O projektu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Benedikt Tolar

Jméno
Benedikt
Příjmení
Tolar
Narozen/a
1975
Místo narození
Plzeň
Působiště
Plzeň, Manětín
Web
tolarbenedikt.com
Klíčová slova
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Pro sochaře Benedikta Tolara je typická nenásilná hra s odkazem sochařství a břitkým humorem. Tu většinou vytváří recyklací a rekontextualizací odpadového, nebo nalezeného materiálu. Ač výsledky jeho práce mají blízko k objektu, sochařské zázemí je u nich vždy patrné. Výjimečně pracuje i v přírodě na land-artových instalacích, viz Archa (2011), Směrovka (2011).

Dlouhodobě pracuje s komickým použitím ready-madů, které skládá a přetváří v bizarní postavičky. Bytosti ze série Zvěřinec (2000–2011) můžeme vnímat jako výsledek dětské intuitivní hry, avšak s notnou dávkou tvůrčího záměru. Tolar nalezený materiál znovuvynálezá, hledá v nich figurální motivy a kombinuje s dalšími odpadky, kůžemi, kostmi. Tato špatně vycpaná zvířátka jsou kouzelná použitím minima materiálu a jeho figurální přesvědčivostí. Přesto se v jejich stavbě nachází jistý rys dekonstrukce, chybění, což vyvolává pobavení i rozpaky. Typický příklad nabízí umělecké dílo Postele (2004), kde Tolar interpretoval šroubky na rámu postele jako oči a přidal doprostřed gumové upíří zoubky. Kovandovsky nenápadnou invencí výrazně změnil vnímání předmětu každodenní potřeby.

Obdobný přístup jako ve Zvěřinci nacházíme i u série Kosti (2001–2010) a Figury (1999–2010). Všechny tři mají společný rys hravé a ironické vynalézavosti a jednotlivá díla jsou spojena v cyklus jejich formálními aspekty. Zvěřinec zpracovává zvířecí motivy, Kosti pracují s fragmentem kosti a zvláště lebky, a Figury s reprezentací lidského těla. Tyto cykly vznikají během přibližně deseti let, nejsou vytvářená v kontinuální časové lince, ale spíše závislé na objevení vhodného materiálu a definice jeho nové funkce.

Kosti rozpracovávají aspekt modelářství. Model I. (2001), II. (2001), III. (2001), jsou kutilsky propracované modely letadel a vrtulníků. Nacházíme zde kombinaci úlomků z hraček se zvířecími kostmi. Pseudo-stroje poté spojují techniku a prehistorický nádech kosterních staveb. Je otevřenou otázkou na diváka, zda je bude vnímat jako autonomně fungující objekty-hračky, nebo předobrazy k velkým realizacím. V Kostech se vyskytuje i osten smutného sarkasmu v podobě Posledního (2010) a Noubady (2008). Noubady je postavička z žehlicího prkna, navlečená v kožichu a je s podivem, jak může tato syntéza spolu s mrtvolnou lebkou vytvořit tak emotivní dojem.

Nejštiplavěji může působit tělesná vyprázdněnost ve Figurách, kde lidské charaktery obdivuhodně přejímají neživé věci. Podoba člověka je nezpochybnitelná, má však ráz splasklého balónku. I přesto, že zde můžeme subjektivně vnímat konotace na vyprázdněnost současné společnosti a neschopnost nadšení a radosti, jsou sochy plné přímočaré veselosti a srozumitelnosti. Až renesanční eleganci zamilovaného páru představuje instalace Sencor & Ufesa (2010), kde jsou názvy milenců vypůjčeny od značek ventilátorů. Faktu, že tyto formální hry nejsou dětinské, ale myšlenkově odůvodněné, si můžeme všimnout například v Hlavě XXIII. (2002), která je odvozená od literárního díla Josepha Hellera Hlava XXII.

Větší soustředěnost na konkrétní formální prvek a jeho variování se projevuje u cyklu objektů Kříže (2004–2012). Kříže jsou také momentem, kdy se dřívější záměrná infantilita transformuje do více kultivované hry. V něm je symbol kříže vytvářen částmi dřevěných hokejek. I přes jednoduchost a jasnost vizuálních symbolů dílo skýtá otevřený kontext. Kromě spojení fragmentů sportovního náčiní v specifický tvar kříže, se na objektu objevují nápisy jako art, brother,professional, team, které jsou zbytkem původních nápisů na hokejkách. Tato série má určitý pop-artový nádech, tvořený jasnou symbolikou známých motivů, a výraznou barevností nápisů. Tento odkaz k pop-artu pokračuje v sériích Lednice I, II, III.

