O projektuNahlásit chybu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Michal Nesázal

Jméno
Michal
Příjmení
Nesázal
Narozen/a
1963
Místo narození
Brno
Působiště
Praha
Web
www.michalnesazal.com
i-datum
↳ Vyhledat v databázi VVP AVU
Klíčová slova
fotografie
grafika
malba
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Michal Nesázal – Brána do skrytých světů

 

O Nesázalovi se nadarmo neříká, že je malíř solitér, hledající samostatnou cestou k zobrazování reality. Ta realita je neobyčejně vytříbená, nadaná čistotou a magickou barevností snových scenérií, ve figurálním vyjádření úsporná, ačkoli obsahově mnohovrstevná. Je to vize oproštěná od narativnosti, ovlivněná autorovým zájmem o kvantovou fyziku, astronomii či kosmologii, přinášející s sebou vždy novou invenci a nový formální přístup. V době, kdy Nesázal začal přemýšlet o různých přístupech malby ke krajině, nazýval své obrazy „Gates“, branami do jiných světů. Zdá se však, že tyto světy nebyly výhradně vnější, spíše by se řeklo vnitřní, oscilující mezi reálným prostorem a představivostí, momentem přítomnosti a nadčasovou utopií. Pro tato plátna je charakteristický osobitý styl jakéhosi kybernetického realismu, jak to ostatně dokládají i názvy několika autorových výstav – Neonland (2002), Ultra Space (2007), Vivid Space (2008), Pure Land (2010).

Může-li krajinomalba se svými zástupnými znaky jako vodní plochy, pohoří, vegetace a modré nebe být vůbec přiřazována k introvertnímu vyjádření, pak figury imaginárních osob, rovněž výrazně zastupující autorovy obrazy a kresby, tvoří přímo jeho alter ego. Prý to začalo ve věku jeho patnácti let, kdy podivný muž a neviditelný guru s ním společně kráčel, aniž by autor o něm věděl, až najednou došlo k setkání a bezeslovným rozhovorům. V roce 1997  umělec zasvětil této postavě celou jednu výstavu s názvem Nejkrásnější svět (Nová síň, Praha), jakoby mu chtěl umožnit vstup do ráje barevného vesmíru, plného květin, vůní a světla. Zde měl jeho tajemný poutník navzdory dlouholetému doprovodu zachovánu stále tutéž tvář a klobouk ve tvaru vesmírné planetky, pří čemž upíral pohled někam vzhůru k výšinám.

O mnoho let později v roce 2012 vystavil autor ve věži Staroměstské radnice v Praze řadu kreseb zvláštních nehmotných bytostí, převážně ženského pohlaví, s kulatou hlavou, velkýma očima a drobnými ústy, pod názvem E.L.F. (Everlasting Love Forever) - parafráze hitu Roberta Knighta z roku 1968. Uplatnil v nich svou inspiraci čistotou akvarelové a tušové kresby a malby, s níž se setkal na svých opakovaných cestách do Číny, odkud si také přivezl výbavu rýžového papíru, speciálních štětců a kvalitní tuše. „Ty náměty mně přicházely na svět samy, protože intuice je mnohem rychlejší než racionální uvažování. Je to takové spontánní polapení vizuální představy, jemuž ale předchází koncentrace,“ popsal svůj přístup. Neobjasnil ovšem konkrétně, koho ty éterické bytosti představují, pouze zmínil, že obývají jiný svět: „Interpretaci bych nechal na divákovi, mám pocit, že je tam pro ni hodně prostoru a já bych ho nechtěl nijak zužovat,“ řekl na vysvětlenou. Instalaci kreseb doplňovaly i malé dřevěné stavby s teoretickými postuláty, se zásahy do autorova vědomí a pracovního prostoru.

