O projektu
CZEN
Artlist — Centrum pro současné umění Praha

Zdena Fibichová

Jméno
Zdena
Příjmení
Fibichová
Narozen/a
1933
Místo narození
Praha
Úmrtí
1991
Klíčová slova
Knihovna CSU
↳ Vyhledat v katalogu

O umělci

Zdena Fibichová patřila k silné sochařské generaci, která se u nás začala formovat v poválečných letech na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, a to převážně v ateliéru Josefa Wagnera. Fibichová byla součástí druhé vlny studentů, kteří na školu nastoupili začátkem 50. let, k jejím spolužákům patřil Vladimír Preclík nebo Jan Hendrych. České umění se v této době neslo v duchu hledání návaznosti na předválečnou modernu. Syntéza těchto snah se promítla v tvůrčí skupině Trasa, jejíž členkou Fibichová byla. Na rozdíl od ostatních sochařů a sochařek ale ve svých raných dílech nehledala vzory v českém kubismu a meziválečné avantgardě, nýbrž sahala hlouběji do historie až k archaickým kulturám a středomořské plastice.

V jejích sochách z 50. let je zřetelné hledání vlastního výrazu, který většina autorů nalezla kolem roku 1963, a nejinak tomu bylo i u Fibichové. Zatímco Ráno (1958) prozrazuje vliv Wagnera, o dva roky mladší, hladce modelovaná Modelka (1960) nebo Sedící (1961) již těží ze znalosti poválečné italské plastiky, především pak osobnosti Marina Mariniho. Figurace byla výchozím bodem pro všechny autory, kteří se na výtvarnou scénu uvedli i díky uvolnění politického tlaku a možnostem v 60. letech vystavovat. Většina sochařů této doby proto prošla téměř totožným výtvarným vývojem. V tvorbě Fibichové byla právě tato doba určující a co do inovativnosti nejplodnější. Zkoušela nové možnosti, a to jak materiálové, tak i formotvorné. Jasným cílem, bylo redukovat tvar až k jeho elementárním základům. Z původně lyrických sošek žen nebo dvojic se postupně vytrácely všechny charakteristické znaky. Nejprve se ztratil obličej, zůstal jen samotný tvar hlavy a prsou jako u lyricky pojaté Sedící, později už zůstává jen figura bez tělesných rysů jako v některých soškách ze série závěsných Mikroplastik (1961–1962), kdy je tělo už téměř úplně popřeno tak, že je na maximum abstrahováno a stylizováno.  

Série Mikroplastik je v tvorbě Fibichové zásadní tím, že jí umožnila odpoutat se od figurálního tématu, se kterým nakládala stále svobodněji. Díky tomu, že sošky z Mikroplastik byly modelovány v moduritu, který umožňoval intuitivní práci s tvarem, dospěla Fibichová k pojetí sochy coby přímému vyjádření myšlenky, vlastních pocitů a psychických stavů. Tvorba Fibichové nabývala čím dál víc osobního rázu. I  přesto, že v této době najdeme podobnosti s tvorbou Evy Kmentové nebo Věry Janouškové, Fibichové sochy jsou emotivně zacykleny samy do sebe. Právě tato zvláštní uzavřenost zapříčinila, že Fibichová byla na výtvarné scéně solitérní postavou, třebaže se během 60. let účastnila několika zásadních sochařských výstav.

V letech 1963–1965 se Fibichová nejčastěji obracela k přírodním motivům (Lomikámen, Černobýl) a současně vyměnila efemérní sádru za lehce modelovatelný cín. Povrch plastik z této doby je v souladu s informelem narušován vrypy a zářezy jako v plastice Křídlo (1965). Zlom nastal pro Fibichovou studijním pobytem ve Francii v roce 1965, kde začala pracovat s keramickou hlínou. Vznikly tak cykly Deníky a Stély, které daly podnět k mohutným betonovým a cementovým stélám druhé poloviny 60. let. Stély (1966–1968) v podání Fibichové nejsou hladkými geometrickými tvary, jak je známe od Zdeňka Palcra, ale bují v nich vlastní život, skrze tvrdý materiál se prodírají výhonky nebo pupeny, které na hmotu tlačí jakoby zevnitř a chtějí ji pomyslně roztrhnout do prostoru.

