O projektuNahlásit chybu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Vladimír Preclík

Jméno
Vladimír
Příjmení
Preclík
Narozen/a
1929
Místo narození
Hradec Králové
Úmrtí
2008
Klíčová slova
objekt
socha
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Vladimír Preclík pocházel z rodiny strojvůdce a lidového řezbáře. Ovlivněn tímto rodinným zázemím se nejprve vyučil v Hradci Králové řezbářem (1946). Práce se dřevem ho bavila celý život. Druhou oblastí, která ovlivnila jeho pozdější kroky, bylo studium na Vyšší průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích v Podkrkonoší (mat. 1950). Poté navštěvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (ateliér prof. Josefa Wagnera absolvoval 1955). Jeho mladý život výrazně ovlivnilo onemocnění tuberkulózou (1956 pobyt v sanatoriu).

 

Preclík vstupoval do uměleckého života výrazně už krátce po svých studiích ještě v padesátých letech. Byl členem skupiny Trasa 54, která sdružovala výtvarníky hlásící se k odkazu meziválečné avantgardy. Startujícím stimulem zakládání skupin jako byla Trasa 54 se stala touha po vzájemné konfrontaci, následující po „klausurním“ období stalinistických padesátých let, a snaha probojovat sice staronové, ale režimem dosud neakceptovatelné podoby moderního umění, což mělo daleko větší šanci na úspěch v rámci kolektivních vystoupení. Důležitý byl i profesorský vliv Josefa Wagnera a setkání s umělci jako Vladimír a Věra Janouškovi, Olbram Zoubek, Miloš Chlupáč, Zdeněk Palcr, Eva Kmentová, kteří studovali ve Wagnerově ateliéru a stali se během padesátých a šedesátých let protagonisty české sochařské scény. V roce 1959 se Preclík představil veřejnosti svou první samostatnou výstavu, uspořádanou E. F. Burianem v Divadle D 34. Na ní vystavil soubor soch (s příznačným názvem Česká avantgarda). Součástí byly také sochařské portréty vzdávajících hold osobnostem předválečné kultury. Preclík v nich reagoval především na kubismus, ovšem v poněkud posunuté rovině. Výstava si vysloužila značnou pozornost.

 

V šedesátých letech dvacátého století vstoupil Preclík do výtvarného povědomí svými dřevěnými sochami. Spojoval v nich starou řezbářskou tradici s novými tendencemi tehdejšího sochařství. Sochy jsou víceméně abstraktní. Preclík podlehl kouzlu asambláže a velká část objektů jsou asamblovanými díly. Preclík však nepoužívá jako většina jeho vrstevníků nalezené nebo industriální předměty (ty se objeví v jeho pozdější tvorbě 80. a 90. let 20. století). To, co asambluje, jsou rukodělně vytvořené prvky ze dřeva, kombinované se sklem, s kůží či kožešinou. Povrchovou úpravu soch dotvářel barvou. Procesem sestavování dochází k  poetické transformaci jednotlivých prvků, často s humorným nebo ironizujícím podtextem. Preclík tehdy vytvářel sochařské cykly s názvy jako Orchestriony, Provensálská města, Vlastnosti, Depozitáře, Pražská apatyka, Malý vůz s andělem, apod. Mnohdy jsou jeho sochy společenskou kritikou. Třeba v cyklu Trůny z roku 1963, v nichž se vyjádřil k problému uzurpované moci, nebo v cyklu Antistrojů z let 1963-65, jejichž podoba je motivována sarkastickým postojem k fetišizaci stroje a k falešnému mýtu technické civilizace.

 

Méně početnou, ale neméně důležitou oblastí, jsou pak Preclíkovy kamenné sochy. Vznikaly zejména pro veřejné prostory. Jednu z prvních soch z kamene vystavil jako účastník dnes již legendární výstavy Socha a město v Liberci v roce 1969 (Spící město, 1967). Osudovým se mu pak staly východní Čechy, kde se narodil a kde studoval střední hořickou školu. Po revoluci v roce 1989 se Hořice staly zásluhou Vladimíra Preclíka opět centrem kamenosochařského dění formou mezinárodních sochařských sympózií. Vrcholem aktivit v této krajině pak bylo Preclíkem založené sdružení Křížová cesta (2004). Vladimír Preclík přizval ke spolupráci dalších čtrnáct sochařů tří generací, aby ztvárnili svá díla v hořickém pískovci s tématem novodobé křížové cesty. Ta pak vyrostla nedaleko Kuksu. Preclík sám pro tento projekt vytvořil návrh velké pískovcové sochy s názvem Katedrála prosby. Slavnostního otevření křížové cesty dne 4. října 2008 se bohužel Vladimír Preclík nedožil a sochu Katedrála prosby realizoval podle jeho modelu sochař Hejl.

