Artlist - databáze současného umění: Petra Hlaváčková

Narozen(a): 1981

Místo narození: Brno

Působiště: Brno

Web: www.petrahlavackova.wordpress.com

Klíčová slova

O teoretikovi

Petra Hlaváčková je historička umění, kurátorka, dokumentaristka a publicistka, jejíž práce je silně ukotvena v zájmu o architekturu, urbanismus a feministické teorie. Tyto oblasti se však v její práci neustále prolínají a přesahují do dalších oborů, především do sociologie (gender studies), která se stala výrazným elementem nejen v Hlaváčkové odborném výzkumu, nýbrž také v koncepci a struktuře jejích výstav.

Petra Hlaváčková ukončila studia dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně diplomovou prací o architektovi první poloviny 20. století Karlu Lehrmannovi. Již tato práce naznačuje následné zaměření Hlaváčkové na dějiny architektury 20. století. Svůj zájem uplatnila při práci na Brněnském architektonickém manuálu, který mapuje brněnské stavby postavené v letech 1918–1945. Projekt vyústil do publikace průvodce po architektonických památkách v Brně (2011) a do internetové databáze, která se v současnosti rozrůstá i o poválečné stavby (2019). Petra Hlaváčková byla spolu s Rostislavem Koryčánkem, Šárkou Svobodovou a Lucií Valdhansovou jednou z iniciátorek projektu a zároveň koordinátorkou a autorkou textů k jednotlivým dílům.

Důležitou teoretickou bází je pro Petru Hlaváčkovou korpus feministických teorií, přičemž ona sama ve svém výzkumu neustále usiluje o propojení tohoto teoretického přístupu s praktickým uplatněním. Zabývá se reflexí feministických perspektiv v rámci umělecké teorie a praxe, kde se často kromě historického a uměleckohistorického výzkumu (zejm. přístupy sociálních dějin umění) zajímá i o sociologické souvislosti. Jako příklad může dobře sloužit její příspěvek na konferenci Feministická avantgarda (nejen) v česko-slovenských souvislostech (2019) v Domě umění v Brně, ve kterém nastínila obraz každodenního života umělkyně v 70. a 80. letech v československém prostředí s ohledem na otázku ženské emancipace. Hlaváčková se také věnuje umělecké kritice, kdy se v řadě textů vztahuje k realizovaným výstavám s genderovým zaměřením a zamýšlí se nad možným produktivním využitím feministických teorií v koncepci jednotlivých výstav. (Viz Ne každá ženská výstava je feministická a Feministická slepota české umělecké scény)

Architektura a feminismus však nepůsobí v Hlaváčkové výzkumu pouze odděleně. Jejich vzájemný průnik formulovala například jako editorka ve speciálním čísle časopisu ERA 21 Osvobozený prostor (01/2016), kde se pokusila představit hlavní problémy v architektuře a urbanismu z perspektivy genderu. Mezi takto specifikovaná témata patří zejména otázky týkající se struktury vzdělávání a organizace institucí, kde Hlaváčková zdůrazňuje potřebu platforem určených pro síťování žen a vzájemnou výměnu poznání, zkušeností a reflexi problémů souvisejících s rodem. Druhý základní okruh otázek zformulovaných v rámci zmíněného periodika sestává z diskuse o nových přístupech k urbanismu a plánování měst. Petra Hlaváčková se v tomto směru zajímá zejména o vztah genderu a utváření veřejného prostoru a o architektonické projekty založené na sociologických výzkumech a zohledňující specifické chování a potřeby jednotlivých skupin obyvatel. U těchto projektů je pak pro ni zásadní především aktivní zapojení většího počtu žen do procesu vytváření urbanistických návrhů, kam tak mohly vnést své cenné, ale často přehlížené zkušenosti s veřejným prostorem a pohybem ve městě. V tomto ohledu je také důležité hovořit o otázce viditelnosti žen či jiných skupin ve veřejném prostoru, a to jednak ve smyslu konkrétním, fyzickém, ale i ve smyslu jejich přítomnosti a zapojení v institucích, které tento prostor formují. Důraz na viditelnost má přitom také zjevný politický a aktivistický rozměr, kdy je architektura nahlížena jako nástroj společenské změny. Jedním z praktických výstupů tohoto uvažování je Hlaváčkové působení jako konzultantky zaměřené na tzv. gender mainstreaming, tedy plošné dosažení rovnosti pohlaví, konkrétně při plánování měst.