Druhá polovina 60. let byla pro Fibichovou jedním z nejúspěšnějších období. Měla řadu samostatných výstav a pracovala i na zakázkách pro veřejný prostor (Horní Liboc, Zahradní město). V roce 1968 ji silně zasáhla okupace, následovalo ještě větší uzavření se do sebe, přestala téměř tvořit. Následujícího roku těžce onemocněla a svou tvorbu, k níž se pozvolna vracela, musela uzpůsobit novým podmínkám. To znamenalo přechod od monumentálních Stél ke komorním plastikám především v sádře a hlíně. Již v cyklu Dopisů si vyzkoušela práci s reliéfem, ke kterému se vrátila v cyklech Vzkazy (1969), Z rodinného alba (1971) nebo v sérii s tematikou domácích prací (1970). S hlínou pak Fibichová ve všech cyklech pracovala neortodoxním způsobem – perforovala ji, prostřihávala jako papír nebo ji prošívala jako látku.  

Souběžně se začátkem normalizace se Fibichová odstěhovala mimo Prahu, kde se její už tak výrazná klauzura od okolí ještě prohloubila. V průběhu 70. let začala do své tvorby pojímat nejobyčejnější předměty denní potřeby (žárovky, provázky, plechovky), které beze změn transformovala do podoby sochařského objektu (Pytlíky 1978–1979). Podobný způsob práce již dříve použila Věra Janoušková v díle Peřina (1966). Zatímco ale u Janouškové lze původ jejího výsledného amorfního díla odtušit díky názvu, Fibichové Pytlíky zůstávají tím, čím byly na začátku. V průběhu 80. let umělkyně dále rozvíjela principy obsažené v jejích dřívějších dílech. Do práce s keramikou vnesla prvek presování – protlačování hlíny skrze mlýnek na maso, a drátování, které používala na obepnutí elementárních stereometrických tvarů jako v díle Poslední kostka (1985).

Autor/ka anotace
Zuzana Krišková

Publikováno
2018

Profesní životopis

Vzdělání:

1952-1957 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze,

sochařský ateliér profesora Josefa Wagnera

Vyšší škola bytového průmyslu (Václav Markup)

 

Stipendia:

1965 Vence, Francie

Členství ve skupinách zařazených do databáze

Výstavy

Samostatné výstavy
2013
Zdena Fibichová - Vzkazy, Museum Kampa, Praha
1991
Sochy, kresby, Letohrádek Ostrov, Ostrov
Sochy…kresby, Gáleria města Bratislavy, Bratislava
1990
Plastiky a kresby, Galerie Fronta, Praha
Kresby a drobná plastika, Malá galerie sbírky moderního sochařství, Zbraslav
1987
Obydlí, Výstavní síň Semafor, Praha
1986
Kresby/plastiky, Dům umění v Opavě, Opava
1980
Keramika a kresby, Divadlo hudby OKS, Olomouc
1977
Poezie z pálené hlíny, Kabinet užitého umění, Brno
1970
Sochařské práce z let 1966 –1970, Pražákův palác, Brno
1960
Galerie Mahlerstrasse, Vídeň
1966
Plastiky, kresby, Galerie Fronta, Praha
Skupinové výstavy nezařazené do databáze
2017
Příliš mnoho zubů, Museum Kampa, Praha
2016
Uhlem, štětcem, skalpelem…, Muzeum umění Olomouc, Olomouc
2015
Schránka pro ducha, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Roudnice nad Labem
2014
Stav mysli/Za obrazem, Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora
2009
Socha a město Liberec 1969, Oblastní galerie v Liberci, Liberec
2008
České a slovenské umění 60. let 20. století, Dům umění, Ostrava
Na zkoušku v ráji? Umění šedesátých let ze sbírek Západočeské galerie v Plzni, Plzeň
2005
Folklorismus v českém výtvarném umění XX. století, Muzeum Jana Amose Komenského, Uherský Brod
2001
Jiří Kolář sběratel, Veletržní palác, Praha
Barevná socha, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Litoměřice
2000
Umění zrychleného času. Česká výtvarná scéna 1958–1968, Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb
1997
Umění zastaveného času: Česká výtvarná scéna 1969–1985, Galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb
Mezi tradicí a experimentem. Práce na papíře a s papírem v českém výtvarném umění 1939–1989, Muzeum umění Olomouc, Olomouc
1994
Ohniska znovuzrození, Městská knihovna Praha, Praha
1993
Socha hlína, Středočeská galerie, Praha
1992
Contemporary East European Ceramisc, The Clay Studio, Philadelphia
Šedá cihla 78/1991, Dům umění v Opavě, Opava
Tschechische Keramik, Deutsches Keramikmuseum, Düsseldorf
Europäische Dialoge 1991, Museum Bochum, Bochum
Keramika 91, Mánes, Praha
1990
Prag – Linz, Hipp Halle, Gmunden – Theresienthal
Výtvarné tendence, Středočeská galerie, Praha
Neue Blätter aus der ČSSR, Kupferstichkabinett, Drážďany
1989
České sochařství 1948 – 1988, Krajské vlastivědné muzeum, Olomouc
1985
Barevná socha, Galerie H, Kostelec nad Černými lesy
1976
Podoba člověka v keramice, Moravská galerie v Brně, Brno
1971
Mostra della Grafica Cecoslovacca Contemporanea, Musei Civici del Castello Visconteo, Pavia
1969
Trasa 1969, Mánes, Praha
Socha a město, Oblastní galerie v Liberci, Liberec
1968
České sochařství 19. a 20. století, Letohrádek královny Anny, Praha
1968
Socha piešťanských parkov ’68, Kúpelový ostrov, Piešťany
1967
Socha a kresba, Mánes, Praha
1966
Jarní výstava 1966, Mánes, Praha
1965
Sochařské bilance 1955 – 1965, Olomouc
1964
Socha 1964, Liberec
Trasa, Galerie Václava Špály, Praha
1963
Rychnov 1963, Zámek Rychnov nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou
1961
Tvůrčí skupina Trasa, Galerie Československý spisovatel, Praha
1959
Trasa 54, Galerie Fronta, Praha
1958
Umění mladých výtvarníků Československa 1958. Obrazy a plastiky, Jízdárna Pražského hradu, Praha
Zastoupení ve sbírkách
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Galerie Benedikta Rejta
Galerie výtvarného umění v Roudnici nad Labem
Galerie výtvarného umění v Olomouci
Mezinárodní muzeum keramiky
Moravská galerie v Brně
Národní galerie v Praze
Oblastní galerie v Liberci
Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Středočeská galerie
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze

