Jiří Ševčík

Jiří Ševčík se během svého působení na české a zahraniční umělecké scéně zapojil téměř do všech odvětví, která dějiny umění v praxi nabízejí. Kromě teorie a kritiky umění se zprvu zabýval architekturou. Pod vlivem četby píšících architektů Roberta Venturiho, Jamese Stirlinga nebo Charlese Jenckse se propracoval k tehdy ve světě aktuálnímu tématu postmoderny. Mnohé důležité texty českému publiku následně také zprostředkovával pomocí překladů a samizdatů.

Společně se svou manželkou Janou Ševčíkovou svůj zájem v průběhu 80. let rozšířil o další umělecké obory, především o soudobou malbu. Od této doby manželé Ševčíkovi české kulturní prostředí zásadně ovlivňovali, a to především díky novým názorům a pohledům, které do tehdejší kulturní debaty vnesli. Neopominutelný je fakt, že s mnoha umělci – například s okruhem kolem skupiny Tvrdohlavých – udržovali intenzivní styky, čímž je v jejich, na svou dobu nekonvenční, tvorbě podporovali.

Po roce 1989 se manželé Ševčíkovi stali ústřední kurátorskou a teoretickou dvojicí, která měla dosah i za hranice Československa. V průběhu 90. let například uspořádali řadu výstav českých umělců v Německu nebo Francii. Jiří Ševčík od roku 1995 také působil jako pedagog na pražské Akademii výtvarných umění, kde v roce 1997 založil Vědecko-výzkumné pracoviště zabývající se českým umění 2. poloviny 20. století.

Ševčík se ze začátku své vědecké kariéry soustředil především na teorii architektury a urbanismu. V průběhu 60. let působil jako redaktor časopisu Architektura a následně, až do roku 1989, jako vědecký pracovník Fakulty architektury ČVUT. Z této doby jsou důležité kolektivní studie věnované severočeskému městu Most. Případová studie Obraz města Mostu z roku 1978 založená na studii Kevina Lynche rozvíjí dobovou diskuzi o nefunkčnosti panelových sídlišť a jejich nedomyšlených urbanistických koncepcích. Studie je přínosná mimo jiné i tím, že upozorňuje na negativní psychologické dopady prefabrikované architektury na člověka. Ševčík na tuto studii dále navázal v roce 1985, a to textem Obraz města a čtvrti Vinohrad.

Právě 80. léta přinesla zlom v oblasti jeho zájmu, přičemž se tak stalo nejen pod vlivem Jany Ševčíkové, která se v té době soustředila na studium gotické plastiky, ale i pod silným dojmem z návštěvy u sester Válových na Kladně. Do té doby neznámé malířky se díky manželům Ševčíkovým začaly dostávat do povědomí širší i odborné veřejnosti. A výstava, kterou sestrám Válovým v roce 1983 v Chebu připravili, zase manželům Ševčíkovým započala jejich kurátorskou dráhu, která pak měla těžko uvěřitelné tempo několika výstav do roka. Přestože se Ševčíkovi ze své kurátorské a teoretické pozice soustředili spíše na nejmladší generaci umělců, našli se i umělci generace starší – vedle sester Válových to byla například Zdena Fibichová nebo Vladimír Preclík –, kterým manželé pořádali výstavy a psali texty do katalogů.

Od počátku 80. let publikovali manželé Ševčíkovi – převážně v časopise Umění a řemesla – pro české prostředí mnoho zásadních textů, které zdejšímu publiku představily termín postmoderny. Jedním z nejzásadnějších byl text Loučení s modernismem z roku 1985. Pojem zprvu odvozený od architektury se dal na naše prostředí aplikovat poměrně jednoduše. Díky dobovému klimatu, kdy už od poloviny 80. let postupně docházelo k uvolňování kulturního a společenského života, byla hlavně mezi nastupující generací přítomná touha po změně, a to nejen politické, ale také po změně v nazírání na samotné umění. Divoká porevoluční léta tak byla předznamenaná již v druhé polovině 80. let, což lze dobře demonstrovat na sérii výstav Konfrontací. Z jejich aktérů se zrodil okruh umělců, který nejlépe vystihoval pocity a představy manželů Ševčíkových o novém, progresivním umění, které by se odtrhlo od starých, zažitých způsobů přemýšlení o tradiční malbě nebo soše. Během následujících let se interpretace postmoderního obratu v umění stala tématem i několika dalších polemických textů manželů Ševčíkových, např. Umění 80. let nebo Zpráva z Prahy. Tradice jako morální závazek z roku 1988.