Podstatnou součástí odborné práce Petry Hlaváčkové je také kurátorství, přičemž její kurátorské projekty vznikaly převážně v rámci aktivit 4AM Fóra pro architekturu a média v Brně, který spolu se Šárkou Svobodovou a Barborou Šedivou založila. V průběhu let 2011–2012 byla tato organizace správcem Galerie architektury v Brně, kde Petra Hlaváčková realizovala několik větších výstav s rozsáhlým doprovodným programem. Po úvodní výstavě Revoltujíci lidé (2011) následovala série výstav, diskusí, přednášek a workshopů se zastřešujícím názvem Kompaktní město (2011). Tento projekt byl zaměřen na úvahy o současných architektonických realizacích v již existujících městských strukturách, v nichž se klade důraz na citlivost k předešlým vrstvám urbanistických a architektonických řešení. Výstava vynikala specifickým charakterem založeným na interaktivitě, kolaboraci a konfrontaci (proces vzniku autorských zásahů a instalací v prostoru galerie byl od počátku veřejně přístupný), přičemž tato dynamická koncepce tak měla vyvolávat dojem neukončeného experimentu reflektujícího samotný charakter rozvoje dnešních měst. Výrazným projektem byla také následující výstava Zabij svého Fuchse / Kill your Idol (Brno 2011, 13. bienále architektury v Benátkách 2012, Lipsko 2013) nabízející netradiční pohled na současnou architektonickou scénu v Brně nahlíženou skrze postavu architekta Bohuslava Fuchse a jeho dědictví. Narativ výstavy se opíral o Freudovu psychoanalýzu a o výpovědi vybraných brněnských autorů – a jejich reflexi vlastních vzorů a otcovských figur – prezentované prostřednictvím videí a autorské instalace. Psychoanalýza se přitom stala součástí i pozdějšího výstavního projektu Petry Hlaváčkové situovaného do uměleckého centra v psychiatrické klinice Prádelna Bohnice a založeného na hlubším výzkumu a analýze tohoto konkrétního místa (Psychoanalýza jednoho prostoru aneb sonda do podvědomí bývalé bohnické prádelny, 2013).

Z popsaných kurátorských koncepcí je zjevné, že Petře Hlaváčkové nejde jen o klasickou prezentaci vybraných uměleckých děl, nýbrž že výsledné výstavy chápe jako součást širšího výzkumu. Jednotlivé projekty a výstupy jsou tak pojaté spíše jako úvahy či otevřené analýzy zvoleného problému s důrazem na interakci s divákem a stimulaci diskuse.

Petra Hlaváčková je také autorkou několika dokumentárních filmů (Když máš práci, máš všechno) a je členkou filmařského kolektivu Guerilla.film. Pro kulturní čtrnáctideník A2, kde působila jako redaktorka výtvarné rubriky, připravila čísla věnovaná ženským kolektivům a islámskému feminismu. Je iniciátorkou výzkumné dílny Move the City zaměřené na pohyb a prožívání veřejného prostoru.

Autor/ka anotace: Viktória Beličáková

Publikováno: 2019

Profesní životopis

Vzdělání, granty a stipendia

2016 – současnost

Angewandte Universität ve Vídni – ateliér Art and Film (vedený prof. Thomasem Heisem)

2001–2007

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity – obor Dějiny umění a Francouzský jazyk a literatura

(Magisterské studium, diplomová práce: Architektonická tvorba Karla Lehrmanna)