Monografie, katalogy, publikace

Monografie, katalogy, publikace

PACHMANOVÁ M.: Zdena Fibichová (1933–1991), katalog výstavy, Museum Kampa, Praha 2013

PETROVÁ E.: Zdena Fibichová: Plastiky a kresby, katalog výstavy, Galerie Fronta, Praha 1990

ŠEVČÍKOVÁ J./ŠEVČÍK J.: Zdena Fibichová: Obydlí, katalog výstav, Výstavní síň semafor, Praha 1987

PETROVÁ E.: Zdena Fibichová: Sochařské práce z let 1966–1970, katalog výstavy, Pražákův palác, Brno 1970

PETROVÁ E.: Zdena Fibichová: Kresby, sochy, katalog výstavy, Městské muzeum a galerie, Hořice 1968

ŠETLÍK J.: Sochařské bilance 1955–1965, katalog výstavy, Dům umění, Olomouc 1965

VACHTOVÁ L.: Socha 1964, katalog výstavy, Oblastní galerie, Liberec 1964

Články, média, internet

BALEKA J.: Fibichová Zdena, in: Allgemeines Künstler-Lexikon, 2003, s. 320

ŠEVČÍKOVÁ J./ŠEVČÍK J.: Předmětný svět Zdeny Fibichové, in: Texty, 2010, s. 453– 456

HLAVEŠ M.: Zdena Fibichová, in: Keramika a sklo, 2001, č. 1, s. 10–11

PETROVÁ E.: Zdena Fibichová. Bez ohlédnutí, in: Ateliér 3, 1990, č. 23, s. 104 – 108

MANDYSOVÁ H.: Zdena Fibichová, in: Ateliér, 1993, č. 8, s. 6

HLAVÁČEK L.: Keramická tvorba Zdeny Fibichové, in: Umění a řemesla, 1989, č. 2, s. 45–47

KŘÍŽ J.: Zdena Fibicová’s Objects, in: Glass Revue, 42, 1987, č. 3, s. 97–101

MŽYKOVÁ M.: Tvorba Zdeny Fibichové pro architekturu, in: Architektura ČSSR, 1985, č. 7, s. 320

MARŠÍKOVÁ J.: Keramika v díle Zdeny Fibichové, in: Sklář a keramik, 11, 1979, č. 29

PETROVÁ E.: Zdena Fibichová, in: Výtvarné umění XVI, 1966, č. 7, s. 469–473

 

Mezi snem a realitou - sochy z hlíny Zdeny Fibichové, Milan Hlaveš - Sklo, doba, lidé - vydání 23/2002

http://www.glassrevue.com/news.asp@nid=1209.html

 

 

Foto

Centrum pro současné umění Praha, o.p.s. www.fcca.cz ©2006–2024
Nahlásit chybu