Třebaže se Ševčík právě v průběhu 80. let stále více klonil k teoretickému studiu malby, nezanedbával ani problematiku soudobé československé architektury. Té věnoval několik odborných, shrnujících textů, např. Aktuální tendence v české a slovenské architektuře 70. –80. let (1985) nebo textů, v nichž řešil konkrétní architektonický problém, např. dostavbu Staroměstské radnice, jíž se věnoval dlouhodobě. Své závěry pak shrnul ve společném textu s Janou Ševčíkovou Dostavba Staroměstské radnice v Praze z roku 1988, kde otevřeně kritizují stávající systém architektonické praxe u nás. V téže době se Ševčíkovi účastnili neoficiálních „konferencí“ českých a slovenských architektů „Setkání na Spišské kapitule“. Tím také dovršili svou roli neoficiálních mluvčí progresivního architektonického proudu, který prosazovali vůči stávajícímu zastaralému a zkostnatělému systému, v němž byl hlavním architektem stát a hlavními kritérii nikoliv kvalita stavby, ale její cena a rychlost.

Během následující dekády, v 90. letech se pozice manželů Ševčíkových na české scéně jen ještě utvrdila, a to i institucionálně díky funkcím, které zastávali. Jiří Ševčík od roku 1990 působil jako hlavní kurátor GHMP v Praze, od roku 1991 ale zároveň intenzivně spolupracoval s první soukromou výstavní institucí, Galerií MXM, která se na krátký čas své existence stala centrem kulturního života v Praze. Právě od počátku 90. let mohl díky novým, svobodným možnostem kurátorský potenciál manželské dvojice růst, přičemž v průběhu této dekády uspořádali řadu důležitých výstav aktuálního umění, na kterých – jako jedni z prvních u nás – pracovali skutečně jako kurátoři (mj. To, co zbývá, 1993; Zkušební provoz, 1995 nebo Snížený rozpočet, 1997). Zároveň měli díky kontaktům se zahraničím možnost prezentovat české umění i za hranicemi – jako na výstavě Zweiter Ausgang / Second Exit (Cáchy, 1993) nebo Situation Prag-Dialog zweiter Generationen / Situace Praha – dialog dvou generací (Hamburg, 1994) aj.

Ševčík se však nevěnoval pouze nejaktuálnějšímu umění, cítil i dluh a mezery, které u nás prodělalo studium dějin umění – po roce 1948 dezinterpretované podle politického kódu – a kvůli čemuž také založil Vědecko-výzkumné pracoviště na AVU, jehož cílem byl právě výzkum nedávné historie umění. Jedním z prvních výstupů badatelského okruhu byla antologie textů České umění 1938–1989 / programy / kritické texty / dokumenty z roku 2001, po které následovalo „pokračování“ antologie textů České umění 1980–2010 nebo kniha textů o architektuře Česká a slovenská architektura 1971–2011. Od roku 2003 byl Ševčík kurátorem Galerie Rakouského kulturního centra v Praze a o čtyři roky později byl vyznamenán Rakouským čestným křížem pro vědu a umění. V roce 2018 obdrželi manželé Ševčíkovi Státní cenu Ministerstva kultury za celoživotní dílo.

Vzdělání:

1974
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, doktorské studium (CSc.)

1957–1962
Karlova Univerzita v Praze, Filozofická fakulta, estetika, bohemistika a historie (Mgr.)

Ocenění:

2011
Cena MK za přínos k rozvoji české kultury

2007
Rakouský čestný kříž pro vědu a umění

2003
kurátor Galerie Rakouského kulturního fóra v Praze
Člen mezinárodní poroty ceny Essla Award Vídeň, Rakousko
Člen poroty a spolukurátor sbírky středoevropského umění Erste Bank Group

1995–2000
spolupráce s časopisem Detail

1991–2002
spolupráce s galerií MXM, Praha

1995–2000
spolupráce s časopisem Detail

1995
pedagog AVU Praha, docent Katedry teorie a dějin umění, vědecký pracovník Vědecko-výzkumného pracoviště