2004

Studijní pobyt na Univerzitě Jean Moulin v Lyonu v rámci programu Erasmus

1992–2000

Taneční konzervatoř Brno

Rezidence a stipendia

květen–červenec 2018

Stipendium Mileny Jesenské pro novináře na Ústavu humanitních věd (IWM) ve Vídni

Projekt: Přehodnocení feminismu: Genderová politika v Rakousku a Československu v 60. a 70. letech

prosinec 2014

Rezidenční kurátorský pobyt v MuseumQuartier ve Vídni

Projekt: Nevyužitý potenciál feministické umělecké teorie

březen–červen 2012

Čtyřměsíční studijní pobyt na Angewandte Universität ve Vídni v rámci stipendia Aktion

Praxe

2018 – současnost

Konzultantka a badatelka na volné noze, téma genderu ve vztahu k veřejnímu prostoru

2017

Editorka výtvarné sekce, magazín A2 kulturní čtrnáctideník

2015–2016

Redaktorka, časopis ERA21

2015

Specialistka na moderní architekturu, Metodické centrum moderní architektury v Brně

2011–2016

Vyučující, Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

2016 Seminář: Feministická teorie dějin umění II

2014 Seminář: Feministická teorie dějin umění

2014 Cvičení: Kurátorství jako výzkum

2013–2015 Cvičení: Reflexe brněnské poválečné architektury

2011–2015 Cvičení:Reflexe brněnské meziválečné architektury

2012‒2015

Organizátorka mezinárodního festivalu taneční improvizace se zaměřením na pohyb ve městě Move the City

2011–2015

Spolupráce na sociologickém výzkumu Katedry sociologie Masarykovy univerzity s názvem Leperiben – paměť romských robotníků
- dokumentární film Když máš práci, máš všechno (s Tomášem Hlaváčkem).

2010 – současnost

Spoluzakladatelka nezávislé platformy 4AM: Fórum pro architekturu a média v Brně

2008–2011

Spoluautorka a hlavní koordinátorka projektu Brněnský architektonický manuál – průvodce brněnskou architekturu

2008 – současnost

Spoluzakladatelka a redaktorka odborného serveru o současném umění Artalk.cz

Přednášky, konference, diskuse

2019

Chtěly jsme dělat něco společně: s Adélou Matasovou o ženských setkáváních

příspěvek na konferenci „Feministická avantgarda (nejen) v česko-slovenských souvislostech“

Dům umění, Brno, 11.–12. 2. 2019

2018

Ptejme se znovu: Kde je Ana Mendieta?

příspěvek na konferenci „Modely umeleckého vzdelávania: Odkiaľ a kam?“

Fakulta umění Technické univerzity, Košice, 5.–6. 10. 2018

(publikováno ve sborníku konference pod názvem Za rošádu center. Poznámky k feministickému uměleckému a umělecko-historickému vzdělávání)

2016

Osvobozený prostor / gender – architektura – plánování města

diskuse ERA 21 při příležitosti uvedení nového čísla ERA21 Osvobozený prostor (01/2016)

Kulturní prostor PRAHA – Fórum pro architekturu a média, Brno, 24. 3. 2016

Osvobozený prostor: Architektura a feminismus

přednáška v rámci 28. cyklu veřejných přednášek na téma ,,Feminismus a/v umění“

UMPRUM Praha, 22. 11. 2016

2014

Dokumentace versus inscenace (spolu s Vendulou Hnídkovou, Rostislavom Koryčánkem, Danem Mertou, Michalem Škodou)

diskuse v rámci jarního cyklu „Středy na AVU“

Akademie výtvarných umění v Praze, 14. 5. 2014

Veřejný prostor jako tvář demokracie (spolu s Annou Pospěch Durnovou, Rostislavem Koryčánkem)

diskuse v rámci Týdne města Brna 2014 ve spolupráci s diskusními večery Zelený čaj

