O projektu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Vladimír Jarcovják

Jméno
Vladimír
Příjmení
Jarcovják
Narozen/a
1924
Místo narození
Zlín
Web
http://jarcovjak.com/
Úmrtí
2007
Klíčová slova
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Hlavním vyjadřovacím prostředkem Vladimíra Jarcovjáka byla malba, věnoval se ale také restaurování, ilustraci, grafice a monumentálním realizacím pro architekturu. Byl členem skupiny Trasa 54. Ve všech tvůrčích obdobích hrála v jeho obrazech hlavní úlohu barva, která v pozdější době převzala roli nositele duchovního sdělení.

Jarcovják nejprve začal soukromě studovat figurální malbu, a poté pokračoval již oficiálně u profesora Rudolfa Gajdoše na Zlínské škole umění studium malby užité a dekorativní. Během 2. světové války byl totálně nasazen ve strojírnách wehrmachtu v Baťových závodech a po válce odešel do Prahy na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do ateliéru Emila Filly. Jarcovjákova tvorba byla v 50. letech Fillovým školením silně ovlivněna a jeho tehdejší kubisticky tvarované, expresivně barevné obrazy se vyznačují citem pro konstruktivní zkratku a ohraničování jednotlivých objemů pevnou černou linií. Podobně jako u dalších členů Trasy se v jeho tvorbě postupně protínalo kubistické východisko s tvarovou stylizací Fernanda Légera.

Na přelomu 50. a 60. let námět jeho obrazů tvořily stylizované postavy bez individuálních rysů. Člověk byl nejprve redukován na pouhý obrys postavy, až z obrazů nakonec vymizel úplně. Jarcovják se postupně přiklonil k zpracování tématu zátiší, zpodobňoval předměty v určité konstelaci a ve vztahu k jejich okolí: bezprostřední realitu zhmotněnou pomocí jednoduchých věcí, které člověka obklopují. Skrze ty se pak snažil – na pozadí mikropříběhu banálních výřezů reality – zobrazit vztah lidí ani ne tak k samotným věcem, jako ke světu jako celku. Například v díle s názvem Rozkrojený meloun (1960) se hlavním námětem obrazu stává meloun malovaný pomocí nánosů barev, přičemž jeho objem je tvořen lehkým náznakem stínování. Svým centrálním uspořádáním, jakož i vzhledem k obyčejnosti námětu působí výjev až nepatřičně teatrálně, čímž vyniká absurdita zobrazeného. Je zde také dobře patrný typický způsob umělcova malířského vyjádření založený na plošnosti malby a kladením akcentu na sytě červenou barvu. Námět však v tomto období hraje mnohdy důležitější roli než samotná technika nebo způsob ztvárnění.

Od začátku 60. let se Jarcovják skrze kubismus a důslednou stylizaci postupně propracovával k abstrakci a stejně jako ostatní malíři experimentoval s možnostmi překračování hranic malby. Plošnost, kterou se jeho obrazy vyznačovaly, byla narušována pomocí aktu vložení trojrozměrného předmětu, čímž se obraz jako takový dostává na pomezí objektu nebo reliéfu. Takto vzniklá díla (1963–1969) představovala experimenty s materiály, technikami a hlavně se samotným definováním malby jako dvojrozměrného, závěsného objektu. Předmětný svět byl v tomto období zastoupen existenciálně zabarvenými symboly často ve vztahu k archaickým kulturám, zatímco v dřívějších obrazech se předmět vztahoval k okolí, v němž byl zachycen. V obrazech Kronika nebo Sarkofág (oba 1969) už malované předměty neznamenají to, co skutečně zobrazují, ale jsou zástupným symbolem jiné, transcendentální roviny.

Během 60. a počátku 70. let dostal Jarcovják příležitost věnovat se tvorbě pro veřejný prostor a vytvořil několik monumentálních realizací pro architekturu. Pracoval především s reliéfním zpracováním povrchu, vzniklo tak několik mozaik a reliéfů, např. na zdi továrny Tesla (1979, Slovensko), a dekorativních stěn (Velká Morava, Ostrava, 1968–1972). Jeho vrcholným dílem byl keramický vlys Akcenty v jídelně hangáru na letišti Ruzyně (1968).

V období nejhlubší normalizace téměř nevystavoval a věnoval se hlavně restaurování nástěnných maleb a sgrafit. K malbě se vrátil v polovině 70. let, kdy začal nejprve malovat překvapivě realistické, i když stylizované obrazy pracující s principy jeho starších děl jako např. Zastřelený pták nebo Oválná krajina s kuželkami (1976–1977). Rychle se ale přeorientoval na již jednou osvojenou abstrakci, která lépe vyhovovala jeho potřebám a snahám o zachycení přírodních procesů, zejména motivu světla. Přírodu a světelné jevy odkazující k až mystickému chápání jevů, které člověka přesahují, ztvárňoval pomocí barevných kombinací, a jeho obrazy z tehdejší doby mají spirituální charakter. Plocha a linie mu v průběhu 80. a 90. let sloužily k vizualizaci duchovních procesů nebo atmosféry z určitého zážitku z dopadu světla a hudby jako v obraze Světelné píšťaly (1993).

