Faust's Bed II (Faustova postel II)

Tvorba Barbary Benish vychází z konceptuálního přístupu, který je protaven konkrétní inspirací – prostředím, příběhem či smyslovostí samotných objektů (často využívá materiálů s nápadnými fyzickými vlastnostmi jako jsou přírodniny, rostliny, voda, led, peří, pryskyřice, textilie, atp.). Kulturní symboliku tedy chápe jako otevřenou strukturu, rezervoár témat a motivů k volnému přetváření a svá témata také opakovaně re-kontextualizuje v různých souvislostech. Ve svých instalacích zkoumá vzájemný a proměnlivý vztah různorodých předmětů v prostoru, který získává podobu pohyblivé hybridní struktury, otevřené nejednoznačným výkladům. Mezi její oblíbené téma patří motiv Nevěsty v uzavřené zahradě, který chápe v odkazu ke kontemplativnímu a osamělému uměleckému životu. Čerpá inspiraci stejně tak z folkloru, lidového umění či umění přírodních národů jako z kýče a současné popkultury i západní historie umění (zejména z díla Albrechta Dürera a Francisca Goyi). Navrací se také ke studiu Apokalypsy, přičemž křesťanskou ikonografii interpretuje například ve vztahu ke gnostickým naukám, alchymii a antropologii. Podobně podvratně je ale čten například i faustovský mýtus.