Lednice III. (2008-2009) tvoří asambláže nalezených částí lednic, zarámovaných do povětšinou okrasných rámů. Oproti dřívějšímu dílu je tato série formálně kultivovanější, neztrácí však dřívější ironický odstup. Když pomineme rámy, reliéf obrazů je geometricky strukturovaný, připomíná minimalistická abstraktní díla. Jejich stylistickou čistotu však někdy porušují popisné ilustrace druhů jídel, které slouží jako návod k uskladnění v lednici. Transcendentní rovina je tak vzápětí nabourána účelovostí, která abstraktní objekty přenese zpět do sfér každodennosti. Opět je to činěno nápaditou cestou vtipu.

Plochost a abstrahování formy v Lednicích pokračuje v sochách ze série Auto-moto (2009-2011). Tolar nadále používá nalezený materiál, v tomto případě se jedná o kapoty aut. Formálně jsou však tyto sochy úplně abstrahované, vynětím z jejich původní funkce z nich vznikají umělecké objekty, které vytvářejí nový obsah. Je to daleko jemnější práce s ready-madem. Rozvíjí se v nich i malířské cítění prací s jejich povrchem. Cyklus soch Střechy (2007 – 2013) jsou přímou vazbou na Auto-moto. V nich hrají hlavní roli střechy aut, které jsou instalovány na zeď. Dodávky a auta jsou Tolarem nechávány napospas osudu kabrioletů a jejich střechy sbírány jako trofeje. Opět je v nich rozvíjená práce s malbou. Některé střechy jsou nalakovány několika vrstvami odlišných barev, a povrch je potom šmirglován tak, že vzniká jakoby grafické zobrazení vrstevnic. V podobném duchu pokračují Vany (2013-2015) a SAT-ANT (2013-2015), pouze je využíván jiný materiál ke zpracování, v těchto případech se jedná o části van, satelitů a televizních antén.

Autor/ka anotace
František Fekete

Publikováno
2015

Profesní životopis

Studium:

 

od 2010

Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Plzeň, ateliér Socha a prostor, odborný asistent

 

2006–2007

VOŠUP Písek, pedagog

 

2005–2010

Ústav umění a designu Plzeň, ateliér Socha a prostor, odborný asistent

 

2001–2002

ZŠ Campanus, pedagog

 

1996–2002

AVU Praha, ateliéry Karla Nepraše, Vladimíra Skrepla


Stáže, tvůrčí pobyty:

 

2012

Tour Seegmuller, project - LA ZONE, Presqu'ile Malraux, Štrasburg, Francie

 

Ocenění:

 

2008

Cena Ng 333 a skupiny ČEZ, finalista

Výstavy

Samostatné výstavy
2014
Na plech, Galerie města Plzně, Plzeň

2013
Země nepřátel, spolu s B. Motlovou, Galerie bratří Špilarů, Domažlice

2012 
Zdroje a vazby, spolu s Renatou Kocmanovou, Blue Cat Gallery, Cherson, Ukrajina

2011
Odpouštění, Galerie Pecka, Praha

2011
Kráva zajíce nedohoní, spolu s Denisou Krausovou, Galerie Chodovská tvrz, Praha

2010
Zvenku i zevnitř, spolu s Luďkem Míškem, Univerzitní galerie, Plzeň

2010
Trofeje, Galerie U Dobrého pastýře, BKC, Brno

2008
Příbytek, nábytek, dobytek.., Galerie Petrohrad, Plzeň

2005
Divočina, Galerie ad-astra, Kuřim

2003
Bez názvu, Prostor pro jedno dílo, Pražákův palác Moravské galerie v Brně
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2015
Budelip, v rámci projektu Zen Plzeň, náměstí Emila Škody, Plzeň

2015
Od podlahy, Galerie Emila Filly, Armaturka, Ústí nad Labem

2015
Ze středu ven, K 13 Kunsthalle, Košice, Slovensko

2014
Who is the director?, festival 4+4 dny v pohybu, Palác u Stýblů, Praha

2014
Ze středu ven, Západočeská galerie, Masné krámy, Plzeň

2012
Šumavská reflexe, Galerie města Plzně, Plzeň

2012
La zone, Tour Seegmuller, Presqu'ile Malraux, Štrasburg, Francie

2012
Skulpturen - sommer, Botanischen Garten, Ulm, Německo

2012
Odnikud nikam, pro nic za nic, blízko hranic, Klášterní kostel sv. Antonína Paduánského, koncertní a výstavní síň, Sokolov