V roce 1987 měl svou první retrospektivní výstavu ve zlínském Domě umění připravenou Ludvíkem Ševečekem. Jarcovjákovu dílu se zatím nedostalo tolik pozornosti jako ostatním členům skupiny Trasa 54 (sestry Válovy, Eva Kmentová, Čestmír Kafka); neexistuje ucelenější monografie nebo studie věnující se vývoji jeho tvorby.

Autor/ka anotace
Zuzana Krišková

Publikováno
2019

Profesní životopis

Vzdělání:

1945-1950 VŠUP Praha, Emil Filla

1940-1943 Gymnázium, Zlín, Rudolf Gajdoš

1943-1945 totálně nasazený

 

Zaměstnání:

1965-1974 odborný asistent VŠUP v Praze

Členství ve skupinách zařazených do databáze

Výstavy

Samostatné výstavy
2014
Vladimír Jarcovják, Galerie Václava Chada, Zlín

2008
Vladimír Jarcovják: Retrospektiva, Galerie U Betlémské kaple, Praha

2005-2006
Vladimír Jarcovják: Proměny v čase, Galerie Beseda, Ostrava

2000
Vladimír Jarcovják: Barva a světlo, Galerie V kapli, Bruntál

1994
Vladimír Jarcovják, Mánes, Praha

1990
Vladimír Jarcovják: Obrazy, Ústřední kulturní dům železničářů, Praha (Prague)
Vladimír Jarcovják: Obrazy z let 1979 - 1989, Zámek Kinských, Valašské Meziříčí

1989
Vladimír Jarcovják: Obrazy, pastely, objekty, Malá galerie Melantrich, Praha

1987-1988
Vladimír Jarcovják: Obrazy, objekty, grafika (1956 - 1987), Dům umění, Zlín

1984
Vladimír Jarcovják: Variace, Galerie 55, Kladno
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2018
Anatomie skoku do prázdna: Rok 1968 a výtvarné umění v Československu, Výstavní síň Mastné krámy, Plzeň

2017
Příliš mnoho zubů – České a slovenské umění šedesátých let ze sbírky Galerie Zlatá husa a Museum Kampa, Museum Kampa, Praha

2016
Sbírka Evy Petrové (Mozaika drobných radostí), Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice

2013
Od informelu k figuře, Galerie Slováckého muzea, Uherské Hradiště

2011
Duše krajiny, duch místa, Galerie U Betlémské kaple, Praha (Prague)

2009
České a slovenské umění 60. let 20. století, Dům umění, Ostrava

2008
Geometrie. Československý konstruktivismus a geometrická abstrakce, Galerie U Betlémské kaple, Praha
České a slovenské výtvarné umenie šesťdesiatych rokov 20. storočia, Galéria Petra Michala Bohúňa, Liptovský Mikuláš
České a slovenské výtvarné umenie šesťdesiatych rokov 20. storočia, Galéria Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíne, Trenčín
Moderní a poválečné umění, současné umění, fotografie, Galerie 5. patro, Praha
Corpus delicti. Grafické listy nejen ze sbírky Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Havlíčkův Brod

2006
Šedesátá / The sixties ze sbírky Galerie Zlatá husa v Praze, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary

2005
Členská výstava Spolku výtvarných umělců Mánes A-J, Galerie Diamant, Praha (Prague)

2004
Jubilanti Spolku výtvarných umělců Mánes 2004, Galerie Diamant, Praha
Showtime: A Century of the Czech Film Posters, Museu de Arte de Macau / Macao Museum of Art, Macao
Svět hvězd a iluzí. Český filmový plakát 20. století, Generální konzulát České republiky, Hongkong
Sterne und Illusionen: Tschechisches Filmplakat des 20. Jahrhundert, Tschechisches Zentrum Dresden (České centrum Drážďany), Drážďany
Svět hvězd a iluzí. Český filmový plakát 20. století, České kultúrné centrum, Bratislava
Svět hvězd a iluzí. Český filmový plakát 20. století, Generální konzulát České republiky, Los Angeles

2003
Svět hvězd a iluzí. Český filmový plakát 20. století, Czech Centre London (České centrum Londýn), Londýn (London)
World of Stars and Illusions: Gems of the Czech Film Poster Tradition, Czech Centre New York (České centrum New York), New York
Minisalon, Centre tchèque Paris (České centrum Paříž), Paříž
Svět hvězd a iluzí. Český filmový plakát 20. století, Mánes, Praha

