Artlist - databáze současného umění: Ivars Gravlejs

Jméno: Ivars

Příjmení: Gravlejs

Jiná jména - pseudonymy: VJ Bordel

Narozen/a: 1979

Místo narození: Riga (Lotyšsko)

Působiště: Riga, Praha, Brno

Web: www.ivarsgravlejs.com
https://vimeo.com/user2318205

Klíčová slova

Knihovna CSU: ↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Ivars Gravlejs pracuje převážně s médiem fotografie, kterou využívá jak k zachycení různých obsahů, tak ale zároveň i zkoumá a posouvá možnosti jejího vzniku a užití v rámci konceptuálních strategií. Principy, jež uplatňoval ve svých raných pracích vytvořených během dětství a dospívání v lotyšské Rize, rozvíjí také ve svém pozdějším i aktuálním uměleckém vyjádření. Charakteristickým rysem Gravlejsovy tvorby napříč různými uměleckými cykly je vysoká míra autenticity, spontaneity, svobodného konání, ale i mystifikace a manipulace s divákem. Zároveň je ovšem potřeba poukázat také na jistý, až vědecký přístup projevující se v autorově dlouhotrvajícím zkoumání určitých fenoménů.

Od roku 2009 v projektu Early Works (např. Galerie Jelení) pracuje s archivem, který vznikl v devadesátých letech na počátku jeho tvorby a v němž se uplatňují experimentální přístupy, které lze od kreativního teenagera očekávat. Vznikají tak třeba fotogramy nebo fotomontáže doprovázené vcelku lakonickým autorským komentářem. Obsahem se mnohdy stávají události prožité ve školním prostředí, jež jej svým represivním přístupem znechucovalo, ale i adolescentní hry a nezbytná interakce se spolužáky (např. cyklus Fight). V některých dílech je patrný postsocialistický kontext; v cyklu Concept „2“ nebo v krátkých 8mm filmech například pracuje s tehdy ve světě dospívajících dětí cennou komoditou – s krabičkami „západních“ cigaret nebo plechovkami od sycených nápojů. Již v těchto raných tvůrčích projevech je patrná satira, ironie, provokace, dokonce vulgarita a agresivita, ale i apropriace již hotových, komerčních nebo užitkových obrazových sdělení (např. Erotic Playing Cards), s kterou Gravlejs do jisté míry pracuje i ve své pozdější tvorbě.

Samotným médiem fotografie, procesem jejího vzniku a apropriací v kontextu autorství se Gravlejs zabýval hned v několika projektech. V roce 2005 vznikla performativní akce Exucuse me, could you please take a picture of me? Výsledkem byla série portrétních fotografií umělce, které pořídili náhodní kolemjdoucí, a zároveň video, které při akci umělec tajně natáčel. Po absolutoriu na FAMU připravil společně s Avdějem Ter-Oganjanem fotografickou sérii The Medium is the Message 2008, v níž zobrazují nejlepší fotografické přístroje, které se na trhu v té době objevovaly. Projekt byl podložen rozsáhlým výzkumem, ale umělci do série subverzivně vpašovali i modifikované modely. Například v cyklu zobrazená LEICA M10 byla uvedena na trh až v roce 2017. Vlastní snímky fotoaparátů nebyly (kromě těch manipulovaných) autorské, ale stažené z webových stránek a doplněné detailním výčtem technických parametrů přístrojů. Metoda katalogizace a věcného zobrazení objektů – uplatňovaná například manželi Becherovými – je zde tak dotažena ad absurdum.

Apropriativní postup a práci s již existujícími záznamy od amatérských uživatelů zvolil Gravlejs také u fotografické série nazvané Latvian Girls and Boys (2006), v níž sledoval a kriticky zpracoval – paradoxně tím, že do obrazů vůbec nezasahoval – vizuální negramotnost uživatelů lotyšské sociální sítě. Oproti dvěma dále zmíněným Gravlejsovým projektům zde uživatelé nahrávali obrazovou informaci do veřejného virtuálního prostoru zcela dobrovolně. U pozdějších cyklů Photographer without Camera (2011) a Message To No One (2011), kde se Gravlejs tématy amatérství a oproštění se od uvažování nad procesem fotografování zabývá také, předcházelo vzniku samotných artefaktů čistě konceptuální uvažování a propojení s praktikami umění happeningu. V několika obchodech s elektronikou autor do vystavených fotografických přístrojů vložil SD karty nebo jiná paměťová zařízení, která po čase sesbíral a na nich zachycený materiál bez dalších úprav využil. Gravlejse v těchto cyklech samozřejmě nezajímá technická ani estetická stránka obrazu; většinou se jedná pouze o zachycení náhodného výseku, které závisí na schopnostech a vidění anonymního zákazníka.

