O projektu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Roman Týc

Jméno
Roman
Příjmení
Týc
Narozen/a
1974
Místo narození
Chanov
Působiště
Praha
Klíčová slova
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Roman Týc vstoupil do obecného povědomí především prostřednictvím akcí skupiny Ztohoven (100 hoven). Je jedním ze zakládajících členů tohoto volného uskupení a zároveň spoluzakladatelem VJ kolektivu PURE A (2005) a centra pro alternativní kulturu Trafačka (2007). Vlastní tvorbě se věnuje od roku 1992.

 

Pro Týcovu práci je typická osobní kontinuita, romanti(ý)cká fabule podmíněná touhou po prožitku a důsledná analýza vlastních projektů. Ohledává meze systému, ve kterém se pohybuje. Jeho práce je živena napětím, které vzniká jako zpětná reakce na zásah do systému a hraničního balancování. Začínal jako writer Root (Kořen, jeho původní skautský pseudonym), kdy se poprvé potýká s problematikou legality a ilegality zásahů do veřejného prostoru. V druhé polovině 90. let se začal věnovat VJingu, v němž uplatňuje analogové postupy při projekci. Promítá videokoláže vytvořené z kreseb, maleb a novinových výstřižků, které vkládá do nových souvislostí. Zkušenost s rekontextualizací přenáší i do dalších projektů. Pracuje s prvotní jednoduchou myšlenkou, kterou vědomě nechává působením nahodilých i řízených okolností rozvíjet, přirozeně prohlubuje její plasticitu.

 

Pro Týce je charakteristický také důraz na autenticitu. Od nepatrných projevů jako návrat k analogu, kdy při VJ´s projekcích apeluje na zachování přímé tvořivosti, přes hru Cap Cop Cup (Seber policajtovi čepici, 2003), kdy v pražských ulicích za běhu nebo při jízdě na skútru kradl policistům z hlav čepice, po plavbu po Vltavě na dřevě při povodních v roce 2002 (zpracováno ve videu Já řeka, 2002). Vzdáleně lze tento nárok dohledat i ve dvou intimních videosnímcích: Dveře z mého dětského pokoje (2004) a Babička R.I.P. (2009) v podobě autentických zvukových stop.

 

Podobně jako řada jeho současníků se zabývá otázkou veřejného prostoru. Od graffiti a tagů, kterým se náhodně věnoval v první polovině devadesátých let, došel k promyšlenějším formám street artu. Např. při projektu Semafory (2007) nahradil v padesáti semaforech čočky se statickými panáčky za panáčky v akci – odpočívajícího, čůrajícího, sedícího, ukřižovaného apod. (za tento projekt získal ocenění na vídeňském festivalu sidewalk CINEMA 2007). O dva roky později provedl na Národní třídě zásah do pomníku 17. listopadu 1989. Plastiku se symbolem vítězného gesta, tzv. viktorky, rozšířil na levou stranu o datum 17. listopadu 1939 s hajlujícíma rukama a napravo o datum 17. listopadu 2009 s rukama se zdviženými prostředníčky.

 

Mezi Týcovy práce, které mají odlišné východisko, patří série fotografií Prázdniny s Kenem (2004). Ve fotografiích s přáteli nahradil svou osobu mužským protějškem panenky Barbie – Kenem. Díky optickému klamu se figurka Kena jeví jako téměř skutečný dospělý muž, s nímž Týc nafotil distanční-autobiografické album.

Autor/ka anotace
Denisa Bytelová

Publikováno
2011

Profesní životopis

Členství ve skupinách zařazených do databáze

Výstavy

Samostatné výstavy
2010
Křížová cesta, Egon Shiele Art centrum, Český Krumlov

2009
Není co slavit, Národní třída, Praha
Babička R.I.P.

2008
Pomníčky

2007
Křížová cesta, Praha
Semafory, Praha
Heavy sugar

2006
Eskalátor, Praha

2005
Holokunst

2004
Dveře z mého dětského pokoje
Prázdniny s Kenem

2003
Ohnívání, Praha
Paralely
Balet

2002
Já řeka, Vltava, Praha
Barvy

2001
Stars
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2011
Hrdina, nehrdina a junák, Galerie Sam83, Česká Bříza

2010
Ztohoven, Občan K.

2009
Jiné vize 2009, Galerie Podkroví, Olomouc

2007
Ztohoven, Mediální realita

2003
Ztohoven, Znásilněný podvědomí
Ztohoven, Otazník nad hradem

Monografie, katalogy, publikace

Články, média, internet

Marek Gregor: Roman Týc zatčen, Reflex, 18. 6. 2010

Radek Wohlmuth: Roman Týc natočil Danu Bártovi klip. Guerilla v obchoďáku, týden.cz, 31.12.2009

Radek Wohlmuth: Památník 17. listopadu na Národní třídě hajluje a fuckuje, týden.cz, 22.11. 2009

Veronika Suchá: Umělec se hájí: Semafory rozhýbal Roman Týc, ne já, Aktuálně.cz, 16.4. 2008

Marcel Kabát: Roman Týc: Romantický trapič policistů, týden.cz, 16.04. 2008

Michael Kimmelman: That Mushroom Cloud? They’re Just Svejking Around, NewYorkTimes/Art, 24. 1. 2008

Petr Volf: Takový umělecký bastard, Rozhovor s Romanem Týcem, Reflex č. 34/2007

Radek Wohlmuth: Romantýcké semafory získaly cenu v Rakousku, Aktuálně.cz, 12.9. 2007

Dalibor Záhora: My prostě máme strach…, blisty.cz, 25.6.2007

Dominik Herzán: Kráva č. 23 – prezident, poslanci, občané a JXD, e-architekt, 23. 10. 2004

Dominik Herzán: Kráva č. 23, informace a dezinformace, e-architekt, 23. 6. 2004

Radek Wohlmuth: Roman Týc, Umělec, 1/2004

Jiné kritické texty

cs.wikipedia.org/wiki/Roman_T%C3%BDc

www.ztohoven.com

www.purea.cz

vimeo.com/user2294146/videos/sort:date

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz ©2006–2024
Nahlásit chybu