2002
Mánes ve mlýnici, Löwitův mlýn, Praha
Pocta Svatoplukovi Slovenčíkovi, Grafický kabinet, Zlín
Objekt - objekt: Metamorfózy v čase / Object - object: Metamorphoses in time, Pražákův palác, Brno
Minisalon, Majapahit Mandarin Hotel, Surabaya
Trasa, Zámecká galerie Chagall, Karviná
Minisalon, Galeri Nasional Indonesia, Jakarta

2001
Objekt - objekt: Metamorfózy v čase / Object - object: Metamorphoses in time, Dům U Černé Matky Boží, Praha

1999
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, Praha, (Prague)
Jubilanti Mánesa 1999, Muzeum a Pojizerská galerie Semily, Semily
Malíři Spolku výtvarných umělců Mánes, Muzeum Vladimíra Preclíka, Podlaží hostů, Bechyně

1998
Kresby členů Spolku výtvarných umělců Mánes, Galerie Jiřího Trnky, Plzeň
Minisalon, Bibliotheque Royal de Belgique, Brusel (Bruxelles)

1996
Kresba Mánesa, Muzeum a Pojizerská galerie Semily, Semily
Minisalon, The Museum of Fine Arts, St. Petersburg
Minisalon, University Art Gallery, Nord Dartmouth
Minisalon, McKissick Museum, Columbia

1995
Minisalon, Jonson Gallery, Albuquerque
Minisalon, Cultural Center of Iowa, Rapids
Minisalon, Indianapolis Musem of Art, Indianapolis

1994
Nová figurace, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
Nová figurace, Dům umění města Opavy, Opava
Nová figurace, Moravská galerie v Brně, Brno
Minisalon, Art and Culture Centre, Hollywood
Minisalon, Courtyard Gallery, New York

1993
Nová figurace, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice
Minisalon, Musée des Beaux Arts, Mons (Belgie)

1992
Jiří Kolář, Vladimír Jarcovják, Radoslav Kratina, Vladimír Preclík, Joska Skalník, Galerie 33 - Interconex, a.s., Praha
Spolek výtvarných umělců Mánes, Mnichovo Hradiště, Mnichovo Hradiště

1990
Žáci Fillovy školy, Zámek Chropyně, Chropyně

1988
Pět let Galerie H, Galerie H , Kostelec nad Černými lesy
První jarní den, Galerie H , Kostelec nad Černými lesy

1969
Trasa 1969, Mánes, Praha
Zestien Tsjechische kunstenaars. Dertien grafici en drie keramisten, Galerie de Tor, Amsterdam

1967
Tschechische Kunst, Kunstforum Göhrde, Göhrde

1965
Małarstwo a rzeźba z Pragi, Krakov, Krakov
lustrace a grafika knih Mladé fronty, Galerie Fronta, Praha

1964
Trasa, Galerie Václava Špály, Praha

1963
Jarcovják, Vaca, Zoubek, Galerie Václava Špály, Praha

1961
Tvůrčí skupina Trasa, Galerie Československý spisovatel, Praha

1959
Trasa 54, Galerie Fronta, Praha

1957
Trasa 54, Galerie mladých, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
Zastoupení ve sbírkách
Galerie Benedikta Rejta, Louny
Galerie hlavního města Prahy, Praha
Galerie výtvarného umění, Karlovy Vary
Galerie výtvarného umění, Olomouc
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
Moravská galerie v Brně, Brno
Národní galerie v Praze, Praha
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice
Východočeská galerie v Pardubicích, Zámek, Pardubice

Monografie, katalogy, publikace

Monografie, katalogy, publikace

PETROVÁ E.: Vladimír Jarcovják, katalog výstavy, Mánes, Praha, 1994

PETROVÁ E.: Trasa, katalog výstavy, Severočeská galerie v Litoměřicích, Litoměřice, 1991

Vladimír Jarcovják: Obrazy z let 1979-1989, Zámek Kinských, Valašské Meziříčí, 1990

ŠEVEČEK L. L.: Vladimír Jarcovják: Obrazy, objekty, grafika (1956-1987), katalog výstavy, Dům umění, Zlín, 1988

NOVÁK L.: Vladimír Jarcovják, katalog výstavy, Galerie Nová síň, Praha, 1969

 

Články, média, internet

ŠEVEČEK L. L: Vladimír Jarcovják (K životnímu jubileu jedné ze zakladatelských osobností Trasy), in: Prostor Zlín, 11, 3, 2004, str. 10-13

HŮLA J.: Ani kříž, ani sloup, in: Denní telegraf, 3, 117, 1994, str. 9

PETROVÁ E.: Umění objektu, in: Výtvarné umění, 16, 6-7, 1966, str. 302-311

Z ateliéru Vladimíra Jarcovjáka, in: Výtvarné umění, 13, 9-10, 1963, 416-418

NOVÁK L.: Skupina Trasa 54, in: Výtvarná práce, 5, 22, 1957, str. 23

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz ©2006–2024
Nahlásit chybu