Otázku subverzivní role umění, převedenou navíc do masmediálního prostředí, promýšlí a tematizuje v cyklu My Newspapers (2008–2009). Gravlejs jeden rok pracoval jako fotoreportér v Deníku, kde fotografie – ještě před tím, než je odevzdal editorovi – manipuloval. My Newspapers tak skrze téměř nepostřehnutelné zásahy upozorňuje na manipulativní techniky samotných médií. Na tento projekt pak navazoval např. vznik „fake katalogu“ Nelson Goodman – L´art en théorie et en action (2010), do nějž byly listy s fotografiemi ze zmíněného cyklu zasazeny.

Coby vizuální materiál Gravlejs často využívá jídlo, konzumní zboží nebo exkrementy. Např. v cyklu Shopping Poetry (2012–2019) vybírá na základě vizuální podoby anebo názvu několik položek, které umístí v určitém sledu na pokladní pás. Nakoupené zboží Gravlejs fotograficky zachytí. Zároveň, v návaznosti na namarkování jednotlivých artefaktů, vznikne na účtence rytmická „báseň“. Fotografie i účtenky jsou pak ve finální podobě díla adjustovány společně. V umělcově tvorbě lze celkově vypozorovat zájem o jedinečnost okamžiku – objekty, které zachycuje, jsou produkty daného času, místa a společnosti.

Další poloha, kterou ve své práci Gravlejs dlouhodobě zohledňuje, je klaunství. Konkrétně pracuje například s postavami Pata a Mata. Záměr pracovat s převodem fotografických sekvencí z animovaných krátkometrážních filmů s touto dvojicí do reálných objektů uplatnil autor na výstavě Angry Birds v Museu moderního umění ve Varšavě (2012), v Kim? Contemporary Art Centre v Rize (2012) nebo naposledy v Galerii města Blanska (2019). Postavy dvou neumětelů využil také v rámci performance, při níž vedli s přizvaným kolegou v maskách animáků rozhovor na téma „těžký život umělce“. Nebo když se inspiroval tématem kutilství v absurdní podobě a v rámci Malostranských dvorků (2018) potáhl interiér kavárny umělým trávníkem, takže výslednou instalací interpretoval estetiku deformace a transformace objektů tak, jak ji můžeme vidět právě u Pata a Mata. Jak ale sám autor říká, Pat a Mat nejsou typičtí klauni podle vzoru klasických cirkusových whiteface a august – oba mají destruktivní a v šílených nápadech se podporující charakter, což v lecčem právě připomíná i Gravlejsovu tvorbu. Pat a Mat jsou symbolem kutilů, kteří mají předobraz v každodenním životě v reálném socialismu. Estetika kutilství je pak v podstatě synonymem pro amatérismus – a tou Gravlejs vládne se sebevědomou jistotou.

Vedle obsahově i konceptuálně rozsáhlejších cyklů se v Gravlejsově práci objevují i drobnější nebo jednorázové projekty. Za zmínku stojí např. akce ve veřejném prostoru From CUNT to CUNT (2010), kdy společně s Petrou Pětiletou manipulovali s obřím, třírozměrným nápisem RIGA stojícím vedle dálnice, aby jej přeměnili na slovo PĪČA. Tato intervence byla součástí projektu s cílem zmapovat socio-ekonomický kontext hlavního města Lotyšska.

Umělec občasně pracuje také s novými médii, jejichž využitím paroduje je samé, respektive vizuální obraz obecně: např. video La-La (2007) vytvořené v aplikaci iMovies nebo utopický projekt Pic to Mars (2017), což je autorská aplikace, která zcela bez relevance vyhodnotí, nakolik je fotografie uměleckým dílem.

Dílo Ivarse Gravlejse je založeno na avantgardních a konceptuálních principech tvorby. Pod vulgární a směšnou slupkou se skrývá hluboká kritika určitých společenských fenoménů, ale i umění jako takového. V této anotaci je uveden pouze výčet umělcových zásadních prací. Uceleně lze Gravlejsovu tvorbu dohledat na jeho webu, jenž by se dal označit za samostatné umělecké dílo.

