 Záznam nejrozmanitějších faktorů… České malířství 2. poloviny 20. století ze sbírek státních galerií, Jízdárna Pražského hradu
1993 České výtvarné umění 1930–1960, České muzeum výtvarných umění, Praha
1992 České výtvarné umění 1960–1990, Středočeská galerie, Praha
1991 Český informel. Průkopníci abstrakce z let 1957–1964, GHMP, Praha
1991 Studio Toni de Rossi, Verona
1991 Rupertinum, Salzburg
1990 Polymorphie: Kunst als subversives Element Tschechoslowakei 1939–1990, Martin-Gropius-Bau, Berlín
1990 Galerie Stubenbastei, Wien
1989 Wo bleibst du, Revolution?, Museum Bochum, Bochum
1983/84 Das Prinzip Hoffnung. Aspekte der Utopie in der Kunst und Kultur des 20. Jahrhunderts, Museum Bochum
1982 Künstler, Die kamen und blieben, Secession, Wien
1980 Die Kunst Osteuropas im 20. Jahrhundert, Garmisch-Partenkirchen
1976 Parallelaktion, Neue Kunst aus Östereich, Von der Heydt Museum, Wuppertal
1974 Wiener Secession, Krems
1974 Tschechische Künstler, Galerie Wendtorf + Swetec, Düsseldorf
1974 Neue Mitglieder der Wiener Secession, Wien
1971 Imago, Galerie im Greichenbeisl, Schloss Lengenfeld
1970 Tschechische Skulptur des 20. Jahrhunderts: Von Myslbek bis zur Gegenwart, Schloß Charlottenburg - Orangerie, Berlín
1969 L'art tcheque actuel, Renault Champs - Élysées, Paříž
1969 Arte contemporanea in Cecoslovacchia, Galleria Nazionale d'Arte Moderna e Contemporanea (GNAM), Řím
1968 Socha piešťanských parkov '68, Piešťany
1968 Sculpture tchècoslovaque de Myslbek à nos jours, Musée Rodin, Paříž
1968 Nové věci, Galerie Václava Špály, Praha
1968 Deset sochařských vyznání, Galerie Fronta, Praha
1968 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům republiky, Praha
1967 Obraz 67. Celostátní výstava současné malířské tvorby, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
1967 Mostra d'arte contemporanea cecoslovacca, Castello del Valentino, Turín
1967 Moderne Kunst aus Prag, Celle, Soest, Kunsthalle zu Kiel
1967 17 tsjechische kunstenaars (17 českých umělců), Galerie Orez, Den Haag
1966 Tschechoslowakische Plastik von 1900 bis zur Gegenwart, Museum Folkwang, Essen
1966 Tschechoslowakische Kunst der Gegenwart, Akademie der Künste, Berlín
1966 Tokyo International Exhibition of Art, Tokyo
1966 Nové cesty: Přehlídka současné avantgardy, Dům umění, Zlín
1966 Jarní výstava 1966, Mánes, Praha
1966 Aktuální tendence českého umění. Obrazy, sochy, grafika, Galerie Václava Špály, Praha
1965 Tschechoslowakische Kunst heute: Profile V, Städtische Kunstgalerie, Bochum
1965 Sochařská bilance 1955–1965, Olomouc
1965 Objekt, Galerie Václava Špály, Praha
1965 Małarstwo a rzeźba z Pragi, Krakov
1965 La transfiguration de l'art tcfhéque: Peinture - sculpture - verre - collages, Palais de Congres, Liege
1965 Keramik aus 12 ländern, Internationaler Künstlerclub IKC (Palais Pálffy), Vídeň
1965 Grafika 65, Vlastivědné museum, Písek
1964 Výstava D, Galerie Nová síň, Praha
1964 Tvůrčí skupina Máj, Galerie Nová síň, Praha
1964 Socha 1964, Liberec
1963 Umění 1900–1963, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
1961 Tvůrčí skupina Máj, Poděbrady
1961 Nejkrásnější knihy roku 1960, VŠUP, Praha
1958/59 Umění mladých výtvarníků Československa 1958. Obrazy a plastiky, Jízdárna Pražského hradu, Dům umění města Brna
1958 2. výstava Skupiny Máj 57, Palác Dunaj, Praha, Varšava    
1957 Mladé umění / Tvůrčí skupina Máj 57, Obecní dům, Praha
Zastoupení ve sbírkách
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou (České Budějovice) České muzeum výtvarných umění, Praha Galerie Benedikta Rejta, Louny (Louny) Galerie hlavního města Prahy, Praha Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary (Karlovy Vary) Galerie výtvarného umění, Roudnice nad Labem (Litoměřice) Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb (Cheb) Generali Foundation, Vídeň (Wien) Moravská galerie v Brně, Brno (Brno-město) Museum Bochum, Bochum Museum des 20. Jahrhunderts (20er Haus) / Museum Moderner Kunst, Vídeň (Wien) Národní galerie v Praze, Praha Rupertinum, Salzburg
Další realizace