2012
Věznice - místo pro umění, Moravská galerie - UMP muzeum, Brno

2012
Hraniční polohy tradice, Kvalitář, Praha

2012
Nezvaný host, galerie Chodovská tvrz, Praha

2012
Pilsner schaum, Cordonhaus, Cham, Německo

2011
Věznice - místo pro umění, Centrum současného umění DOX, Praha

2011
Pozdní sběr, Botanická zahrada, Praha

2011
Plzeňská pěna, KGVU - Dům umění ve Zlíně, Zlín

2011
Plzeňská pěna, Galerie města Plzně, Plzeň

2011 
Ladový hokej, Múzeum V.Löfflera, Košice, Slovensko

2011 
Pilsner schaum, Kunstverein Weiden,Weiden, Německo

2011 
Ohrožený duch, galerie Tic, R2, Brno

2010
02:15, Topičův salon, Praha

2010
Fair play, Starý pivovar, Brno

2009 
Böhmen liegt am meer (II), Tschechisches Zentrum, Berlín, Německo

2009
X + X 09, Oberpfälzer Künstlerhaus Schwandorf-Fronberg, Německo

2009 
Böhmen liegt am meer,Städtischen Galerie Bremen, Německo

2008 
Cena NG 333 a skupiny ČEZ, Finalisté, Veletržní palác, Národní galerie v
Praze

2008
Nic na odiv...?, Kateřinská zahrada, Praha

2008 
Jiná skutečnost, Galerie města Plzně

2008 
Sochy v ulicích/Brno open art 08, Brno

2006
X+X 06, Galerie u Bílého jednorožce, Klatovy

2006 
Kvalitní řešení, Galerie moderního umění v Hradci králové

2005 
Lesbická škola Karla Nepraše, Dům umění v Opavě

2005
Les, Galerie města Plzně, Plzeň

2005
Socha dnes - Výběr z českého sochařství 1995 - 2005, Veletržní palác, Národní galerie, Praha

2004 
Socha v zahradě, Botanická zahrada, Praha

2004
Dole bez, Výstavní síň Karla Pipicha, Chrudim

2003
Po roce, Hořické muzeum, Hořice

2002 
Diplomanti AVU, Veletržní palác, Národní galerie v Praze

2002
Jojo efekt, Wortnerův dům AJG, České Budějovice

2001
Hermeneutika aneb šuliny si šeptají, galerie Roxy, Praha

2000 
Výstava AVU, Mánes, Praha

1999
Bez názvu, Věž, Liberec
Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie v Praze
Galerie Klatovy/Klenová
Artotéka města Plzně
Sbírka bratří Markových
soukromé sbírky ČR, USA, Německo, Francie, Turecko
Další realizace

2015
Beetle, (mobilní plastika), EHMK Plzeň 201
Disco, (mobilní plastika), EHMK Plzeň 2015

2014
Maminka, Srbice, okr. Domažlice, ČR
V kleci, Čermná, okr. Domažlice, ČR

2013
In memorian, Strýčkovice, okr. Domažlice, ČR

2012
Flatlet II, Botanischen garten, Ulm, Německo

Monografie, katalogy, publikace

Články, média, internet

2014
BROZMAN, Dušan. Na plech: Plzeň, Galerie města Plzně, 21. 8.- 1. 10.; kurátor Jindřich Lukavský. Ateliér. 25.09. 2014, roč. 27, č. 19, s. 3. 

2011
VAŇOUS, Petr. Tolarova parafráze kódu. Ateliér, 2011, roč. 24, č. 20, s. 4. ISSN 1210-5236.

Vaňous, Petr. Dvě hodiny patnáct. Ateliér, 2011, roč. 24, č.1, s. 4. ISSN 1210-5236

2008
JANÁS, Robert. Socha nebo objekt: dva principy současného sochařství. Art & Antiques: váš průvodce světem umění. 2008, léto, s. 36-42.

NETOPIL, Pavel. Sochy v ulicích-Brno Art open 2008. A2 kulturní týdeník, roč. 4,č. 26, 25.6.2008, s. 9, ISSN 1801 - 4542

2005
NETOPIL, Pavel. Divočina. Ateliér, 2005, roč. 18, č. 20, s. 4. ISSN 1210-5236.

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz ©2006–2024
Nahlásit chybu