Podobný sentiment

Dušan Skala se ve své diplomové práci Podobný sentiment (2005) zaměřuje na téma rodinného archivu a s ním spojených vzpomínek. Fotografie, které v rámci cyklu uměle konstruuje vytváří, jsou od amatérských momentek na první pohled k nerozeznání, ve skutečnosti jsou ovšem přísně aranžovány a inscenovány. Skala pracuje s realitou jako dramaturg a vytváří fiktivní příběhy mezi lidmi, kteří se vzájemně neznají. Ačkoliv jsou herci umisťováni do nejrůznějších situací, interakcí a prostředí, společným jmenovatelem zde zůstává estetika běžných životních událostí a radostí, kdy nehraje roli umělecká kvalita, ale zachycení reality daného okamžiku. Právě proto, i navzdory své fiktivní povaze, v nás výsledné snímky vyvolávají pocity sentimentu a jsou nám něčím blízké. Cyklus vznikl na základě rešerší rozsáhlého archivu získaného v obci Zahrádka na Plzeňsku, kdy si autor od obyvatel vesnice vypůjčoval rodinná alba, skenoval fotografie a originály následně vracel zpět původním majitelům. Za Podobný sentiment byl Skala v roce 2006 nominován na Cenu Jindřicha Chalupeckého. „Příběh se odehrává na snímcích, jež jsou na první pohled jakoby vytažené z krabice s rodinnými fotografiemi. Při druhém pozorování nacházíme klíč k tomu, že nejde o apropriaci. Spíše mnoho klíčů a drobných nápověd. Jsou přítomné v každém detailu a v každém rysu tváře. Skala touto falešnou sérií vytváří iluzi, která se nestaví proti realitě, ale je realitou mnohem subtilnější.“ (Michal Pěchouček, kurátorský text k výstavě Podobný sentiment, Galerie Jelení, 2005)