Tomáš Moravec

Portfoliem Tomáše Moravce prochází několik styčných linií. Ta nejvýraznější by se dala definovat jako vize prostorového a situačního designu. Moravcovy starší projekty souvisejí se změnou veřejného prostoru a jeho dispozitivu. Charakter těchto změn ovšem nespočívá v radikálním a všeobjímajícím řezu povrchem, ale spíše ve vytvoření nenápadné odchylky, která mění jeho vnímání. Veřejný prostor pro něj reprezentuje myšlenkovou situaci, která je chápána stereotypně ve své neměnné funkci a Moravec ji svými zásahy dekonstruuje. Ve starší práci Nalajnováno (2008) kupříkladu přetvářel slepé a nevyužívané travnaté plochy ve fotbalová hřiště. Performance Situace (2008), kterou Moravec realizoval v rámci své stáže v Bratislavě, spočívala v iluzivní změně prostoru za pomocí maskování světla z projektoru.

Světlo se také stalo stěžejním prvkem instalace Nemoc bílého muže, prezentované na výstavě finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2008. Světelné intervence jednoduchých a nenarativních obrazců na pár minut měnících veřejný prostor byly v galerii prezentovány fotografickou dokumentací. Světelné tvary byly vytvářeny prostým způsobem: maskováním světelného toku projektoru napájeným z autobaterie. Tento proces byl rychle vznikající a zanikající a jeho jádrem byla performativita. Průběh akce generoval určitou nahodilost výsledných světelných tvarů, přinášející náznak poetiky. Dílo však v autorově interpretaci také odkazuje na problematiku zacházení s životním prostorem vyspělou západní civilizací, jak předjímá název celého projektu.

Jisté poetické kvality má křehká instalace Geodetické body (2014): vratký stativ pro kameru snímající iluzi hvězdné oblohy. Ve videu se autorovým zásahem zhroutí jak konstrukce, tak i samotná iluze vesmíru. Vztah vesmírných dálek a blízké každodenní skutečnosti se také velmi subtilně projevuje v díle Náhradní měsíc (2012). I přes to, že toto dílo řeší otázky měřítka a měřitelnosti, působí především jako asociativní vizuální situace.

Formální kód, který Moravec nejčastěji používá, je jazykem funkčnosti. Jednoduchost až strohost výsledků jeho práce je podmíněna jejich funkcí a průběhem situace, v níž hrají roli. Předvojem prostorových a materiálových vztahů jsou myšlenkové situace. Ve videu Tak já to pouštím (2011) je mechanický pás třídírny odpadu vystaven neočekávané situaci v podobě nesešlapaných kartonových krabic převázaných lanem. Vzniká jakýsi objektový Sisyfův výstup, jenž spočívá v opakovaném pokusu mechanického pásu vyvézt kartony nahoru a v následném neúspěchu tohoto počínání. Video nám ukazuje jednoduché a absurdní divadlo stroje a kartonů, které na konkrétním příkladu demonstruje vznik odchylky ve výchozím funkčním nastavení.

Podobu nesmyslného počínání má performance To vydrží (2011), v níž Moravec pomocí podivné konstrukce nasazené na záda udržuje ping-pongový míček ve vzduchu prostřednictvím fukaru a vše natáčí na videokameru. Opět se zde opakuje vzorec jednoduchého principu, prostých prostředků a nelehce definovaného důvodu celé akce. Ta má podobu hry či cvičení, která stejně jako výše zmíněné intervence posunují stereotypní chápání každodennosti, aniž by do ní radikálně zasahovala.

K dalším ze série absurdních performancí patří i pravděpodobně nejznámější Moravcův projekt (masově rozšířený na internetu), videozáznam akce Paleta (2008). Autor vyrobil paletu s kolečky, zkonstruovanou na míru úzkokolejní dráze v Bratislavě. Ve videu se na ní prohání tramvajovými kolejemi, což přináší velice vtipný a nápaditý výsledek, zároveň však představuje podvratné využití a zneužití nastaveného systému.