Autor/ka anotace: Barbora Hájková

Publikováno: 2020

Profesní životopis

Studium:

od 2015
doktorské studium – Ateliér malířství II (škola Vladimíra Skrepla), AVU
2000–2007
bakalářské a magisterské studium – Katedra Fotografie, FAMU

Stáže, tvůrčí pobyty:

2014
Nadace K.Smirnova&V.Sorokina, Moskva
2012
Stiftung Künstlerdorf Schöppingen
2011
Solenzart / Marine de Manichino, Solenzara
Akademie Schloss Solitude, Stuttgart
2010
Botkyrka, Stockholm
2008
Shargorod
2007
Chantier Public, Lyon
2004
Cultural City Network Graz, Graz
2003
Les Rencontres Fotografie d 'été, Niort

Ocenění:

2010 Photo Sittcomm Award 2009 nominace na Cenu Jindřicha Chalupeckého

Členství ve skupinách nezařazených do databáze: Perverse Corpse (s Alicí Nikitinovou)

Výstavy

Samostatné výstavy: 2019
Pat a Mat: výběr z prací, Galerie města Blanska, Blansko
2018
Outlet, Umělecký salon Mukusalas, Riga
Nákupní poezie, Galerie Careva contemporary, Riga
Práce a výzkum, Galerie Kaunas, Kaunas
Módní přehlídka Kebab (společně s M.Griestiņa), Rižská bienále fotografie, Riga
2017
Zátiší, MVT letní dům, Riga
2016
Neznámá lotyšská fotografie, Lotyšské Muzeum Fotografie, Riga
2015
Akce / Fotogram s živým kaprem, Galerie Fotograf, Praha
2014
Budou tam čůráci, Centrum pro současné umění Futura, Praha
Pop, Berlinskej model, Praha
2013
Všechny tadý jsou čuráci!, Karlin studios, Praha
Kdo je další, Galerie Svetlana, Moskva
Hodiny fotografie, Galerie Fotograf, Praha
2012
Kinetické plastiky, Projekt Plus (v rámci festivalu Fotograf), Praha
Riga (společně s P.Pětiletou), Riga ArtSpace, Riga
Riga (společně s P.Pětiletou), Karlin Studios, Praha
2011
Obraz, Galerie 207, Praha
Pražské biennale 4, Tranzitdisplay, Praha
2010
Rané práce, Měsíc fotografie, Bratislava
Die 90er und dann, Kunsthalle, Erfurt
Oui, Galerie Oui, Grenoble
2009
Rané práce, Galerie Jelení, Praha
Vidíš, co já vidím, Galerie Entrance, Praha
Moje noviny, Galerie NoD Box, Praha
2008
The Medium is The Message (společně s A.Ter-Oganianem), Ateliér Josefa Sudka, Praha
2006
Nová vlna ve fotografii, Galerie Lumen, Budapešť
2004
Fotovýstava, Galerie Forward!, Berlín

Skupinové výstavy nezařazené do databáze: 2019
Photo London, Somerset House, Londýn
Monolog kominíka ve městě bez komínů, Nevan Contempo, Praha
Bienále umění a podnikání MABOCA, Madona
25 ans de Rencontres de la Jeune Photographie, Niort
2017
Nové akvizice LNMA. 21. století, Lotyšské národní muzeum umění, Riga
Central by East Central, Galeria Arsenal, Bělostok
2016
Performing for the Camera, Tate Modern, Londýn
2015
Ex&Post, Australské centrum pro fotografie, Sydney
2014
Pching-jao mezinárodní festival fotografie, Pching-jao
Mezinárodní bienále fotografie a vizuální umění, Lutych
2013
Nic takového, 5. Moskevské bienále, Moskva
2012
Biel Festival fotografie, Biel
Angry Birds, Muzeum moderního umění, Varšava
2011
On.Off, 4. Moskevské bienále, Moskva
NY / PRAGUE 6, České centrum v New Yorku, New York
2010
Keine Angst!, Tapetenwerk Halle C, Lipsko
Tape it!, Centrum současného umění Oui, Grenoble
2009
Hlava, Karlin studios, Praha