Sympozia

 

1967      sochařské sympozium, Vyšné Ružbachy

1966      sochařské sympozium, St. Margarethen (Rakousko)

1964 a 1965        sochařské sympozium, Gmunden (Rakousko)

Monografie, katalogy, publikace

Monografie, katalogy, publikace

Zbyněk Sekal: Práce za posledních pětapadesát let, text: H.Baumann,W. Hofmann, M.Klimešová, Z. Sekal, GHMP, Praha 1997

1992 Zbyněk Sekal: Některé práce z let 1940 – 1992,text: W. Hofmann, Z. Sekal, J. Valoch,  Dům umění města Brna, 1992

1991 Sekal: scultore, S. Martini, Z.Sekal, Studio oni de Rossi, Verona, 1991

1988 Zbyněk Sekal: Bronzen, Zeichnungen, Neue Galerie, Wien, 1988

1982 Zbyněk Sekal: Geflechte Anwendungen eines Verfahrens, Neue Galerie, Wien 1982

1977 Zbyněk Sekal: Zusammengesetzte Bilder (Zeichnungen), Graz 1977

1971 Zbyněk Sekal: Bilder und Skulpturen, Travaux R, Vídeň 1971

1969 Zbyněk Sekal: Skládané obrazy a sochy, Text: J.Chalupecký SČVU, Praha 1969

1968 Zbyněk Sekal, Skládané obrazy, Divadlo za branou, 1968

1965 Zbyněk Sekal: Sochy - reliéfy 1948 – 1965, text: J. Kříž, SČVU, Praha 1965

Další literatura

M. Klimešová, Pozdrav daleké země, pozdrav daleké zemi. Zbyněk Sekal a Japonsko, Arbor vitae, Řevnice 2014

New Sensitivity / Nová citlivost, Czech Sculpture of the 1960s - 1980s / České sochařství 60. - 80. let 20. století, M. Knížák a kol., NG v Praze 2010

M. Klimešová, Roky ve dnech, České umění 1945 – 1957, GHMP, Praha 2010

Šedesátá / The sixties, M. Juříková, V. Železný, Galerie Zlatá husa, Praha 2004

České umění 1938–1989, Programy, kritické texty, dokumenty, P. Morganová ed., Academia Praha 2001

M. Nešlehová, Poselství jiného výrazu, Pojetí informelu v českém umění 50. a první poloviny 60. let, Artefact a BASE, 1997

Nové umění v Čechách, J. Chalupecký, M. Nešlehová, H&H, s.r.o., Jinočany 1994

Ohniska znovuzrození, České umění 1956 – 1963, GHMP, Praha 1994

M. Nešlehová ad., Český informel, Průkopníci abstrakce z let 1957 – 1964, GHMP, Praha 1991

Wo bleibst du, Revolution?, Museum Bochum 1998

Sensibilités contemporaines / Contemporary artistic sensibilities, 70 artistes d'origine tchégue et slovaque hors tchécoslovaquie / 70 artists of Czech and Slovak origin living outside Czechoslovakia 1970 – 1984, G. Bénamou, Geneviève Bénamou, Paříž 1985

Aktuální tendence českého umění / Tendances actuelles de l'art tchéque, M. Míčko, AICA, Praha1966

Tschechoslowakische Kunst Heute – Profile,Städtische Kunstgalerie, Bochum 1965

 

 

 

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006-2015
Tyto stránky byly archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu WebArchiv