1993–1995
ředitel Sbírky moderního umění NG v Praze

1990–1993
hlavní kurátor Galerie hl. města Prahy

1966–1989
vědecký pracovník FA ČVUT Praha (katedra teorie a historie architektury fakulty architektury)

1962–1966 /s přerušením vojenské služby /
redaktor a tajemník redakce časopisu Architektura ČSSR

2012
Ostrovy odporu: Mezi první a druhou moderností 198–2012, Veletržní palác, Praha
Roland Kollnitz: Enchanté, Rakouské kulturní centrum, Praha

2011
Zentrum, Rakouské kulturní centrum, Praha
Josef Hofer: Art brut, Rakouské kulturní centrum, Praha

2010
Syzýgia: Poslední výstava?, Galéria Slovanskej výtvarnej únie, Bratislava

2008
Anna Jermolaewa, Rakouské kulturní centrum, Praha
Jiří Franta, David Böhm: Snadná danost, Rakouské kulturní centrum, Praha

2007
Jiří David-Petr Písařík, Rakouské kulturní centrum, Praha
Forma následuje…risk/Form Follows…Risk, Futura, Praha

2005
TURBULENCE – Karel Malich /Federico Díaz/E-arena/Zbyněk Baladrán, Muzeum Kampa, Praha (s VVP AVU)
Essel Award, výstava kandidátů vybraných mezinárodní porotou, AVU Praha (s D. Svatošovou)
Insiders a otevřený archiv 90. let, Galerie Futura v rámci výstavy Insiders, Nenápadná generace druhé poloviny 90. let, Praha (s VVP AVU)
Peter Kogler, Rakouské kulturní fórum v Praze
Současné umění Balkánu, Rakouské kulturní fórum
G.R.A.M., Vášniví pachatelé z přesvědčení, Rak. kult. Fórum v Praze
Johanna Kandl & Helmut Kandl, Business as usual, Rakouské kulturní fórum v Praze
Země-Krajina, Kamera Austria, Rakouské kulturní fórum
Ján Mančuška, Městské kulturní domy České Budějovice, kurátor výstavy

2001
Ján Mančuška: Nerad chodím na záchod někde jinde než tady/I Don’t Like to Go to the Bathroom Anywheare Else but Here, Dům umění, České Budějovice
Denisa Lehocká, Galerie MXM, Praha

2000
Aspects/Positions. 50 Years of Art in Central Europe 1949–1999, John Hansard Gallery, Southampton / Aspekte/Positionen, 50 Jahre Kunst aus Mitteleuropa 1949 – 1999, Ludwig Museum Budapest, Fundació Miró Barcelona
Pražský parní válec 2000, Galerie Václava Špály, Praha
Pode Bal: Malík urvi – galerie etablované nomenklatury, Galerie Václava Špály, Praha
Beyond Preconceptions, Beyond Preconceptions, The Sixties Experiment, Národní galerie, Veletržní palác 2000 – 2001, Galerie Zacheta, Varšava, Centro recoleta, Buenos Aires, Argentina, Museum of Brasilian Art, Sao Paulo, Brazilie, University of California, USA
Alfred Haberpointer, Rakouský kulturní institut
Maria Marschall, Marc Gonzales, Galerie Václava Špály, Praha
Uberlebenskunst, Schloss Plessendorf, Kulmbach, Německo
Uberlebenskunst, Junge Kunstler aus Prag, Neuer Berliner Kunstverein, Berlin
Wall-Paper Dispositiv, český a slovenský pavilon na 7.mezinárodní výstavě architektury v Benátkách, 2000, komisař pavilonu spolu s Imrem Vaško a Marianem Zervanem, katalog

1999
Vzdálené podobnosti: Něco lepšího než kosmetika, Veletržní palác, Praha
Perplex, Galerie Václava Špály, Praha
Translocation, Generali Foundation, Wien, dokumenty, samizdaty a diapozitivní dokumentace neoficiálních výstav 70. – 80. let
Bratr bratra, Múzeum V. Lofflera, Košice
Pocta Jitce a Květě Válovým, Zlínský salon
Czech Art in the 90´s, The Czech center, New York

1998
Ostrava – umjeni...?, Mánes Praha, Dům umění Ostrava.
Karel Malich, Objekty, pastely, kresby, Galerie U bílého jednorožce, Klatovy
Nachwuchs, Studenten der Prager Akademie der bildenden Kunste, Kunstverein Frankfurt a.d. Oder