 

Vladimír Preclík byl také znám svou spisovatelskou činností, které se věnoval od roku 1982. Za svůj život vydal na deset knih. Literární tvorba čerpá z autobiografických zdrojů, vzpomínek a životních prožitků. Často se vztahuje k jeho rodnému kraji. Známé je také jeho intenzivní přátelství s Miroslavem Horníčkem a Iljou Hurníkem, s nimiž literárně pracoval na vzniku knihy Trojhlas (1986).

Autor anotace
Ivona Raimanová

Profesní životopis

Vzdělání:
1950-1955 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (ateliér Josefa Wagnera)
1946-1950 Vyšší průmyslová škola sochařsko-kamenická, Hořice
1943-1945 vyučen řezbářství, Hradec Králové

Zaměstnání:
1990-1997 profesorem na VUT Brno
1992 spoluzakládá na Vysokém učení technickém v Brně samostatnou Fakultu výtvarného umění a stává se jejím proděkanem, v roce 1993 děkanem

Ceny:
2002 Cena Nadace Univeritas Masarykiana
2000 Zlatá medaile rektora VUT
1998 Cena města Brna
1997Bronzová plaketa rektora MU
1968 Cenu Jamese Akstona, 34. bienále v Benátkách
1966 Mezinárodní výstava Slovenj Gradec, Cena mezinárodní poroty
Členství ve skupinách zařazených do databáze
Trasa 54

Výstavy

Samostatné výstavy
2008
Výběr z díla Vladimíra Preclíka jako dar rodnému kraji, Galerie Vladimíra Preclíka, Regioncentrum, Hradec Králové
Hra barev a významů, Galerie Dion, Praha

2007
Socha v barvě barva v soše, Mánes, Praha
Příběhy soch a obrazů, Městská galerie Hradec nad Moravicí, Hradec nad Moravicí

2005
Sochy, pastely, Galerie Koruna, Hradec Králové
60. a 70. léta, Východočeská galerie, zámek, 2. Patro, Pardubice (Pardubice)

2004
Nejstarší a nejnovější, Galerie Bayer & Bayer, Řetězová, Praha
Vladimír Preclík: sochy a obrazy, Křížovice, Doubravník, Křížovice,

2002
Navrácená železa a zatajené obrazy, Národní technické muzeum, Praha

1999
Vladimír Preclík, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Hradec Králové
Vladimír Preclík, Zámek Dobříš , Dobříš
Vladimír Preclík, Galerie Masson, Zlín
Vladimír Preclík, Galerie U prstenu, Praha
Vladimír Preclík, Galerie ve věži, Mělník
Vladimír Preclík, Galéria Z, Bratislava

1998
Otevření Muzea Vladimíra Preclíka v Bechyni

1997
Kovové sochy a pastely

1992 - 1997
Městská galerie Art Club, Týn nad Vltavou
Zámecká sýpka, Bechyně
Muzeum a galerie, Litomyšl

1995
Kovové sochy a pastely, Galerie Langův dům, Frýdek-Místek

1994
Neznámý, Galerie U prstenu, Praha

1994
Neznámý, Galerie města Blanska, Blansko

1992
Sochy, Severomoravská galerie výtvarného umění, Ostrava
Sochy, Oblastní galerie výtvarného umění, Cheb,
Sochy, Dům umění města Opavy, Opava
Sochy, Severomoravská galerie výtvarného umění, Ostrava
Sochy, Dům umění města Brna, Brno
Sochy, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
Sochy, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň
Sochy, Oblastní galerie v Liberci, Liberec

1991
Sochy, Oblastní galerie Pardubice, Pardubice
Sochy, Mánes, Praha

1989
Sochařské dílo, Mirbachov palác, Bratislava
Stetnutie so sochárom Vladimírom Preclíkom, Obvodné kultúrne a spoločenské
stredisko, Bratislava
Sochařské dílo, Zámek Sokolov, Sokolov
Ilustrace, Kino Metro 70, Prostějov

1988
Sochařské dílo, Letohrádek Ostrov, Ostrov

1987
Vladimír Preclík, Výstavní síň Semafor, Praha
Vladimír Preclík, Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou

1986
Sochařské dílo, Krajská galerie, Hradec Králové
Sochařské dílo, Kysucká galéria, Čadca
Sochařské dílo, Muzeum Podkrkonoší, Trutnov

1985
Dvě plus deset, Galerie 55, Kladno

1984
Strojokresby, Galerie v předsálí, Blansko
Sochy, Zámek Sokolov, Sokolov

1983
Barevné sochy, Muzeum Dačice, Dačice
Barevné sochy, Okresní muzeum, Jindřichův Hradec
Barevné sochy, Vlachovo Březí, Vlachovo Březí (Prachatice)
Farbige Skulpturen, Galerie Hans Barlach, Hamburk

1982
Sochařské dílo 1970 - 1982, Dům umění města Opavy, Opava

1981
Výběr ze sochařského díla, Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou
Skulpturen, ART, Basel
Sochařské dílo 1970 - 1980, Závodní klub pracujících, Uherský Brod
Sochařské dílo 1970 - 1980, Okresní vlastivědné muzeum, Vsetín

1980
One man show, ART, Basel

1978
Sochařské dílo, obrazy a kresby z let 1958 - 1978, Státní galerie
výtvarného umění v Chebu

1975
Vladimír Preclík, Dům kultury, Orlová (Karviná)

1970
Preclik, Galerie Alice Pauli, Lausanne

1969
Sochy, obrazy, grafika, Pražákův palác, Brno
Vladimír Preclík, Dům umění, Zlín
Sochy, Dům umění, Olomouc

1966
Preclik, Galerie Alphonse Chave, Vence
Skulpturen - Bilder - Zeichnungen, Städtische Kunstgalerie, Bochum

1964
Vladimír Preclík, Galerie Nová síň, Praha
Vladimír Preclík, Vlastivědné muzeum, Gottwaldova síň, Teplice

1959
Plastiky a kresby, Divadlo D 34, Praha
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2009
Socha a město Liberec 1969. Výstava o výstavě Liberec 2009, Oblastní galerie v Liberci, Liberec

2006
České umění XX. století: 1940-1970, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
Závažná hra aneb česká a slovenská asambláž, Galerie Millennium, Praha

2004
Šedesátá / The sixties ze sbírky Galerie Zlatá husa v Praze, Dům umění města Brna, Brno

2003
Umění je abstrakce. Česká vizuální kultura 60. let, Jízdárna Pražského hradu, Praha
Sculpture grande, Václavské náměstí, Praha

2002
Trasa, Zámecká galerie Chagall, Karviná
Anima & Animus (manželské páry v generaci 60. let), Galerie Zlatá husa, Praha

2001
Bilance II. Obrazy a sochy, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary (Karlovy Vary)
Objekt - objekt: Metamorfózy v čase / Object - object: Metamorphoses in time, Dům U Černé Matky Boží, Praha
Barevná socha, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice

2000
Ozvěny kubismu, Dům U Černé Matky Boží, Praha

1999
Přírůstky sbírek státních galerií z let 1990-1997, Jízdárna Pražského hradu, Praha
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958 - 1968, Praha, Praha
Obraz, socha a svět, Mánes, Praha

1997
Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Brno
Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Státní galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb

1996
I. nový zlínský salon, Zlín
Umění zastaveného času / Art when time stood still, Česká výtvarná scéna 1969-1985, Praha

1994
Ohniska znovuzrození, Městská knihovna, Praha

1993
Výstava současného českého sochařství, Mánes, Praha

1992
Jiří Kolář, Vladimír Jarcovják, Radoslav Kratina, Vladimír Preclík, Joska Skalník, Galerie 33 - Interconex, a.s., Praha

1991
Šedá cihla 78/1991, Dům umění města Opavy
České malířství a sochařství 2. poloviny 20. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
Šedá cihla 78/1991, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy
Europäische Dialoge 1991 / 1. festival Des Europäischen Kulturklubs, Museum Bochum, Bochum

1989
České sochařství 1948 - 1988, Krajské vlastivědné muzeum, Olomouc

1988
Barevná plastika, Vojanovy sady, Praha
Forum 1988, Holešovická tržnice, Praha

1985
Wspołczesna sztuka czeska. Druga kolekcja Janiny Ojrzyńskiej, Galeria Bałucka, Lodž
Barevná socha, Galerie H , Kostelec nad Černými lesy

