Kandarya – Mahadeva

Dílo Kandarya – Mahadeva vzniklo rok po studijní cestě Jany Želibské do Paříže. Název odkazuje k indickému paláci z jedenáctého století a k hinduistickým tantrickým rituálům souvisejícím s erotikou. Instalace zahrnuje několik nadměrných, stylizovaných ženských figur vyvedených v sytě růžové barvě. Kosočtvercový či oválný otvor nacházející se v oblasti klína je u každé lemován růžovobílou girlandou z papírových květů, která tvoří i sloupový rám výjevu. Původní instalace byla uvedena v Galerii Václava Špály na popud Jindřicha Chalupeckého. Měla zasahovat i ven, na ulici, a to obdélníkovým poutačem poskládaným na každé straně z dvanácti menších stylizovaných siluet ženských těl. Vzhledem k politické situaci i explicitnímu sexuálnímu podtextu však tato část nebyla povolena. Dílo zůstává důležitým milníkem v tvorbě Želibské, ukazuje pro ni příznačnou mnohovrstevnatost a typická témata. Siluety připomínají popkulturní tanečnice s květinami předznamenávajícími éru květinových dětí a volné lásky.

Kandarya – Mahadeva bývá rovněž považováno za protofeministické dílo vyrovnávající se s patriarchátem, čímž se jeho narativ stává velice aktuálním. Díky původně zamýšlenému zasazení do veřejného prostoru lze rovněž hovořit o vztahu s land artem, ačkoliv se nejednalo o přeformování přírody, nýbrž o zásah do urbanistické krajiny. V té době ovšem dost odvážný a nečekaný: měl narušovat její obvyklý řád, nečekaným způsobem odhalovat (lidskou) přirozenost a nabízet nový pohled na všední běh věcí – obdobně jako některá pozdější autorčina díla spojená již přímo s hnutím land art. Obecně pak dobře ilustruje její schopnost být opakovaně mezi průkopníky nových směrů.