Neurotic

Eugenio představuje svůj archiv předmětů, které původně neměly být uměleckým dílem. Tvůrcem není Eugenio umělec, ale nervózní těkavé Eugeniovy ruce, které mimoděk během rozhovoru, čekání na někoho či osamoceném lelkování skládají předměty denní potřeby, nahodilé zbytky a fragmenty. Rolují je, muchlají, splítají dohromady. Ukazuje možné způsoby lidské kreativity, která nemusí mít zdaleka podobu jen plánovaného díla. Eugeniova práce je terapeutická v pravém slova smyslu. Ukazuje činnosti, lidskou posedlost, možnosti seberealizace, spíše než zdeformované předměty, které se staly terčem autorovy nálady a ledabylé tvořivosti. (DOMINIK LANG)