1984
Česká kresba 20. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou

1980
Die Kunst Osteuropas im 20. Jahrhundert, Garmisch-Partenkirchen, Garmisch-
Partenkirchen

1974
Osteuropäische Kunst aus der Sammlung des Museum Bochum, Museum Bochum, Bochum

1971
45 zeitgenössische künstler aus der Tschechoslowakei. Malerei, Plastik, Grafik,
Glasobjekte, Baukunst, Kolín nad Rýnem

1970
Art tchèque du XXe siècle, Musée Rath, Ženeva
Tschechische Skulptur des 20. Jahrhunderts: Von Myslbek bis zur Gegenwart, Schloß Charlottenburg - Orangerie, Berlín

1969
L´art tcheque actuel, Renault Champs - Élysées, Paříž
Trasa 1969, Výstavná sieň Zväzu slovenských výtvarných umelcov, Bratislava
Socha a město, Liberec,
Trasa 1969, Mánes, Praha

1968
La Biennale di Venezia 1968, Benátky
Deset sochařských vyznání, Galerie Fronta, Praha
Socha piešťanských parkov '68, Kúpelový ostrov, Piešťany
České sochařství 19. a 20. století, Letohrádek královny Anny, Praha

1967
Tschechische Kunst, Kunstforum Göhrde, Göhrde
Jeden okruh volby: Obrazy, sochy, objekty, grafika, kresby 1964-1967, Okresní muzeum, Písek
Hedendaagse tsjecho-slovaakse kunst, Koninklijke Academie voor Schone Kunsten, Antverpy

1966
Nové cesty. Přehlídka současné avantgardy, Dům umění, Gottwaldov (Zlín)
Jarní výstava 1966, Mánes, Praha
Aktuální tendence českého umění. Obrazy, sochy, grafika, Mánes, Praha
Tschechoslowakische Plastik von 1900 bis zur Gegenwart, Museum Folkwang, Essen

1965
Tschechoslowakische Kunst heute: Profile V, Städtische Kunstgalerie, Bochum
Sochařská bilance 1955-1965, Olomouc,
Objekt, Galerie Václava Špály, Praha

1964
Trasa, Galerie Václava Špály, Praha
Socha 1964, Liberec, Liberec

1963
Rychnov 1963, Zámek Rychnov nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou

1961
Tvůrčí skupina Trasa, Galerie Československý spisovatel, Praha

1959
Trasa 54, Galerie Fronta, Praha
Zastoupení ve sbírkách
Städtische Kunstgalerie, Bochum
Galerie Alphonse Chave, Vence
Galerija Forma Viva Kostanjevica,
Galerija Suvremene umietnosti, Záhřeb (Zagreb)
Grosvenor Gallery, Londýn (London)
Moderna galerija, Rijeka
Muzeum Middelheim, Antverpy (Antwerpen)
Národní galerie v Praze, Praha
Galerie moderního umění v Hradci Králové, Hradec Králové (Hradec Králové)
Galerie Vladimíra Preclíka, Hradec Králové (Hradec Králové)
Další realizace

Realizace v architektuře a veřejných prostorách:

2008 Katedrála prosby, Křížová cesta u Kuksu

2005 Památník druhého odboje, Klárov, Praha

1988 Němý film, Barrandov, Praha

 

Vlastní literární tvorba:

2004 Motáky z bechyňské šatlavy

2004 Přišel jsem pozdravit sochy

2003 Paměť sochařského portrétu

2001 Padesát týdnů dobrého roku , Eminent

2001 Deset zastavení v Provence, Kant

1997 Americký kolotoč, Petrov

1995 Holomráz, Nevole

1992 Kameny pokání, Melantrich

1990 Smírčí kameny, Čs. spisovatel

1989 Tiše se přemisťovati, Kruh

1988 Dřevěná knížka , Melantrich

1986 Trojhlas (spolu s Iljou Hurníkem a Miroslavem Horníčkem), Melantrich

Monografie, katalogy, publikace

Monografie, katalogy, publikace

2007 Vladimír Just, Šifra mistra Vladimíra aneb 50+50, Paseka

2004 Jan Baleka, Vladimír Preclík, Academia

2002 Jaroslav Malina a kol., Vladimír Preclík, Brno 1990–1998, Nadace Universitas Masarykiana

1999 Igor Zhoř, Vladimír Preclík, Kant

1970 Eva Petrová: Vladimír Preclík, Obelisk

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz 2006–2017
Tyto stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR v rámci programu WebArchiv