Již na počátku 90. let, kdy Nesázal začal být činný jako absolvent ateliéru Jiřího Sopka pražské AVU a zároveň člen skupiny Pondělí, vystavoval figurální objekty vycpaných zvířat, a také dalšího svého průvodce třínohého psa, společně s různě upravovanými banálními předměty, hračkami a cetkami v intimně pojatých instalacích. Cenu Jindřicha Chalupeckého získal v roce 1992 za soubor kreseb o třínohém psovi Taco, v nichž vypovídal o svém mystickém setkání s toulavým zvířetem. Toto období bylo pro autora a pro nás všechny dobou neklidu, rozkolísanosti, ironie a existenciální úzkosti. Snad právě proto se autor nakonec odpoutal od svého nitra a našel východisko v tvorbě imaginárních, vysněných krajin, jakožto možnosti uchýlit se do jiného krásnějšího světa. V precizně malovaných, ideálně uspořádaných scenériích, předvedl řemeslnou dokonalost malby i svobodnou hravost poetiky. „Chci, aby to bylo něco, co bude schopno člověka za krátkou dobu „očistit“ a regenerovat. Tam se domnívám, že umění má svou šanci.“

Avšak nedlouho poté, co umístil své „silikonové obrazy“ do ekologicky čistého Neonlandu roku 2202, zjistil, že harmonická uspořádanost světa není asi vším, co člověka naplňuje, také proto, že v akrylových malbách idealizovaných absolutních krajin nezbývá pro lidi už žádné místo. Proto se vrátil ke svým vnitřním představám a kresbě, jakožto nejstaršímu uměleckému médiu, neboť „v době, kdy se umění stále komplikuje, představuje kresba neúprosné zrcadlo, jež prostě ukáže, jestli tam něco je nebo není“. Malé dřevotřískové přístřešky u zdi ovšem nepřestaly plnit harmonizační roli instalačního prostoru, dokonce jedna z nich nesla staronový název Gate Dimmension, ačkoli – „těžiště tohoto světa se přemístilo do naší mysli.“ Obdobně také videoprojekce vesmíru o šířce celé jedné stěny, inspirovaná kosmickými záběry NASA, formulovala autorův zájem o dimenze přesahující rámec našeho „pozemského“ světa a obecně kosmologická témata.

Zájem umělce o světy mimo ten náš tedy neustal. Hranice mezi představami o budoucnosti a vnitřním světem psychiky je však křehká, autorův svět je vpravdě racionálně iracionální, zduchovnělý, platónský. V posledních několika letech, s názvem redukovaným na Modely světů, se cyklus Nesázalových obrazů, dosud zobrazujících především osobní fiktivní svět, obohatil o kosmologické symboly, znaky a optické struktury, vyjadřující objektivní možnosti prostupování různých jiných světů do tohoto našeho přítomného. Dotýká se tedy velkého příběhu o prostoru a čase, který v současnosti naprosto nově a překvapivě formuluje současná věda, a klade si otázku, co je vlastně realita.  Doložme to poznáním, že hodně vzdálený svět se může prolínat s hodně blízkým.

Autor anotace
Vlasta Čiháková Noshiro

Publikováno
2015

Profesní životopis

Studia:
1984 -1991  Akademie výtvarných umění, ateliér prof. Jiřího Sopka, Praha
1977-1981 Střední uměleckoprůmyslová škola, Praha

Ceny:
1992 Cena Jindřicha Chalupeckého

Studijní pobyty:
2010 – Čína, Peking
2009 –  Hong Kong   
2008 – Čína, Šanghaj 
2006 – USA, Vermont, Artist in Residence
1999 - Srí Lanka, Kandy, Unawatuna, Colombo
1998 - jižní Francie a Monako
1993 – USA, San Francisco, Headland Center for the Arts
1993 – USA, New York, Artist in Residence
1992 - Austrálie, Sydney, Univerzity of Western Sydney
Členství ve skupinách zařazených do databáze
Pondělí

Výstavy

Samostatné výstavy
(selection):