1997
Snížený rozpočet, Mánes, Praha

1996
Alena Šrámková, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
Jednoduchá sdělení, AP galerie, Praha
Okamžik zaostření, Galerie MXM, Praha

1993
To, co zbývá, Štencův dům, Praha
Zweiter Ausgang/Second Exit, Ludwig Forum für internationale Kunst, Cáchy
Stanislav Diviš: Obrazy 1985–1992, Galerie Václava Špály, Praha

1992
Prešparty: Nový sen, Staroměstská radnice, Praha
Fakta. Současné umění z Bavorska, Dům U Kamenného zvonu, Praha
Trigon. 9x2 umělců z Evropy, Mánes, Praha
Prague-Bratislava, D‘ une géneration, Paříž
Sirup: Junge Kunst aus der Tschechoslowakei, Mnichov

1991
Kunst, Europa, Tschechoslowakei, Brauschweig
Beitrag zum Glück, Junge Kunst der 80er Jahre aus der Tschechoslowakei, Mnichov

1990
Jan Knap: Obrazy, Staroměstská radnice, Praha
Popis jednoho zápasu, Dům umění v Opavě, Opava
Jiří David, Bea de Visser, Staroměstská radnice, Praha

1989
Ze souvislosti. Současné rakouské umění, Dům U Hybernů, Praha
Sedm umělců ze Švýcarska, Staroměstská radnice, Praha
Květa Válová, Jitka Válová: Obrazy, Dům pánů z Kunštátu, Brno
Tschechische Malerei heute, Esslingen am Neckar

1987
Martin John, Jiří Kovanda, Vladimír Skrepl, Galerie Opatov, Praha
Jitka Válová, Galerie Opatov, Praha
Květa Válová: Kresby, Galerie Opatov, Praha 

1986
Květa Válová: Pastely, Malá galerie České spořitelny, Kladno
Zdena Fibichová: Plastiky, kresby, Muzeum Podkrkonoší, Trutnov

1984
Květa Válová: Kresby, Galerie 55, Kladno 

Monografie:

2014
Mezera (Mladé umění v Česku 1990–2014), Společnost Jindřicha Chalupeckého, Praha

2012
Antonín Střížek (Obrazy/Paintings), Praha

2010
Jiří Kovanda, Galerie Klatová

2001
Jiří David, Praha

1999
Výtvarná skupina Tvrdohlaví (1987–1999), Praha

1997
Umění a život v Čechách, aneb, Umění žít v Čechách, Praha

1995
Jiří David: Skryté podoby/Hidden image, Praha

1995
Veletržní palác v Praze, Národní galerie v Praze, Praha

Stati v odborných časopisech, monografiích a sbornících:

2013
Česká a slovenská architektura 1971–2011 (Texty, rozhovory, dokumenty), VVP AVU, Praha

2011
České umění 1980–2010 (Texty a dokumenty), VVP AVU, Praha

2010
CO14 (Sborník 2003–2005), VVP AVU, Praha

2010
Jana Ševčíková–Jiří Ševčík: Texty, VVP AVU, Praha

2008
Výtvarné umění 1950–1971, 1990–1996, Praha

2007
Utopien und Konflikte (Dokumente und Manifeste zur tschechische Kunst 1938–1989), Karlsruhe

2006
Médium kurátor (Role kurátora v současném českém umění), VŠUP Praha

2006
Alén Diviš: Paralelní historie (Sborník sympozia), VVP AVU, Prah

2006
Slovenské výtvarné umenie 1949–1989 z pohledu dobovej literatúry, VŠVU, Bratislava

2005
Karel Malich: Wires/Dráty, VVP AVU, Praha

2002
Mikuláš Medek: Uzavřený problém nebo aktuální fenomén českého umění? VVP AVU, Praha

2001
České umění 1938–1989 (Programy, kritické texty, dokumenty), Praha

2000
České umění 1939–1989 (Programy a impulzy), VVP AVU, Praha

1994
Pod jednou střechou (Fenomén postmoderny v úvahách o českém výtvarném umění (sborník textů), Brno

1991
Informel (Sborník sympozia), AVU, Praha

1990
Opatov 1990 Opatov 1991, Praha

1988
Opatov 1988, Praha

1986
Někde něco, 4

1985
Pavel Janák: Vybrané stati autorovy a příspěvky ze semináře ke stému výročí architektova narození, UPM, Praha

Články, média, internet:

2011
Elisabeth Grübl – Michal Škoda, in: Ateliér, 24, 8, s. 5

2010
Nic už nebude nikdy jako předtím, in: Ateliér, 24, 6, s. 2

2008
Archiv jako dílo umění, umění jako archivní výzkum, in: (a)symetrická historie-zamlčené rámce a vytěsněné problémy, s. 9–20

2006
Co obnáší postsocialistická éra (Dnešní generace nemá k dispozici ideologii ani programy. Je odkázaná na krátkodobé strategie), in: Mladá fronta Dnes, 21. 1. s. 3

2005
g.r.a.m/obraz a čas, (společně s Janou Ševčíkovou),   in: Fotograf, 4, 6, s. 10–13

2003
Jitka Válová, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Art and Antiques, 7–8, s. 50–57

2001
Nový konzervativismus, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Umělec, s. 28–31

2000
Promyslet znovu koncept (a mladí vpřed), (společně s Janou Ševčíkovou), in: Ateliér, 13, 3, s. 3

1998
Absence a translokace, in: Detail, 3, 7, s. 1, 3
Nan Goldin – Tracey Moffat, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Detail, 3, 4, s. 6–7
Města v pohybu, in: Detail, 3, 7, s. 1

1997
Slovo o stavu kritiky, in: Ateliér, 10, 5, s. 3

1996
Abstrakce jako nová vizualita, (společně s Janou Ševčíkovou), in: Detail, 1, 7, s. 10–11
URBANE LEGENDEN – PRAG, (společně s Janou Ševčíkovou), in: Detail, 1, 5, s. 21

1995
Bienále Benátky 1995, (společně s Janou Ševčíkovou), in: Detail, 1, 1, s. 2–4

Posttotalitní blues s happyendem, (společně s Janou Ševčíkovou), in: Respekt, 37,  s. 22

1992
Paradoxy nejen Stanislava Diviše, (společně s Janou Ševčíkovou), in: Výtvarné umění, 3, s. 34–39
Dvě výstavy českého umění ke kongresu AICA, (společně s Janou Ševčíkovou), in: Ateliér, 5, 14, s. 1

1990
STL-Středotlací, in: Architektura, 1, s. 52–67
Vakuum, (společně s Janou Ševčíkovou), in: Výtvarné umění, 1, 6, s. 40–41

1989
Malba 80. let v Čechách, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Umění a řemesla, 3, s. 21–29
Tvrdohlaví kriticky, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Ateliér, 2, 19, s. 3
Pokusy o novou orientaci v architektuře, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Architektura ČSR, 4, S. 44-48

1988
Umění 80. let, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Umění a řemesla, 4, s. 67-76
High-tech, low-tech, love-tech, in: Umění a řemesla, 1, s. 46-49
From Prague (Tradition becomes a moral obligation), (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Flash Art, 139
Město, sochy, film, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Ateliér, 1, 5, s. 5
Dostavba Staroměstské radnice v Praze, in: Umění a řemesla, 2, s. 56-63

1987
Postmodernismus a my, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Umění a řemesla, 4, s. 20-22

1986
Architekti na Spišské kapitule, in: Technický magazín, 29, 3, s. 31-32

1984
Historismus a eklektismus ve výtvarné kultuře 19. století a dnešek, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Opus musicum, 14, s. 207-222
Důvod k improvizaci, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Čs. Architekt, 30, s. 4-5

1983
Postmodernismus bez pověr, ale s iluzí, (společně s Janou Ševčíkovou),  in: Umění a řemesla, 2, s. 44-52

1981
Tři krajiny a tři města, in: Architektura ČSR, 40, s. 61-68
Modernismus, postmodernismus, manýrismus, in: Architektura ČSR, 40, 135-139

1979
Vztah české teorie umění a architektury k myšlenkám Gottfrieda Sempera, (společně s J. Pecharem), in: Architektura ČSR, 38, s. 480-481

1978
Obraz města Mostu, (společně s J. Bendou a I. Bendovou), in: Architektúra a urbanizmus, 12, s. 165-178

1973
Nová aktivita formy. K některým tendencím soudobé architektury, in: Architektura ČSR, 32, S. 104-108
Hledání nového řádu, in: Architektura ČSR, 32, S. 205-208