Café Tunsgram, 15. 5. 2014

Vitrína a sokl: architektura v muzeu umění (účastnice kulatého stolu spolu s Milenou Bartlovou, Yvonou Ferencovou, Ladou Hubatovou-Vackovou, Ondřejem Chrobákem, Jiřím Javůrkem, Hynkem Látalem, Michaelou Ottovou, Šárkou Svobodovou, Miroslavem Vavřinou)

kolokvium na téma architektura v muzeu umění

Moravská galerie, Brno, 20. 10. 2014

2013

Proč spolu brněnské galerie nemluví? (spolu s Janem Pressem, Terezii Petiškovou, Pavlem Ciprianem, Marikou Kupkovou)

veřejná diskuse ve spolupráci s Artalk.cz

Moravská galerie, Brno, 18. 9. 2013

Výstavy

Výstavy a akce do databáze nezařazené

Filmy

2016

Když máš práci, máš všechno (78 min.)
Spoluautor: Tomáš Hlaváček
Námět: Kateřina Sidiropulu Janků
Anotace: Dokumentární film o tom, jak slovenští Romové přišli do českých zemí za prací a co se dělo potom.

Chceme bydlet! (22 min.)
Spoluautoři: Tomáš Hlaváček, Václav Drozd
Anotace: Dokumentární reportáž sleduje příběhy lidí z Brna, které chtějí soukromé firmy vystěhovat z bytů.

Výstavy

2017

Plný dům (spolu s Barborou Benčíkovou), Brno: Pasáž Alfa, 9.11. - 16.12. 2017

2013

Psychoanalýza jednoho prostoru: sonda do podvědomí bývalé bohnické prádelny (s Barborou Šedivou). Praha: Psychiatrická klinika Bohnice, 16. 8. – 30. 9. 2013

Kill Your Idol: Psychoanalýza současné brněnské architektury. Lipsko: Kunstverein, 20. 9. – 3. 11. 2013

2012

Kill Your Idol: Psychoanalýza současné brněnské architektury. Benátky: 13. Bienále architektúry, součást Československého pavilónu, 29. 8. – 25. 11. 2012

2011

Lidé revoltující: Evropa 1943-1967 (s Janem Taborem). Brno: Galerie architektury, Vlněna, 29. 1. 2011 – 27. 2. 2011

Kompaktní město (spolu s Jakubem Kopcem, Szymonem Rozwalkou). Brno: Galerie architektury, 19. 3. – 24. 4. 2011

Kill Your Idol: Psychoanalýza současné brněnské architektury. Brno: Galerie architektury, 17.11. - 15.2. 2012

Bibliografie

Bibliografie

Monografie

· Petra Hlaváčková, Andera Kalinová, Martin Zaiček. Off Season. Bratislava: Archimera, 2017. 181 stran. ISBN 978-80-972341-3-3.

· Petra Hlaváčková. Brněnský architektonický manuál: průvodce architekturou 1918-1945. Brno: Dům umění města Brna, 2012. 368 stran. ISBN 978-80-7009-161-6.

Katalogy výstav

· Petra Hlaváčková, Barbora Benčíková. Plný dům. Alfa pasáž 1937-2017 (katalog výstavy). Brno: Alfa pasáž, spol. s.r.o., 2017. 22 nečíslovaných stran. ISBN 978-80-270-2055-3.

Stati v odborných časopisech, monografiích a sbornících

Petra Hlaváčková, Vila pro ředitele Báňské a hutní společnosti. In: Jan Sedlák (ed.), Slavné brněnské vily: 77 domů s příběhem. Praha: Foibos, 2013. 296 stran. ISBN 978-80-87073-62-9.

Petra Hlaváčková, Architect Jaroslav Grunt: Between the Avant-Garde and the Office. In: Petr Pelčák, Ivan Wahla (eds.), Jaroslav Grunt 1893-1988. Brno: Dom umění města Brna, 2010. 102 stran. ISBN 978-80-904806-0-5.

Petra Hlaváčková, Architektonická tvorba Karla Lehrmanna. In: Opuscula Historiae Artium, Brno: Masarykova univerzita, 2010, roč. 2009, 1-2, s. 125-141. ISSN 1211-7390.

Petra Hlaváčková, Again Discovered Architect Karl Lehrmann between Vienna and Brno, in: Lukáš Fasora, Jiří Hanuš, Jiří Malíř (eds.), Brno Vídni, Vídeň Brnu: zemské metropole a centrum říše v 19. století: sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 22.-23. listopadu 2007 v Brně. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2008. 427 stran. ISBN 978-80-86488-50-9.

Editorka speciálních vydání

2018