Jednu ze svých myšlenkových metod Tomáš Moravec popisuje jako asociativní fyziku. Inspiruje se jevy, jež demonstruje v mírně pozměněném prostředí či s jinými činitely. Ty potom nereprezentují pouze obecně platný princip, nýbrž i různorodé subjektivní interpretace. V projektu Otázka líbivosti pláště (2012–2015) autor v několika variacích pracuje s fyzikálním jevem imploze, jemuž vystavuje průmyslově vyráběné stříbrné kanystry. Kanystry jsou záhadnou silou smršťovány bez zásahu lidské ruky: ve skutečnosti je však jev způsoben nerovnováhou vnitřní a vnější teploty kanystru, která způsobuje podtlak a objekt deformuje. Instalace Opakované selhání (2015) se skládá z osmi v řadě vyrovnaných kanystrů, které jsou efektu imploze vystaveny po různě dlouhé časy, a prezentují tak postupné fáze deformace. Výsledkem je prostorový storyboard, který implikuje i metaforu vztahu mezi vnitřním lidským životem a jeho podrobení vnějšími okolnostmi.

Vztahem prostorového vnímání a vědomí, resp. paměti se zabýval projekt Skici v bronzu (2012–2015). Jeho první fází byla procesuální instalace monumentální drapérie, s jejímž tvarem se v průběhu výstavy v Šalounově ateliéru několikrát manipulovalo, a vznikly tak odlišné verze instalace. Zrakově neuchopitelná část pod černou plachtou byla hypotetickou inverzí, něčím, co je přítomné bez možnosti přímého opisu. Druhá fáze projektu spočívala v modelování různých verzí drapérie s předlohou pouze v podobě celkových fotografií. Modely byly odlity do bronzu a vystaveny spolu s fotografiemi.

Ať už se jedná o hmotu, světlo, či akci, z jednotlivých polí průzkumu autor nejčastěji vytváří modelové situace, kde do vzájemného vztahu uvádí prvky zastupující tu, či onu oblast. Jeho projekty tak mají charakter případových studií, které komentují aspekty lidského vnímání a vztah individua k okolnímu prostoru.

Jiné prezentace:

2016
Mřížka - kurátorská selekce videí pro MDF Ji.hlava
Neklidná figura současnosti - debata, prezentace
PechaKucha Night Prague vol. 48

2015
Zlínský salon mladých, prezentace laureátů

2014
Pěstuj prostor, Plzeň (CZ)
Modularita a využití modulárních jednotek v současné architektonické praxi, Karlín Studios, Praha (CZ)

2013
Závěrečná prezentatce – Studios Das Weisse Haus, Vídeň (A)
Prostor pro: umění1 – Moravská galerie, Brno (CZ)
Supper Club (2): The Hybrid proposition – TBA21 Augarten Contemporary, Vídeň, (A)
Autorská videoprojekce – Školská 28 Komunikační prostor, Praha (CZ)
Openstudios – Trinagle Arts Association, New York (USA)
Stezka odvahy / prezentace – Offcity Architekti, Pradubice (CZ)

2012
Stezka odvahy / prezentace – Meetfactory, Praha (CZ)
Stezka odvahy / prezentace – PAF, Olomouc (CZ)
UMA: Dialogy – workshop Is medium the message? – Prádelna Bohnice, Praha (CZ)
CULBURB projektové setkání – Architektur Zentrum Wien, Vídeň (A)
Rozdělovací – Autorská prezentace, Olomouc (CZ)
PechaKucha night – Plzeň (CZ)

2011
Visual manual – DOX, Praha (CZ)
Rewind vol.16 – Moravská galerie, Brno (CZ)

2010
PechaKucha night – Stanica Zárečie, Žilina (SK)

2009
Videoart match vol.4 – Banská Bystrica, (SK)

2008
Mezinárodní filmový festival – Bratislava (SK)

2007
Území nikoho / Jednovečení proejkce ve veřejném prostoru – Plzeň (CZ)