2014
Galerie Felixe Jeneweina, MODELY SVĚTŮ

2012
Galerie Hlavního Města Prahy, Staroměstská radnice, E. L. F.

2011
Praha, Galerie ArtPro, MIMOTO

2008
Praha, Galerie Via Art, VIVIDSPACE

2007
Brno, Galerie Brno, ULTRA PROSTOR

2006
Olomouc, Galerie Caesar, PURE LAND

2004
Prague, Galerie Jelení, NEONLAND

2002
Klatovy, Galerie U Bílého Jednorožce, NEONLAND 2202

2000
Praha, Parlament ČR

1998
Praha, Galerie Nová síň, NEJKRÁSNĚJŠÍ SVĚT

1997
Praha, Galerie Václava Špály, PŘEDSTAVTE SI, CO SE MI ZDÁLO,
ONO SE MI TO NEZDÁLO

1996
Praha, Galerie Behémót

1995
Zlín, Galerie Archa
Praha, Galerie JNJ, STARÁ DOBRÁ TRÁVA

1994
Praha, USA Center, CALIFORNIE A DÁL…
Olomouc, Divadlo hudby,TACO

1993
Praha, Galerie Václava Špály, CENA J. CHALUPECKÉHO
Praha, Galerie MXM, ROPA V NÁS
San Francisco, Headlands center for the Arts, WOODLANDS

1992
Austrálie, Univerzity of Western Sydney, WHAT CAN I DO FOR YOU

1991
Praha, Galerie Pi-Pi Art, ČESKÁ DUŠE
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2013
Praha, FUTURA, Grafický design

2010
Praha, DOX Centrum pro současné umění, CENA J. CHALUPECKÉHO 2010

2009
Praha, DOX Centrum pro současné umění rague, ČTRNÁCT S

2006
Německo, Bayern, Pirna, Festival Mitte europa

2005
Praha, Galerie Rudolfinum, IMPRESE

2004
Praha, Galerie kritiků, ČISTÁ KRÁSA
Brno, Moravská galeire Brno, EJHLE SVĚTLO
Praha, Jízdárna Pražského hradu, PERFECT TENSE

2003
Praha, Galerie Mánes, ARTNOW 2001 – Praha, Národní galerie,Veletržní Palác, NEW CONNECTION

2001
New York, World Trade Center, NEW CONNECTION

1999
Praha, Václavské nam.15, CZ99

1998
Holandsko, Eschende, Univerzity Enschede, J. CHALUPECKY AWARD

1997
Francie, Paříž, České centrum, PARALELY
Praha, Pražský hrad, Starý královský palác, CENA J. CHALUPECKÉHO
Maďarsko, Budapešť, Mücsarnok Muzeum, CONTEMPORARY CZECH ART
Praha, Galerie Václava Špály, SHAKE / ŠEJK

1995
Praha, Galerie Mánes, ZKUŠEBNÍ PROVOZ

1993
Praha, Galerie Nová síň, JAKO ŽENY

1992
Praha, Galerie Václava Špály, MEZI EZOPEM A MAUGLÍM
Německo, Mnichov, Pasinger Fabrik, SIRUP

1991
Německo, Mnichov, Galerie der Kunstler, BEITRAG ZUM GLÜCK
Praha, Galerie ÚLUV, NOVÁ INTIMITA
Rakousko, Steyer, G.AKKU, PONDÉLÍ

1990
Praha, Galerie U Řečických, MEDHERMENEUTICA + PONDĚLÍ

1989
Konfrontace VIII., Svarov
Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie v Praze, Sbírka současného a moderního umění
Muzeum umění Olomouc

Soukromé sbírky:
Sydney, New York, Germany (Munich), Praha

Monografie, katalogy, publikace

Monografie, katalogy, publikace

-       7 individuálních katalogů

-       1991 Art in America

 

Fine Art Lexicon Akademia, Prague pag. 564

 

WHO IS WHO ? in Czech 2000 pag.411

Články, média, internet

Vaňous, Petr, Michal Nesázal/ Galerie, A2 kulturní týdeník, 47/ 2008, s. 26-27

Vaňous, Petr, Nejlepší je být božskej aneb na okraj pohádky, in. Umělec 3/03, s.38-40

Pokorný, Marek, in. Detail 7/III, 1998, s.2

Vladíková, Simona, Nevymyslíš, in. Detail 3/III, 1998, s.3

Balabán, Jan, Michal Nesázal: Free Download Area, in. Detail 1/III, 1998, s.14

chtění-musení-pročení, rozhovor vedla Slavická, Milena, in. Výtvarné umění 1/1993, s.59-61

Slavická, Milena - Návrat z Elizabeth Bay. Pohled do tvorby M. Nesázala, in. Výtvarné umění 1/1993, s.53-58

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006-2015
Tyto stránky byly archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu WebArchiv